A je to tady, první letošní větší výlet, tedy trek má své jméno a čas - přechod hřebene Malé Fatry. Informace uvedené níže jsou zatím orientační, budu měnit a doplňovat podle nabývajících obrysů:Odjezd z Plzně: čtvrtek 10.července 2008 ve 22:00
Příjezd do Plzně: úterý 15. července 2008 nad ránem
Kdo zatím jede určitě: Andrea, Denny, Šťovíci, Zuzka, Honza, Radek
Kdo to zvažuje: Petr a Blanka
Doprava: Vlakem v lůžkovém vagónu, odjezd z Plzně ve 22:00, příjezd do Žiliny v 6:30, v sedm jede autobus do Terchové, návrat vlakem z Martina v noci z pondělí na úterý.
Trasa
fotografie jsou převzaté ze serveru www.cestopisy.com pouze pro ukázku toho, co nás čeká, autorem fotografií je Markéta Polášková a kolektiv autorů :) Trasa je pevná, rozvržení do dnů silně orientační, první den myslím ujdeme mnohem víc, takže se to celé posune příjemně dopředu a rozloží(vycházím z deníků lidí, co trasu šli, ale ti vycházeli až odpoledne, nebo po obědě, my vyjdeme brzy ráno. Našel jsem web dvou magorů, kteří to proběhli za 28,5 hodiny celé).
Terchová - Nové Diery - Dolné Diery - Horné Diery - sedlo pod Tanečnicou - sedlo Medzirosutce - zacházka na Malý rozsutec - sedlo Medzirosutce (1200 m) - Velký Rozsutec (1609 m) - sedlo Medziholie (1185 m) a první nocleh ve stanu (pokud nebude chuť a síly jít ještě dál, čas na to bude) Čas: 4 - 6 hodin čisté chůze
Podle cestopisů z internetu, hlavně od Markéty Poláškové a z webu TREKING se jedná o trek krásný co se týká výhledů s jedním exponovaným místem na Velkém Rozsutci (řetězy, prudké stoupání a klesání). Podívejte se buď na zmíněné stránky, nebo na zkopírovaný vybraný obsah níže:
Kdo zatím jede určitě: Andrea, Denny, Šťovíci, Zuzka, Honza, Radek
Kdo to zvažuje: Petr a Blanka
Doprava: Vlakem v lůžkovém vagónu, odjezd z Plzně ve 22:00, příjezd do Žiliny v 6:30, v sedm jede autobus do Terchové, návrat vlakem z Martina v noci z pondělí na úterý.
Trasa
fotografie jsou převzaté ze serveru www.cestopisy.com pouze pro ukázku toho, co nás čeká, autorem fotografií je Markéta Polášková a kolektiv autorů :) Trasa je pevná, rozvržení do dnů silně orientační, první den myslím ujdeme mnohem víc, takže se to celé posune příjemně dopředu a rozloží(vycházím z deníků lidí, co trasu šli, ale ti vycházeli až odpoledne, nebo po obědě, my vyjdeme brzy ráno. Našel jsem web dvou magorů, kteří to proběhli za 28,5 hodiny celé).
1. den - čtvrtek 10. července 2008 (nikde nikdo, hory prázdné)
(pokud je v popisu trasy heslo odkazem, směřuje na Wikipedii)
(pokud je v popisu trasy heslo odkazem, směřuje na Wikipedii)
Terchová - Nové Diery - Dolné Diery - Horné Diery - sedlo pod Tanečnicou - sedlo Medzirosutce - zacházka na Malý rozsutec - sedlo Medzirosutce (1200 m) - Velký Rozsutec (1609 m) - sedlo Medziholie (1185 m) a první nocleh ve stanu (pokud nebude chuť a síly jít ještě dál, čas na to bude) Čas: 4 - 6 hodin čisté chůze
Podle cestopisů z internetu, hlavně od Markéty Poláškové a z webu TREKING se jedná o trek krásný co se týká výhledů s jedním exponovaným místem na Velkém Rozsutci (řetězy, prudké stoupání a klesání). Podívejte se buď na zmíněné stránky, nebo na zkopírovaný vybraný obsah níže:
Pohled z rozcestí na Velkém Rozsutci, ta ferata vlevo prý není nebezpečná
2. den - pátek 11. července 2008 (jsou tu lidi, ale máme náskok)
Sedlo Medziholie - Stoh (1185 m) - Stohové sedlo - Poludňový Grůň (1230 m)- Steny - Sedla v Stenách (1480 m) - Sten (1572 m) - Sedlo za Hromovým (1550 m) - Hromové (1 636 m) - Chleb (10 minut odbočka) - Snilovské sedlo (1524 m) - Veľký Kriváň (1709 m)- Malý Kriváň (1510 m) Čas: hrubým odhadem 6 - 8 hodin, počítáno bez svačin a kochaček, jednoduše - celý den
Ráno posnídáme a vyrazíme na první celodenní trek po hřebenu Malé Fatry s kochacími úseky a prudkým stoupáním, večer ohníček, romantika, když bude pršet či jinak útočit příroda, je na dosah horská chata, ne, několik horských chat.
