Když mám firmu a ta firma prosperuje, rád poskytnu zaměstnancům nějaké benefity - stravenky (a nijak nerozebírám jejich nesmyslnost), poukázky na sport, nějaké výjezdní zasedání, atd. Když moje firma neprosperuje, nemám na tyhle výhody peníze, takže neposkytnu nic. Když se budou zaměstnanci vzpouzet a pokřikovat, že na ně (na výhody) mají právo, propustím je a firmu zavřu, protože nevydělává. Když nevydělává, nemá smysl ji provozovat.
Železničáři pracují ve firmě, která nejenže tragicky prodělává, ale aby mohla vůbec fungovat, dostává velkou hromadu peněz od státu. Logika by velela tyto peníze využít nějak smysluplně, ale to také ne - ČD vydává časopisy, sponzoruje sportovce, pořádá drahé reprezentační plesy. Zjednodušeně řečeno - krade. ČD krade peníze, které odvádí občané na daních a nejsou to v žádném případě malé peníze.
Služby, které ČD poskytuje jsou také tragické - úroveň vlaků je příšerná, jednání velkého počtu zaměstnanců ještě příšernější, celkově jsou ČD spíš pro ostudu, než pro co jiného. Kolikrát už jsem viděl jet téměř prázdný vlak s šesti, sedmi vagóny? Poslední věc - ceny: ČD neustále zdražuje svoje služby, takže své poslední zákazníky jen odrazuje a dostává se do začarovaného kruhu - ČD zdraží, zákazníci ubydou, tržby klesnou, ČD zdraží.
Teď začali stávkovat zaměstnanci. Chtějí výhody. Pro sebe (to bych ještě pochopil, když budu průvodčí, přijde mě na hlavu, kupovat si na vlak jízdenku, když nejsem zrovna ve službě), pro své rodinné příslušníky.
Mám řešení - nedat ČD už ani korunu, nechat ten podnik výsměchu a diletantství zkrachovat, všechny propustit. Kolejí, budov i vlaků se okamžitě chopí někdo ze soukromého sektoru, rozuměj hospodář, který nechce živit zbytečné zaměstnance, který nechce provozovat nesmyslné spoje a který chápe, že aby vydělal, je třeba tu být pro zákazníka.
Sice nějakou krátkou dobu nebudou jezdit vlaky, ale co se stane? Nic, jako vždycky. Věci se dějí a svět se s nimi vyrovnává.
Ty, kteří stávku organizují bych zavřel, až by zčernali.
