5. března 2009
Na Zabiho návrh jsme se vypravili Zabi, Náčelník a já zavzpomínat na staré časy, kdy jsme ještě byli aktivními dobrodruhy a vyrazili na běžky do katastru obce Hartmanice. Ihned po odjezdu vznikl z čiré radosti nad tím, že jsme po deseti letech opět spolu jen my tři a jedeme do přírody Golden Whiskey Club, podle známe Šmídovi knížky. Po krátké debatě byl název upraven na Golden Whiskey Club Junior, protože hrdinům knihy bylo padesát a více. Záznam z první akce klubu zde:
8:10 - Pantáta (dále jen ppt) Náčelník velikou rychlostí brzdí před bytem ppt. Sprostého člena a s úsměvem sobě vlastním se s ppt. Kronikářem i ppt. Sprostým členem srdečně vítá.
8:11 - Ppt. Náčelník nacpal svůj vůz Renault Laguna mezi cizí vozy Peugeot 301 a Lada 1610 pomocí několika nárazníkových šťouchanců. Ppt. Sprostý člen hodnotí tento výkon potleskem z chodníku. Ppt. Náčelník označuje svůj způsob parkování za Francouzský. Ppt. Kronikář upozorňuje ppt. Náčelníka, aby se odpoledne nedivil, až najde svůj vůz posprejovaný a s rozbitými okénky a na něm nápis "Bejrůstský způsob parkování, podepsán Francouz".
8:30 - Vyprávění veselých historek ze života pantátů z období, kdy se neviděli (tedy zhruba z posledních čtrnácti dnů) a vášnivá debata nad stanovami nově založeného GWCJ. Stanovy nakonec dohodnuty a osouhlaseny, i když ppt. Náčelník i ppt. Sprostý člen nejprve prosazovali, aby měl i ppt. Kronikář nejprve dítě, aby to bylo fér. Zcela rezolutně do klubu GWCJ zakázán vstup těm, kteří ani nemají dítě, ani netrpí pod jhem své partnerky. Kachna s Davidem, například. Naopak, členství doporučeno Máše, z důvodů několikaletého trpění pod Kachnou a proto, že Máša je prima chlap, i když má prsa.
8:40 - Nová klubová hra se satelitní navigací ppt. Sprostého člena, která umí odhalovat policejní radary. V Červeném poříčí lehká hádka o to, kde byl radar schovaný. Vyhrává ppt. Sprostý člen, který tvrdí, že v odpadkovém koši u kapličky. Hra vrcholí okamžikem, kdy ppt. Kronikář vypráví zbylým dvěma pantátům legrační historku, kdy byl dohnán policejním vozem a zastaven za účelem ztráty dvou bodů a pokuty 2000,- Kč. Ppt. Sprostý člen reaguje smutným oznámením, že to samé se mu za okamžik stane taky.
8:42 - Pokutování ppt. Sprostého člena za rychlou jízdu krásnou policistkou v bílé čepici. Během pokutování vedou ppt. Náčelník a ppt. Kronikář provokativní řeči, aby si mohl ppt. Sprostý člen komunikaci s krásnou policistkou pořádně užít. Například ppt. Kronikář reaguje na představení policistky "Dobrý den, Policie České Republiky" vtipnou poznámkou, že to tušil, že ji prozradila uniforma. Ppt. Náčelník se pochvalně vyjadřuje o policejním radaru a žádá policistku, zda-li by směr radar rozebrat a podívat se dovnitř, jak to funguje. Konsternace policistky.
8:53 - Jedeme dál, ppt. Sprostý člen, chudší o 2000,- Kč a dva body nazývá své milé pantáty různými vynalézavými slovy, převážně gynekologického charakteru, a důrazně je žádá, aby toto již nikdy neopakovali, nebo jim dá přes držku. Ppt. Náčelník a ppt. Kronikář si vzájemně udělují po jedné malé modré známce, výrazu obdivu za provedenou akci.