3. den - sobota 12. července 2008 (kochačka a stoupačka)
Malý Kriváň (1510 m) - Sedlo Priehyb (1462 m) - Suchý (1468 m) - Chata pod Suchým (1075 m) - Starý hrad (420 m) - Strečno (360 m) - pokud bude čas a já myslím, že bude, pak ještě jižní část Malé Fatry: Skalka Kojšová (743 m) - sedlo Rakytie (712 m) - Sedlo Javorina - Úplaz (1301 m) - Minčol (1364 m) - Veľká lúka Veterné (1476 m) - Horná lúka - sedlo Maríková (990 m) Čas: opět celý den pohodové chůze se šíleným převýšením (naklesáme přes kilometr a pak ho zase nastoupáme)
Tak, tady je to ještě nejasné, protože neumím odhadnout, kam až v sootu dojdeme - myslím, že podle plánu a že budeme ještě trochu napřed, ale dokud tam nebudeme, nevím. Každopádně z trasy lze odbočit na třech místech na jinou značku a sejít dolů do Martina, což podnikneme v neděli.
4. den - neděle 13. července 2008 (na vlak a domů)
Sestup do Martina /podle času, sil a chuti delší, nebo kratší trasou), a běh na vlak domů
Malá Fatra - Krivánská Fatra a Lúčanská Fatra
horské chaty a útulny na Malé Fatře
20.3.2007 | Otakar Brandos
převzato ze serveru www.treking.cz
Malá Fatra je velice rozlehlým a turisticky značně navštěvovaným pohořím Slovenska. Můžeme ji směle řadit k takovým pohořím jako jsou Vysoké, Západní či Nízké Tatry. Ať již svou malebností a nebo právě návštěvností. Navíc jde o pohoří náležející do Fatransko-tatranské oblasti, takže spolu úzce souvisí i vývojově. Délka tohoto pohoří náležejícího do Západních Karpat je asi 52 kilometrů, maximální šířka pak dosahuje asi 16 kilometrů. Malá Fatra je budována krystalickými horninami, jen v obalové sérii nalezneme druhohorní sedimenty v podobě vápenců, slepenců či břidlic. V některých partiích se ale objevují i horniny prvohorního stáří (arkózovité pískovce, fylity aj.). Průměrná roční teplota dosahuje 3 až 6 st. C, takže Malou Fatru můžeme zahrnout do chladné klimatické oblasti. Roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí 1 200 až 1 400 mm, souvislá sněhová pokrývka se udrží 80 až 130 dní v roce.
Malá Fatra se dělí na dvě základní části - Krivánskou Fatru a Lúčanskou Fatru. Nejvyšším vrcholem Malé Fatry a zároveň nejvyšším vrcholem Krivánske Fatry je Veľký Kriváň (1 709 m), nejvyšším vrcholem Lúčanské Fatry, někdy nesprávně zvané Martinské hole, je Veľká Lúka (1 476 m). Z dalších významných vrcholů si jmenujme Kľak (1 351 m), Malý Kriváň (1 671 m) a zejména nádherný Veľký Rozsutec (1 611 m). Prakticky celé pohoří patří do povodí Váhu, jen malá část do povodí Nitry. Malá Fatra sousedí s dalšími významnými slovenskými pohořími. Jsou to především Velká Fatra, Strážovské vrchy a Oravská Magura. Nejvýznamnějšími a největšími turistickými středisky Malé Fatry jsou města Žilina, Martin a Dolný Kubín. Malá Fatra byla pro svůj neocentitelný význam vyhlášena Národním parkem. Stalo se tak v roce 1988. Ovšem již od roku 1967 byla Malá Fatra Chráněnou krajinnou oblastí. Rozloha Národního parku Malá Fatra je 22 630 hektarů a rozloha jeho ochranného pásma činí přibližně 23 262 hektarů. Za zmínku stojí Rajecké Teplice a Turčianské Teplice, zapomenout nesmíme ani na hrad Strečno či Starhrad, zvaný také Varín.
Odkazy na stránky, které se věnují Malé Fatře:
národní park Malá Fatra
Stručný průvodce Malou Fatrou
Malá Fatra - návštevní řád a jiné praktické informace
Malá Fatra - ubytování a info
Cestopisy.com - deníky z přechodů Malé Fatry
Karpaty.net
Treking.cz
Outdooring.cz
Jižní Fatra za 24 hodin - moc pěkný fotografie dvou šílenců
Na www.hory.sk jsem našel i výškopis, je to sice opačně, než půjdeme, ale pro info to myslím stačí:
1 Plešel
2 chata pod Suchým - tel.:041/5697394
3 Suchý
4 Priehyb
5 Malý Kriváň
6 sedlo Bublen
7 Pekelník
8 Veľký Kriváň
9 Snilovské sedlo (lanovka do Vrátnej doliny)
10 Chleb
11 chata pod Chlebom - tel.:0905/511266
12 Hromové
13 Steny
14 Poludňový Grúň
15 chata na Grúni - tel.:041/5695324
16 Stohové sedlo
17 Stoh
18 Medziholie
19 Veľký Rozsutec
20 sedlo Mezdirozsutce
21 popod Malý Rozsutec
22 Biela
