Jak moc jste nevzdělaní? Test

1. Co má společného stát Ohio a Tibet?
(jedná se o věc, kterou mají tyto dva státy jediné na světě)
Otázku dodal Zabi.
Správná odpověď je za 2 body

2. Co má společného Lichtenštejnsko a Uzbekistán?
(opět se jedná o něco, co mají jen tyto dva státy)
Otázku dodal opět Zabi.
Správná odpověď je za 2 body

3. Kde je nejvýše položená stavba v České kotlině?
(Česká kotlina nejsou hraniční pohoří a už vůbec ne Morava)
Do třetice s otázkou prudil Zabi
Správná odpověď je za 4 body

4. Ve kterém filmu byl poprvé použitý Produkt Placement a na jaký produkt reklama byla?
(Film distribuovaný do kin)
S tímhle jsem přišel já, abych Zabiho nasral, ale našel to.
Za film 2 body, za produkt další 2 body

5. Kolik litrů vody může člověk vypít během jedné hodiny a současně tuto proceduru přežít?
(Přežít tak, aby mohl i nadále fungovat jako dřív)
Opět já, našel jsem to v časopise.
Správná odpověď v toleranci +/- 1 litr je za 2 body

6. Na břehu které české řeky není ani jediný dům?
(Po vleklé hádce se Zabim upřesnění: "na břehu" znamená do 50 metrů od řeky; "dům" znamená stavbu, ve které se běžně bydlí, tedy ne majáky, trafa, sloupy a podobné píčoviny, jaké Zabi zkoušel a "česká řeka" znamená řeka, která v Čechách pramení i ústí, nebo alespoň teče drtivou většinou svého toku.
Za správnou odpověď jsou 4 body

7. Jaký je nejvyšší bod České republiky?
(Co dodat)
Zabiho evergreen
Za správnou odpověď je jeden bod

8. Jaká je čtvrtá nejdelší řeka, tekoucí přes naše území?
Zabiho chyták, na který jsme výjimečně přišel.
Za správnou odpověď je 5 bodů

9. Která obec má v České republice největší katastrální území?
Co je to katastrální území viz Wikipedie
Další Zabiho tradiční
Za správnou odpověď jsou 2 body

10. Kde v České republice je postavené kompletní nádraží, i když tam nikdy nevedly ani nepovedou koleje?
Tahle je moje a otevírá železniční otázky
Za správnou odpověď jsou 3 body

11.  Kde leží nejvýše a nejníže položené nádraží v České republice?
(Nádražím je myšlena jakákoliv zastávka s označením a zanesením do mapy)
Zabiho a moje společná, neb jsme k tomu došli nezávisle, i kdy Zabi asi o dost dřív.
Za obě odpovědi po dvou bodech

12. Kde je v České republice jediný povrchový černouhelný důl?
Tam jsme se dokonce byli podívat
Zabiho oblíbená
Za správnou odpověď jsou 3 body

13. Ve kterém městě je a jak se jmenuje: poslední most postavený z kamene, první most postavený jako celobetonový a první celonýtovaný most?
Zabiho, jak jinak
Za každou správnou odpověď jsou 3 body

14. Ve které knize zahraničního známého autora vystupuje Josef Švejk?
(zahraniční znamená "ne český" a "ne česky píšící")
Moje, jak jinak, tohle je literatura :)
Za správnou odpověď je 5 bodů, tohle je težký

15. Na závěr - kde se nachází nejvýše položená železniční trať na světě?
Za správnou odpověď je 1 bod.

Pražský Semmering

8. března 2010

Toto je první zápis o akci v rámci tzv. Zabiho memoriálu, který tímto vyhlašuji a ustanovuji. Jak jsem léty empirických pokusů zjistil, v téhle zemi a pravděpodobně ani jinde na planetě není místo, o kterém by Zabi nevěděl něco zajímavého. Nemá smyslu s ním soutěžit, protože všechen svůj volný čas (v současnosti asi 3 minuty denně) věnuje studiu encyklopedií a Wikipedie (což je taky encyklopedie, jenom je o dost rychlejší a praktičtější, než její tištěné kolegyně).

Zabiho memoriál tedy spočívá v návštěvě a prozkoumání míst, které jsou něčím jedinečné, a získávání nových znalostí tohoto druhu. V další kapitole bude Zabiho geografický test "Jak moc jste nevzdělaní".

