Podprsenky

Ženský jsou šílený. Když si dala Cáca na FB status Černá, byl jsem na tom, že je v depresi, když si dala paní Horáková status Tmavě modrá, byl jsem na tom, že je zhulená, tak jsem si tam dal Žlutá, jako že mám dobrou náladu a voni tam pak píšou Fuj a podobně, protože je to nějaké celosvětové hnutí, kdy udávají barvu podprsenky, co mají na sobě. Prostě jsou šílený, je to tak.

Světozor

Kdepak Avatar! Tři sezóny v pekle! Ale ani trochu nelituju, nedávno Protektor, teď Tři sezóny.. že by se českému filmu blýskalo na lepší časy? Kino Světozor ve mě probudilo vzpomínky na KINO, do kterého jsme chodil jako dítě - bylo to staré, sedačky vrzaly, filmem to všude vonělo, nikde žádný popcorn a cola... tedy, na baru jsme si s Andreou dali čaj a Respekt, co jsem potom čajznul a dočetl si ho doma. Film se mě líbil moc, Martin Huba byl geniální, hlavnímu hrdinovi bych dal na začátku pár facek,, což značí, že ho Hádek hrál moc dobře, hudba - tu musím mít, Lucka Redlová tam hraje mandolínu... Asi se mě f Práglu začalo líbit, chjo :)

Smích Off

Lezecká stěna na Smíchově je příjemně vysoká, příjemně strukturovaná a příjemně zajímavá. Není však dobrý nápad harcovat se na ni na noc s batohem na zádech a tašce v ruce zasněženou Prahou. Usnul jsem skoro už v metru cestou domů, záda mě bolí ještě teď a o spánku se moc mluvit taky nedá, bylo ho prostě málo. Co je ale největší (přijemné) překvapení, Andrea leze jako veverka, o dost lépe než já, včera zdolala oranžovou 5+ jako nic, já ztroskotal lehce nad polovinou. Největší výkon byl pro mě modrá 5 a to se dala lézt ještě bez rukou s hodnocením 6, ale to až příště. Když se uzdravím do čtvrtka, dám si tréninkově lokomotivu s Karlosem, protože mé ego trpí :) Když neusnu do večera, zajdu s Andreou na Avatar. To jea si vše, milý Dennýčku, zase zítra.

Sníh

Ranní cesta autobusem do Prahy: 4:40 zvoní oba budíky, kdyby mnou rozespalá Andrea nelomcovala, spím dál. 5:15 úprk na MHD č. 28 téměř neprostupným terénem (když máte batoh, tašku a Andreu v kozačkách) 6:10 Odjíždíme autobusem směr Praha, jedeme krokem, pilot je ale šikovný, nerozčiluje se a jede opatrně, všude závěje, hustě sněží 7:30 Jsme na Zličíně, děláme osudovou chybu a nejdeme na metro. 7:32 Uvědomuju si svoji osudovou chybu a telefonuju na magistrát, že školení od osmi nezačne 8:00 Mělo začít školení, ale nezačalo, jsme asi 300 metrů od Zličína v nehybné koloně 8:30 Slečna před námi pláče, má přijímačky na FAMu od devíti 9:00 Hradčanská, vybíháme i s FAMu slečnou na metro 9:20 Andrea na Florenci vystupuje a jde do práce, já jedu dál, na Palmovku 9:32 Vystupuju na Palmovce, potměšilý stařík mě posílá na opačnou stranu, než potřebuju 9:44 Uřícený s batohem vbíhám do učebny, je plná, čeká se jen na mě. 9:45 Doráží poslední účastnice školení a říká "Je to dobrý, ještě tu není lektor". Ostatní se jí smějí a ukazují na mě. To globální oteplování je ale svinstvo!