Cyklotrasa Malochova stezka

Datum: 15. září
Délka: 30 Km
Převýšení: 130 m
Čas: 2,5 hodin
Terén: cestičky nad řekou

Cyklistická trasa 1255877 - powered by Bikemap 

Luzný

Luzný (Wiki)

Vrchol: 1 373 m n. m.
Pohoří: Bavorský les (Šumava)
Stát: Německo 
Poznámka: Hora s výrazným kamenným mořem na vrcholu

Luzný (německy: Lusen) je hora, která se nachází v centrální části německé strany Šumavy (Bavorského lesa) v těsné blízkosti hranic s Českou republikou. Měří 1 373 metrů a mezi šumavskými horami vyniká největším kamenným mořem, které pokrývá její vrchol. Luzný se nachází na území Národního parku Bavorský les.

Na severozápadním svahu pramení Luzný potok, který se po několika kilometrech stéká s Březnickým potokem a vytváří Modravský potok. Ten poblíž Modravy přibírá Roklanský a Filipohuťský potok a vytváří řeku Vydru.

Výstup

Nejkratší výstup je možný z parkoviště pod Luzným a cesta trvá asi 1,5 h.Pro výstup je možné zvolit ze dvou cest, Sommerweg (Letní cesta) nebo Winterweg (Zimní cesta). Turistická trasa z Luzného na Roklan (1453 m) trvá asi 4 h. Ve výjimečných případech (zvláštní akce s povolením NP Šumava) je možné vystoupat na vrchol Luzného z Březníku v údolí Luzného potoka ležícího na území ČR. Od roku 2009 je také možné vrcholu dosáhnout rovněž z Březníku, ale po úbočí Špičníku, nikoliv Luzenským údolím.

"Ďáblovo dílo"

Celá oblast od Roklanu po Třístoličník byla po staletí spojována s lidovými skazky, pověstmi a legendami vyprávějícími o čarodějnicích, medvědech, obrech a ďáblech. Zejmána pak k Luznému a jeho nejbližšímu okolí se jich mnoho váže. V soutěsce Teufelsloch (Jak již název napovídá, Teufelsloch = Čertova soutěska) údajně sídlí poslové pekel a vrhají rozžhavené smrkové šišky po lidech, kteří sem zabloudí.

Samotná hora měla vzniknout takto: Vládce pekel zde převrhl povoz s obrovskými balvany, které táhl, aby přehradil řeku Dunaj v Pasově, způsobil povodeň a zabil všechny jeho obyvatele. Náhle však z dáli uslyšel kostelní zvon, ztratil veškerou svou sílu a musel povoz nechat povozem.

Dnes víme, že tomu tak není a že hora vznikla rozlámáním granitového masivu, na což upozorňují i tabule pod vrcholem. Díky ohnivým západům slunce, které dokáží fantazii návštěvníků rozlítit i dnes však něco z původního smyslu zůstává, mnoho lidí je označuje za "ďáblovo dílo".

Luzný v umění

Luzný se stal předlohou mnoha uměleckých děl, například v knize českého malíře a spisovatele Josefa Váchala Šumava umírající a romantická můžeme najít dřevoryt Bouře nad Luzným.

Zajímavosti

Za dobré viditelnosti je možné z Luzného pozorovat panorama vrcholů severních Alp. Z vrcholu jsou dobře viditelné také okolní šumavské hory na německé i české straně (např. Roklan, Poledník, Černá hora a další) a údolí Luzného potoka s Hraniční slatí v okolí Březníku. Údolím pod Luzným vedla v minulosti Zlatá stezka až na Březník, dnes je však kvůli výskytu tetřeva hlušce veřejnosti nepřístupná.


Stezka v korunách stromů

V Národním parku Bavorský les byla vybudována nejdelší stezka v korunách stromů na světě. Oficiální otevření Stezky v korunách stromů se konalo v úterý 08.09.2009. Od 09.09.2009 je otevřena pro veřejnost. Procházet se 8 až 25 metrů nad zemí, v nedotčené přírodě, a vychutnat si jedinečné výhledy z nové perspektivy – to vám umožní nová Stezka v korunách stromů v Národním parku Bavorský les.

Na parkovišti u obůrek se zvěří se nachází vstup na celosvětově nejdelší stezku tohoto druhu. Nástupní věž je vybavená výtahem, který umožní pohodlný a snadný přístup i důchodcům, vozíčkářům a rodičům s kočárkem. Převážně dřevěná konstrukce stezky je citlivě zasazena do smíšeného lesa a poskytne nefalšovaný zážitek z přírody, který je umocněn didaktickými, zážitkovými a na smysly působícími prvky umístěnými na stezce. Poznáte tak zdejší lesní krajinu a různé fenomény lesa v nové dimenzi. Stezka dlouhá 1300 metrů dále pokračuje výjimečnou Vyhlídkovou věží nad korunami stromů na plošinu ve výšce 44 metrů, ze které se naskytne fantastický a takřka neomezený výhled: směrem na Luzný na neobydlenou oblast lesní divočiny, druhým směrem pak na kulturní krajinu Bavorského lesa, s Alpami na obzoru. Stezka v korunách stromů sestupuje zpět na zem u infocentra Hans Eisenman Haus.