Tak a k Semmeringu - základní info o něm je dole pod článkem, zajímavostí pro mě je, že jsem se s ním včera projel cestou z práce a zjistil jsme následující pozitivní věc - můžu s ním jezdit v podstatě z práce domů. Autobusem č. 291 sjedu od Apolináře na Karlák za asi 4 minuty, metrem na Smíchov za 10 minut a v 16:58 stíhám spoj na Zličín. Jede přesně 10 minut a je to skvělá podívaná, údolí Vltavy jako na dlani. V létě si vezmu kolo a ze Zličína si k našemu paneláku jenom pohodově sjedu.

Někdy v nejbližších dnech, až poleví mrazy se chystáme s Andreou trať projít pěšky, bude to stát za to.

Pražský Semmering (Wikipedie)

Pražský Semmering je název pro železniční trať, která vede z Jinonic přes Žvahov a Hlubočepy na Praha-Smíchov severní nástupiště (část trati č. 122), zejména pro dvojici vysokých viaduktů, z nichž severozápadněji umístěný nese název Hlubočepský viadukt.

Historie

Úsek byl vybudován v letech 1868 až 1872 (z toho v posledních dvou letech se budovaly viadukty) společností Buštěhradská dráha jako součást trati, která spojila Hostivice a Smíchovské nádraží. Provoz na Pražském Semmeringu byl pro nákladní dopravu (hlavně uhlí adřevo) zahájen 3. července 1872.[1] Osobní vlaky se zde rozjely od 16. září 1872. Zestátněny byly Buštěhradské dráhy 1. ledna 1924.

V 70. letech 20. století se započalo se zdvoukolejňováním této trati, jež měla být výhledově i elektrifikována. Nicméně koncem 90. let se objevily úvahy o jejím zrušení.[2]

Při povodních v roce 2002 sloužila trať jedné z forem náhradní dopravy za nefunkční trasu B pražského metra, zároveň byla využívána i pro odkloněné nákladní vlaky.

Trať je málo používaná, provoz osobních vlaků na této trati je velmi řídký. Například v roce 2007 po ní byly podle jízdního řádu ve směru do Prahy vedeny pouze čtyři vlaky, z toho tři rychlíky z Chomutova a jediný osobní vlak, jedoucí brzy ráno mimo neděli. Ve směru z Prahy rovněž čtyři vlaky, z toho tři osobní a jeden rychlík do Chomutova.

Trasa

Pražský Semmering je dlouhý celkem 8 km a překonává výškový rozdíl 93 m. Vlastní malé nádraží této trati je v zadní části smíchovského nádraží a pro cestující má název Praha-Smíchov severní nástupiště (služebně název Praha-Smíchov společné nádraží). Není přímo kolejově propojeno s hlavním smíchovským nádražím.

Trať ve směru od Jinonic pokračuje jižní částí Radlic nad Smíchovem (přes Dívčí Hrady, kde byla do roku 1989 zastávka Praha-Konvářka) mohutným obloukem svahem kopce Děvína nad Žvahovem a přes Hlubočepy dolů na Smíchov, přičemž překonává výškový rozdíl 93 metrů. Mezi stanicemi Praha-Jinonice a Praha-Smíchov severní nástupiště je zastávka Praha-Žvahov. V některých úsecích je položena i druhá traťová kolej, její využití však není možné kvůli zkorodovaným výměnám a nefunkčnímu traťovému zabezpečovacímu zařízení.

Za zastávkou Praha-Žvahov směrem do Prahy překonává trať v dolní části dvakrát Hlubočepské údolí s Dalejským potokem (nedalekoProkopského údolí) po dvou viaduktech. První viadukt (severozápadněji umístěný), nazývaný Hlubočepský viadukt, je vysoký 22 m, druhý viadukt (jihovýchodní) je vysoký 20 m. Mezi viadukty byla v roce 1928 zřízena zastávka Praha-Hlubočepy,[3] v roce 1989 byla v souvislosti s otevřením zastávky Praha-Žvahov zrušena.

Historie názvu

Název Pražský Semmering je odvozen od trati v Rakousku, která vede horským sedlem Semmering mezi spolkovými zeměmi Dolní Rakousko a Štýrsko, v nadmořské výšce 980 m (asi 100 km jižně od Vídně). Sedlem Semmering původně vedla stezka (silnice). Nad ní byla vystavěna roku 1854 tato trať a v 50. letech 20. století i dálnice. V jednom místě vede dálnice nad železnicí a ta nad původní silnicí.