9:00 - V uklidněné atmosféře uvnitř vozidla ppt. Sprostého člena dochází ke shodě v mínění o výkonu pokutující policistky. Je oceněn především příjemný přístup, milý hlas a profesionální vystupování a to i navzdory trapným poznámkám některých pantátů uvnitř vozidla. Ppt. Sprostý člen je nabádán, aby spáchal ještě nějaký přestupek, aby mohlo dojít k opětovnému setkání s policistkou. Pantáta Sprostý člen opakuje svoji hrozbu s rozbitím držky. Navíc prý už nemá na další pokutu stravenky.
9:27 - Zásobovací zastávka v obci Přeštice. Pantátové pobíhají po supermatketu Billa a nakupují nezbytné potraviny a ostatní výzbroj. Ppt. Kronikář, toho času v tíživé finanční situaci volí levnější potraviny typu tmavá tlačenka a rohlíky, oba zbylí pantátové se nijak neomezují, především v odělení piva a sušenek. Ppt. Kronikář se vrací do oddělení masných výrobků a dozásobuje se jitrnicí, aby mohl dělat zbytku výpravy v nestřežený okamžik chutě.
10:00 - Otevřena problematika hydrolyží. Ppt. Sprostý člen, autor původního návrhu a koncepce se ohrazuje proti konstručním zásahům ppt. Náčelníka, který z původně jednoduchého vynálezu navrhuje většími či menšími úpravami vytvořit něco podobného tanku s pluhem po stranách.
10:20 - Parkoviště nad Dobrou vodou dosaženo v čase, který dovoluje ujet na běžkách stanovený okruh Bývalá Rovina - Malý Babylón - Stodůlky - U Křemelné - Prášily - Jezero Laka - Nová Hůrka - Gerlova paseka - Bývalá Rovina. Všichni pantátové projevují nadšení a vzájemně se několikrát ubezpečují, že se jim to nezdá, ale opravdu jsou spolu na běžkách.
10:32 - Ppt. Sprostý člen upozorňuje, ža za hodinu bude pršet.
11:42 - Po mnoha peripetiích dosaženo odpočinkové místo nad říčkou Křemelná. Cesta byla náročná z několika důvodů: Ppt. Sprostý člen neustále otravuje s myšlenkou, že za hodinu bude pršet, po prvních dvou kilometrech vede cesta po vyfrézované lesní silnici, povrch je zledovatělý, pro spestření občas projede traktor s pluhem a zažene pantáty do příkopu, sníh silně taje a někdy se místo běhu na lyžích dá mluvit spíše o sportovním potápění. Po stranách se začínají objevovat varovné cedule s nápisy o nevybuchlé munici. Jedna z nich je přímo před odpořívacím místem.
11:57 - Konzumace donesených potravin, kochání se výhledy do okolí, nejvíce na rozhlednu Poledník a údolí říčky Křemelná. Do údolí říčky Křemelná vede od odpočívacího místa prudký a dlouhý kopec směrem dolů. Pantátové se těší, jak to sjedou šusem. Konzumace spestřena výměnou potravin a nápojů, zvláštní ocenění přiznáno jablečmu závinu, který dodal ppt. Sprostý člen a čaji s rumem od ppt. Náčelníka. O tmavou tlačenku ppt. Kronikáře byl nulový zájem.
12.07 - Všichni pantátové jsou šťastně dole na mostu přes řeku a blahopřejí si k odvážnému sjezdu. Radost jim kazí pouze fakt, že zespoda vypadá kopec jako trapná, mírně nakloněná rovina.
12:26 - Stoupání lesem do pruhkého svahu s mokrým sněhem. Ppt. Sprostý člen si ztěžuje na ppt. Náčelníka a ppt. Kronikáře. Především se negativně vyjadřuje o jejich běžeckém stylu. Ppt. Kronikář navrhuje výměnu běžek, s čímž ppt. Sprostý člen naivně souhlasí. Po výměně ppt. Kronikář mizí v kopci a dlouho své přátelé nevidí. Po dlouhé době při shledání na kopci uznán pantátou Sprostým členem jeho omyl a již více nekomentován běžecký styl zbylých dvou pantátů. Toto podpořeno ujištěním ppt. Sprostého člena druhými dvěma pantáty, že jetli ještě cekne, dostane do držky.