Proč Stezka v korunách stromů? Projekt „Erlebnis Akademie AG“ v korunách stromů rozšiřuje a obohacuje nabídku zážitkových zařízení v národním parku pro stále širší publikum. Možnost zažít „malé i velké“ dobrodružství, několik dní odpočinku a rekreace v přírodním, poutavém a zároveň bezpečném prostředí, táhne lidi stále více ven do přírody. A dát jim příležitost pohybovat se v jiných než všednodenních světech, vnímat nové perspektivy a objevit jednoduše a bez rizika lesní prostředí – právě to bylo motivací pro vybudování stezky v korunách stromů bohaté na didaktické prvky, ale i na zážitky.

Technické údaje

 Stezka v korunách stromů vede po lávce dlouhé 720 metrů ve výšce od 10 do 25 metrů. Mírně terasovitý terén a trasa vedení stezky zajišťují, že maximální 6% stoupání není nikde překročeno a lávka je bezbariérová. Vyhlídková věž je dostupná do výšky 40 metrů. Z její plošiny se nabízí neohraničený výhled na celý národní park. Průběh stezky Stezka začíná u parkoviště P2 u obůrek se zvěří. Cílem je, „sesbírat“ navštěvníky hned u parkoviště a vést je po lávce přes silnici k návštěvnickému centru Hans Eisenmann Haus. Nejprve se vystoupá 10 metrů vysokou věží. Výstup je možno absolvovat po schodech nebo výtahem, který je obzvláště vhodný pro důchodce, vozíčkáře a rodiče s kočárkem. Až k místu u občerstvení je vstup na lávku zdarma a slouží jako vstupní cesta „na zkoušku“, ale i jako propojení mezi parkovištěm, občerstvením a centrem Hans Eisenmann Haus. Od občerstvení vede lávka skrz nedotčený smíšený les směrem k lesnímu jevišti a odtud zprava k Hans Eisenmann Haus, kde u rybníčku klesá zpět na zem. Nedaleko konce stezky stojí vyhlídková věž, architektonický vrcholný kousek. Je vysoká 40 metrů a poskytuje výhled nad korunami stromů směrem k Roklanu, Luznému a na území národního parku, druhým směrem pak na kulturní krajinu území přiléhajícího k národnímu parku. Věž je konstruována tak, že obklopuje skalní útvar se skupinkou stromů a 35 metrů vysokou jedlí, a zpřístupňuje očím návštěvníků nejrůznější fenomény nacházející se v koruně stromu. Stezka v korunách stromů je vybudována převážně ze dřeva, tedy z obnovitelného zdroje. Ocelové elementy jsou nutné z důvodů statiky, pevnosti a životnosti, v rámci celé konstrukce však představují minimální množství materiálu. Detaily k lávce Stezka na lávce je široká 1,5 až 2 metry, u didaktických nebo zážitkových stanovišť je stezka rozšířena na potřebné rozměry. Madlo zábradlí je doplněno jemným drátěným pletivem, které umožňujevolný výhled na les ve všech jeho úrovních.

Data, čísla a fakta:

Celková délka stezky	1.300	metrů
Délka lávky	780	metrů
Šířka lávky	1,5 - 2	metrů
Maximální stoupání	6	procent
Délka rampy ve vyhlídkové věži	520	metrů
Výška nástupní věže s výtahem	12	metrů
Výška stromové vyhlídkové věže	44	metrů
Váha základových bloků vyhlídkové věže (16 kusů), každý	10,5	tun
Váha základových patek lávky (135 kusů), každý	3,5	tuny
Váha dřevěných kmenů podpírajících lávku (na 24 m výšky), každý	5,5	tuny
Váha vzpěr vyhlídkové věže (16 kusů), každá	14	tun
Váha odpočinkové a vyhlídkové plošiny ve vyhlídkové věži	15	tun
Dřevěné obložení a zábradlí	500	m3
Upevnění šrouby	90.000	kusů
Propočet statického zatížení	500	kg/m3

Pěší trasa 1269799 - powered by Wandermap 

Velký Roklan

Roklan (německy Großer Rachel, česky se Roklan někdy nazýval také jako Hora nad Roklí nebo Rokelská hora) je se svými 1453 m druhou nejvyšší horou Šumavy a Bavorského lesa. Nachází se v centrální části německé strany pohoří nedaleko hranic s Českou republikou, jihozápadně od Modravy. Hora ná tvar hřbetu táhnoucího se ve směru jihovýchod-jihozápad a na kterém se kromě hlavního vrcholu nachází i druhý vrchol s názvem Malý Roklan (Kleiner Rachel) vysoký 1399 m.

 Na jižní straně je za dobré viditelnosti možné pozorovat panorama severních vrcholů Alp. Na východě je dobře viditelný např. vrch Poledník, hrad Kašperk, Antýgl, masív Boubína vrchol Bobíku. Za zmínku stojí jistě také možnost shlédnout komplex Modravských slatí, nepřístupného území, na něž se z vrcholu naskýtá úchvatný pohled. Na severovýchodě je vidět Rokytská slať, východně pak mezi soušemi vystupují zelená klečová pole Novohuťských močálů. V dnes nepřístupném území Modravských slatí (ČR) se nachází mj. několik bývalých nádrží na plavení dřeva, jedna z nich je pojmenována po Roklanech - Roklanská nádrž, která je protržená a zarostlá vegetací. U ní stávala Roklanská chata, která sloužila k odpočinku do Druhé světové války, kdy kolem chaty a Roklanské slatě ještě vedla turistická stezka. Na úpatí hory se nachází Roklanské jezero ledovcového původu nad nímž je umístěna vyhlídka a Roklanská kaple.

Pěší trasa 1249520 - powered by Wandermap