Podobné je to i na Pražském Semmerigu, kde nad ulicí Na Srpečku vede trať z nádraží Praha-Smíchov do Rudné a nad ní trať do Jinonic.

***

Praha-Smíchov severní nástupiště (Wikipedie)

Zatímco hlavní část osobního nádraží Praha-Smíchov se nachází od roku 1862 na bývalé České západní dráze, dnešní trati Praha - Beroun, severní nástupiště se nachází v prostoru tzv. Společného nádraží, které bylo v roce 1872 vybudováno společností České západní dráhy jako hlavní pražské nákladové nádraží a do nějž byla roku 1872 zaústěna odbočka Buštěhradské dráhy z Hostivice a roku 1873 Pražsko-duchcovská dráha od Slaného. Roku 1872 byla rovněž obě smíchovská nádraží napojena Pražskou spojovací dráhou přes Vltavu na dnešní hlavní nádraží.

Nádraží Buštěhradské dráhy v Praze na Smíchově bylo od nepaměti zastíněno slávou necelých 50 metrů vzdáleného nádraží České západní dráhy. Buštěhradská dráha měla zpočátku plány na stavbu nádraží, které by svými rozměry předčilo stávající budovu České západní dráhy ale i mnohá jiná pražská nádraží. Důvodem k výstavbě obrovského nádraží nebylo však jen soupeření s Českou západní dráhou ale i plán traťového provozu, ve kterém bylo počítáno s úsekem Hostivice – Praha-Smíchov jako tratí hlavní a úsekemHostivice – Praha-Bubny jako tratí vedlejší. Tato koncepce se však neosvědčila a i v současné době je stav přesně opačný.

V roce 1870 byly zhotoveny plány na výstavbu nové nádražní budovy, která měla vyrůst v blízkosti dnešní Nádražní ulice. „Mělo se jednat o dvě symetrické jednopatrové stavby, mezi nimiž měly být položeny čtyři dopravní koleje zastřešeny železnou konstrukcí.“[1] Komplex budov měl mimo jiné obsahovat restaurace a čekárny I. až IV. třídy, poštu, prodejnu tabáku, policejní služebnu a samostatnou čekárnu pro dámy. Kvůli plánované stavbě byla dokonce přeložena část Radlické silnice, avšak k realizaci stavby nikdy nedošlo. Jako „dočasná“ náhrada za tuto budovu byla roku 1872 vystavěna v severozápadní části areálu nová jednopatrová nádražní budova, která v dnešní době slouží jako kancelářské prostory Správě železniční dopravní cesty. Nádražní budova byla rozdělena na čekárny I. až IV. třídy, restauraci a místnost k odbavování zavazadel. Oproti původním velkolepým plánům mělo nádraží pouze jednu kolej společnou pro příjezdy a odjezdy, naproti tomu však nákladní část zahrnovala téměř deset kolejí dnešního nákladového nádraží Praha-Smíchov a již zrušeného odstavného nádraží Praha-Na Knížecí.

Současnost

Stanice disponuje pouze dvěma nástupišti se dvěma nástupními hranami a stavědlem používaným jako výpravní budova naproti původnímu objektu Buštěhradské dráhy. Zchátralá nádražní budova, vedle budovy původní také neslouží cestujícím a je v současné době neobsazená, neslouží tudíž k prodeji lístků, které se nekupují ani v pokladnách hlavní budovy, ale přímo ve vlaku.

Severní nástupiště je součástí tratě 122 (Pražský Semmering), Praha hlavní nádraží – Praha-Smíchov sev. nást. – Hostivice – Rudná u Prahy a je využíváno pouze několika vlaky denně. Naposledy bylo více využíváno po povodních v Praze v roce 2002, kdy byla trať 122 používána nepříliš úspěšně jako náhrada za metro B.

Přístup

K severnímu nástupišti nevede přístup přes hlavní nádražní budovu. Po mnoho let vedla oficiální přístupová cesta jen dlážděnou cestou z Nádražní ulice z prostoru mezi viadukty mezi tramvajovými zastávkami Na Knížecí a Plzeňka. Využívána byla rovněž pěšina po přechodech přes kolejiště k poslednímu nástupišti běžného osobního nádraží. Od roku 2007k nástupišti vede schodiště z Radlické lávky.