13:00 - Dosaženo nejvyšší místo výpravy. Výprava přehodnocena a jako náhradní cíl stanovena hospoda v obci Prášily, odkud jede podle ppt. Sprostého člena autobus zpět do Dobré vody. Návrh jednomyslně přijat, protože hladina vody v běžecké stopě se již ustálila na cca. pěti centimetrech. Nahlas vyslovena myšlenka, že většina našich výletů ze zatím změnila v boj o přežití.
13:52 - Krásný úsek plný mírných sjezdů po zledovatělé cestě, zpetřených občasným průjezdem loužemi s vodou, bruslením na rolbou upravené trase a vzájemného, intelektuálně laděného špičkování.
14:04 - Dosažen rozcestník pod Poledníkem. Ppt. Sprostý člen navrhuje výstup na Poledník. V poslední chvíli mrštně uhýbá současné hozené běžce ppt. Náčelníku a kamene ppt. Kronikáře.
14:27 - Občerstvení v restauraci U Michala. Pantátové Náčelník a Sprostý člen se ládují smažákem s hranolky, pantáta Kronikář si dáva Gothaj s cibulí a octem a zajídá vlastními rohlíky, protože je stále v tíživé finanční situaci. Při placení používá ppt. Kronikář kreditní kartu, za což sklízí různé vtipné poznámky od svých druhů a nevraživé pohledy od personálu.
15:47 - Odchod na autobusovou zastávku, vynucený především ppt. Sprostým členem, který se bojí, aby nám autobus neujel. Chvíli po odchodu vybíhá z restaurace U Michala číšník a předává pantátovi Náčelníkovi fotoaparát, který v restauraci zapomněl pantáta Sprostý člen. Ten zaujatě zkoumá jízdní řád, takže celé scénce nevěnuje pozornost. Fotoaparát uschován ppt. Kronikářem pro pozdější použití.
16:16 - Během jizdy autobusem vystresován ppt. Sprostý člen, když je požádán o pořízení poslední společné fotografie. Po hrůzných okamžicích, kdy střídá všechny barvy, nejvíc bílou a zelenou, je ale blamáž odhalena. Ppt. Sprostý člen dojat šlechetností svých přátel.
16:33 - Ppt. Náčelník navrhuje dohnat a zastavit autobus, který nás přivezl, protože v něm zapomněl batoh s klíči, telefonem a peněženkou. Krátké hlasování GWCJ a rychlý start směrem Hartmanice. Navigace se ujímá ppt. Náčelník podle jízdního řádu autobusu, který předem odpovědně připravil ppt. Sprostý člen. Ppt. Kronikář ze zadního sedadla fandí a poskytuje cenné rady.
16:50 - Autobus dostihnut a zastaven v obci Petrovice, batoh nalezen. Řidič autobusu se směje jako malé dítě.
18:21 - Návštěva šabatky Lucie a šabatčátka Elišky v bytě ppt. Sprostého člena, občerstvení a vyhodnocení celé akce. Udělena velká zelená známka pantátu Náčelníkovi za dobrodružnou akci s automobilovou honičkou, blahopřání, objetí a příslib dalších akcí.
Zapsal ppt. Kronikář Denny
***
.jpg)
Dobrá voda, vojenský prostor (Wikipedie)
Po druhé světové válce došlo v celém širším území k odsunu obyvatel německé národnosti. Protože zde byla plánováno zřízení vojenského prostoru, nebyla již vesnice dosídlena. Vojenský prostor samotný byl zřízen roku 1952 v rámci jedné z fází budování železné opony. Severní hranice prostoru byla tvořena silnicí Hartmanice – Železná Ruda, jižní pak státní hranice s Německem. Jediná obec, která přežila vojenský prostor, je obec Prášily.
Po zrušení vojenského prostoru v roce 1991 se celá oblast stala veřejně přístupná. Velká část území, především bývalé střelnice, je dodnes zamořena nevybuchlou municí. Náklady na její odstranění se odhadují na 15 až 30 miliard Kč. Střelnice tak zarůstají náletovými dřevinami, neboť zemědělské hospodaření v těchto místech není možné. Pohyb v těchto územích je doporučen jen po značených cestách. Největší střelnice se nacházejí 2 km severozápadně od Prášil (u modré a žluté turistické značky z Prášil směr Prášilské jezero, resp. Srní) a také 3 km jihozápadně od Prášil v prostoru bývalé vesnice Stodůlky (na levém břehu říčkyKřemelné). Pozůstatkem po vojenské činnosti jsou též žulové kostky na silnicích kolem Prášil a četné rezivějící stavby volně v krajině.
