Gutštejn, podled od potoka Hadovka, foto: samospoušť
3. února 2008
V rámci cyklu "Pravidelná údržba rodičů" jsme tentokrát vyrazili do údolí Úterského potoka, což se ukázalo jako hraniční hodnota pro náročnost rodičovských výprav. Na skalách nad Úterákem neúpěla jen maminka Jaruška, rodiče Novákovic funěli a hekali a vzpomínali narychlo na všechny nemoce a závratě. Výprava byla završena ve Stříbře v penziónu "U Rybiček", kde mají chutnou krmi a vlastní kvasnicové, nepasterované pivo.
Fotogalerie
Úterský potok (Wikipedie)
Šípín - vyhlídka, foto: F. Pech, Panoramio
Úterský potok (lidově Uterák) je potok v Plzeňském kraji ústící do vodní nádrže Hracholusky.
Pramení západně od Bezvěrova, nedaleko pramení Manětínský potok. Mezi Bezvěrovem a Úterým se do něj vlévá Bezděkovský potok, Telecí potok a Lomený potok. Ještě před ústím Telecího potoka stával Zuckerův mlýn a další mlýn, tzv. Jansův mlýn, se nacházel u ústí Lomeného potoka. Za obcí Úterý se nalézá další z bývalých mlýnů na tomto potoce, tzv. Reličkův mlýn. Nedaleko Bezdružic se do Úterského potoka vlévá Nezdický potok. Necelé 2 km po proudu potoka najdeme zbytky mlýnu Barvírna, za ním se do toku vlévá nedaleko Potína Dolský potok. V této části údolí se nachází zbytky bývalého Žižkova mlýna a dále po proudu ještě Starý mlýn pod kopcem se zříceninou Falkenštejn. Další potok, tzv. Blažimský potok se vlévá do potoka u tzv. Hlaváčkova mlýna pod vrchem Ostrov. Dalším přítokem je Hadovka u Šipína, kde se nachází další z mlýnů, tentokrát Dudákovský mlýn. Předposledním přítokem Úterského potoka je před Sviňomazským hrádkem Kozolupský potok. Posledním přítokem, před tím než Úterský potok dosáhne vodní nádrž Hracholusky, je nedaleko Trpíst Křelovický potok.
Originální článek na Wikipedii
Bezdružice (Wikipedie)
Zámek Bezdružice, foto: JaroslavaN, Panoramio
Bezdružice jsou město v severovýchodní části okresu Tachov. Jsou sídlem pověřeného obecního úřadu a Mikroregionu Konstantinolázeňsko. Leží v krásné, neporušené krajině 33 km severovýchodně od Tachova a 41 km severozápadně od Plzně, mimo důležité silniční tahy.
První písemná zmínka o Bezdružicích pochází z roku 1227. Místní panství často střídalo majitele (např. Löwensteinové, Kolovratové, Švamberkové). Nejvýznamnější osobností spojovanou s Bezdružicemi je Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, který ale z obce vůbec nepocházel, jenom byl příbuzný rodu, který zdejší kraj opustil již ve 14. století. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status města.
Bezdružický zámek – stojí na návrší nad bezdružickým náměstím. Původně hrad vznikl již ve 13. století. Vystavěn byl v gotickém slohu, ale z této podoby se na zámku skoro nic nedochovalo. Byl renesančně přestavěn za vlády Kolovratů, v roce 1711 byl uváděn jako pustý. V 18. století byla ruina zámku zčásti zbourána a zámek byl přestavěn v barokním slohu (1772–1776). Od té doby ho až do roku 1950 obývali Löwensteinové, potom se stal rekreačním zařízením. Po revoluci byl zámek opraven a v roce 2004 opět zpřístupněn návštěvníkům jako památka.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie – první zmínka o něm pochází z roku 1515, v roce 1710 byl původně gotický kostel zbourán a na jeho místě vystavěn kostel barokní. Od roku 1995 prošel kostel rekonstrukcí.
Originální článek na Wikipedii
Gutštejn (Wikipedie)
Gutštejn, foto: F. Ondráček, Panoramio
Hrad Gutštejn se nachází jihovýchodně od Bezdružic v okrese Tachov. Zřícenina hradu se nachází v lesnaté a kopcovité krajině nad přítokem Úterského potoka.
První písemná zmínka o hradu a jeho vlastníku je z roku 1319, kdy tepelský opat pronajal Jetřichovi I. z Gutštejna a jeho synu Sezemovi tři vesnice. Roku 1369 víme již o třech bratrech, Janovi, Jetřichovi II. a Půtovi z Gutštejna. Zakladatel rodu Jetřich II. zemřel v roce 1417. Jeho syn Burian sídlil na Rabštejně a Nečtinách, Jan na Bělé, oba později na hradě Gutštejn. Roku 1422 oblehl hrad Jan Žižka s Pražany a hrad dobyl. Oba bratři se o majetek rozdělili, přičemž Gutštejn připadl Janovi, který byl ženatý s dcerou Přibíka z Klenové. Jako přívrženec císaře Zikmunda získal za svou pomoc řadu vesnic z majetku klášterů v Chotěšově, Pivoni a Plasích.
Po jeho smrti v roce 1453 získal hrad jeho bratr Burian. Ten mezitím velmi zbohatl, patřila mu Bělá, Rabštejn nad Střelou, Nečtiny, Tachov a Komberk byl i krajským hejtmanem na Žatecku a Plzeňsku a spravoval chotěšovský klášter. Přestože byl katolík, po roce 1448 se přidal na stranu Jiřího z Poděbrad. V roce 1450 se mu podařilo u Stříbra zajmout posla s dopisem usvědčujícím Oldřicha II. z Rožmberka z organizování intervence cizích vojsk do Čech, a umožnil tak králi politickou izolaci jeho protivníka.
Jeho syn Burian zvaný „Bohatý“ získal další statky v Čechách a Bavorsku, roku 1465 se přidal k jednotě zelenohorské a vedl jednání s císařem Fridrichem III., který katolickým pánům udělil mincovní právo v Plzni. Pak krátce podporoval uherského krále Matyáše, ale po nástupu Vladislava II. Jagelonského na český trůn se přidal na jeho stranu. Již roku 1472 se stal vrchním komorníkem království a roku 1477 vedl Vladislavovo vojsko, kterému se nepodařilo dobýt Plzeň obsazenou Matyášovým vojskem. Roku 1485 se stal nejvyšším kancléřem a nadále se bezohledně obohacoval. Zanechal po sobě pět synů Buriana, Jana, Jetřicha, Volfa, Kryštofa a Jindřicha.
Není známo, kdo z bratrů vlastnil Gutštejn. Postupně však zemřeli a zůstal jen Volf, ten ale sídlil v Chyši. Když roku 1545 Volf zemřel, zdědil hrad jeho syn Viktorin; ten ho roku 1549 prodal majiteli Bezdružic Hanušovi Elpognarovi z Dolního Šenfeldu. Pro potřeby mocného rodu Gutštejn už nevyhovoval a tak bylo v 16. století středisko panství přeneseno do Bezdružic a hrad byl opuštěn.
Rod Gutštejnů vymřel roku 1747.
Originální článek na Wikipedii