Údolí Křemelné pod Stodůlkami je součástí 1. zóny národního parku a je dnes považováno za jednu z nejcennějších částí přírody centrální Šumavy. Vzhledem k nižší přístupnosti a tím nižšímu stupni narušení lidskou činností je tato oblast patrně cennější než mnohem známější Povydří. Vstup veřejnosti do této oblasti není povolen.
K poutnímu kostelu v bývalé vesnici Dobrá Voda začali po zrušení prostoru opět přicházet věřící z Čech i Německa.
***
Křemelná (Wikipedie)
Pramení v Železnorudské hornatině, na severním svahu hory Pancíř (1214 m) v nadmořské výšce 1090 m. Stéká z Pancířského hřbetu a protéká Kochánovskými pláněmi. Na nich vytváří převážně otevřené údolí s četnými slatěmi (I. zóna NP U Cettlovy hůrky) a meandry. V závěru svého toku, pod Stodůlkami se řeka hluboce zařezává do Svojšské hornatiny. Údolí přechází v kaňon, v korytě řeky jsou obří hrnce a peřeje. Tento charakter si řeka zachovává až k soutoku s Vydrou, jímž vzniká řeka Otava.
Křemelná protéká převážně hornatou krajinou a je zřejmě jedinou řekou v Česku, na jejímž břehu nestojí žádný dům.
***
Prášily (Wikipedie)
Prášily jsou malá obec v okrese Klatovy, 11 km jihozápadně od Hartmanic. Počet obyvatel v obci v roce 2003 byl 139 a katastrální výměra 116,79 km2. Celý katastr obce se nachází na území Národního parku Šumava. Tato horská ves (původní název Gattermayerova huť) vznikla při sklárně v polovině 18. století. Prášily se rozprostíraly na svahu hor Ždánidla, Poledník a Formberg na obou březích Prášilského potoka. Místní sklářské hutě se specializovaly na výrobu zrcadlového skla a jejich provoz skončil roku 1824. Areál sklárny pak sloužil jako výrobna ručního papíru, která v roce 1933 vyhořela (ruční papír, který se zde vyráběl, byl dodáván pro prezidentskou kancelář). Významné středisko rekreace a turistiky z období 1. republiky po odsunutí německého obyvatelstva a začlenění do vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda takřka zaniklo. V období komunistické vlády byla obec pro veřejnost uzavřena, počet obyvatel klesl až k 50. Z místních částí tak zůstalo zachováno jen samotné sídlo Prášily, ostatní místní části zanikly.
V 90. letech 20. století byl vojenský prostor zrušen a oblast byla opět zpřístupněna. Dnes jsou Prášily významným centrem zimní a letní turistiky. Turistické trasy odtud vedou hlavně k jezeru Laka, Prášilskému jezeru a na Poledník (1315 m) s rozhlednou.
Vznik obce
V roce 1739 existovaly první obytné domky kolem sklářské hutě. Roku 1763 koupil sklárnu Hrabě Kinský a ves dostala název Stubenbach. Panství v této oblasti vlastnil rod Lobkoviců. Počátkem 19. století přešlo Prášilské panství do majetku knížete Schwarzenberka. Roku 1803 byl vystaven kostel sv.Prokopa. V 1.čtvrtině 19.století upravil J. K. Eggerth sklárnu na výrobu ručního papíru (závod byl zničen r. 1933 požárem).
Začátek 20. století
Počátkem 20. století začaly být dřevěné stavby nahrazovány zděnou výstavbou, postavena byla pošta s telegrafem, dva hostince a studentská noclehárna, četnická stanice, inspektorát, oddělení finanční stráže, státní polesí, obecná škola, trojtřídní česká škola a čtyřtřídní škola německá, pila a papírna, která patřila k nejstarším v Čechách. Zřízena byla i lékařská ordinace.
Bývalý Schwarzenberský pivovar byl roku 1928 přestavěn na chatu KČT (Klub českých turistů), kam bylo již zavedeno elektrické světlo. Roku 1936 vystavěli členové KČT na Prášilském potoce koupaliště. Od roku 1938 se v Prášilech uvádí elektrické osvětlení z malé elektrárničky a primitivní vodovod rozvedený z bystřiny. Tehdy, v roce 1938, zde žilo 1022 obyvatel ve 161 domech. Většina obyvatel se živila jako dřevaři nebo drobní řemeslníci. V obci byly registrovány dva německé a dva české spolky.
K Prášilům náležely i mnohé samoty a osady v blízkém i vzdáleném okolí, které dnes můžeme v terénu identifikovat jen s přesnou znalostí lokalizace: Dolní a Horní Steindlberg, Gsenget, Horní Huť, Formberg, Liščí Díra, Grunbergrova Huť, Neubrunn, Seeberg, Seckerberg, Sonnberg (Slunečná), Gruberg…
2. světová válka
Po skončení druhé světové války bylo mírné a většinou bezkonfliktní německé obyvatelstvo městečka a přilehlých obcí vysídleno a do kraje přišlo několik dobrodruhů v rámci dosídlování pohraničí. Jen někteří přišli pracovat. Mnozí přijeli krást a loupit, aby s lehce nabytým majetkem opět odešli do vnitrozemí. V městečku tehdy zůstalo pár hajných a několik lesních dělníků.
Rok 1948
Záhy po komunistickém puči v roce 1948 vyrostly podél celé hranice mohutné zátarasy a znemožnily lidem pohyb v okolních lesích. Současně poloopuštěné území zabralo vojsko a odřízlo obyvatele od kontaktu s Československem. Na okolních stráních se rozprostřely dráhy pro obrněné transportéry a tankové střelnice. Okolní vesnice posloužily jako vhodné dělostřelecké terče a postupně byly srovnány se zemí. Stejným způsobem se zmenšovalo i samotné městečko Prášily. Ke konci 80. let došlo k demolici a přestavbě kostela sv. Prokopa na kulturní dům. Zachován zůstal pouze hřbitov s ulámanými kříži.
Současnost
Dnes z někdejšího městečka zbylo sotva 25 domků. Celých čtyřicet let sem nikdo nesměl, mnozí lidé se odstěhovali, ale někteří přece jen vydrželi. Obývají ubohé torzo vesnice, která měla ještě za první republiky podobný zvuk jako třeba Špindlerův Mlýn. Obec nemá školu ani kostel. Škola je v 15 km vzdálených Hartmanicích, kam jezdí dvakrát denně autobus. Pokud probíhalo vojenské cvičení (to bylo velmi často), děti se do školy nedostaly třeba několik dní a lidé neměli ani základní potraviny a byli tedy odkázáni třeba na samozásobitelství. Ani místní občané nemohli chodit za hraniční zátaras a ti, co za „dráty“ pracovali, tam mohli jen s ozbrojeným doprovodem po důkladném prověření. Dá se tak říci, že lidem zde se druhá světová válka protáhla o celých 45 let.
Bývalé střelnice dnes zarůstají náletovými dřevinami, neboť k zemědělskému hospodaření se nehodí – vstup na tyto pozemky je životu nebezpečný. Dodnes v řadě míst najdeme cedule upozorňující na možnou přítomnost nevybuchlé munice. Náklady na odstranění munice z celého prostoru se odhadují na 15 až 30 miliard Kč.
V roce 2005 společnost Šumava BUS s. r. o. zahájila pravidelnou autobusovou dopravu do těchto zapomenutých končin. Autobus jezdí čtyřikrát denně včetně víkendů ze Železné Rudy přes Prášily a Hartmanice doSušice, kde navazuje na vlaky. Již od roku 2002 sem jezdí letní autobusy Národního parku Šumava, které vozí turisty – tato doprava je ovšem omezena jen na červenec a srpen.
Amatérská videa ppt. Sprostého člena ze sjezdu ke Křemelné
Video "Zabi na startu"
***
 |
| Fotogalerie Picasa |
