Andělská Hora, jdeme dolů, foto: Andrea14. února 2009
Letošní první motovýlet s Koblihem a Davidem na dálný sever, zříceninu hradu Andělská Hora a rozhlednu u obce Krásno. Byla spousta sněhu, klouzalo to, ale Koblihův Opel Vectra to nakonec všechno ujel, vyšplhal a usmykoval. Dva kilometry k rozhledně Krásno jsme absolvoval jen já a David, v polobotkách metrovou závějí, mrzlo jako prase, ale stálo to za to, výhled na mlžná údolé se povedl.
Fotogalerie
Andělská Hora (Wikipedie)
Andělská Hora, foto: milovicak, PanoramioAndělská Hora je zřícenina hradu jihovýchodně od Karlových Varů. Hradní zřícenina zaujímá vrchol čedičové homole a je pro svou vysokou polohu dominantou celého okolí. Jádro stavby tvořil vnitřní nebo taky horní hrad na nejvyšším místě skalnatého hřebenu. Andělská Hora měla spolu s hradem Bečov chránit rýzmburské panství. Koncem 15. století bylo v podhradí založené městečko Andělská Hora.
První informace o hradu Andělská Hora (tehdy nazývaný Englburg) pochází z roku 1402 a jeho majitelem byl Boreš Hrabě z Rýzmburka. Jeho syn také Boreš postoupil roku 1406 bečovské panství i s Andělskou Horou Oldřichu Zajíci z Házmburka, bratrovi pražského arcibiskupa Zbyňka Zajíce pravděpodobně za královský hrad Přimdu. Oldřich Zajíc držel hrad až do své smrti v roce 1414 a poté připadl jako odúmrť královské komoře. Ale už roku 1415 zde vládl loketský purkrabí Janek Maleřík. V roce 1430 obsadil královský hrad husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic se silnou posádkou vybíral výpalné od bamberského biskupa. Když císař Zikmund daroval roku 1437 Loketsko kancléři Kašparu Šlikovi i s Andělskou Horou kterou vrátil Jakoubek královské komoře. Po Kašparově smrti († 1449) se ujal šlikovského panství jeho bratr Matyáš. Z důvodu strategického významu, král Jiří z Poděbrad přiměl Šliky roku 1461 aby mu hrad postoupili. Hrad pak předal jako doživotní zástavu Zbyňkovi Zajícovi z Házmburka kterého si chtěl zavázat. Po Zajícově smrti († 1463) dal král hrad svému synovi Hynkovi, knížeti münsterberskému, a rozšířil panství o Radošov, Šemnici a dalších osm vesnic. Ten však v témže roce předal hrad královskému komorníkovi Janovi ze Štampachu s podmínkou že bude vždy Poděbradským otevřen. Po vypuknutí války mezi panovníkem a jednotou zelenohorskou se roku 1466 zmocnil hradu přední člen jednoty, míšenský purkrabí Jindřich II. z Plavna. Až roku 1469 dobylo královské vojsko hrad zpět.
Po nástupu Vladislava II. na český trůn (1471), obnovil rodové nároky na hrad Jindřich III. z Plavna. K navrácení došlo roku 1482 na jednání v Mostě za přítomnosti krále, zemských úředníků a saských knížat. Jindřich sice ztratil v Sasku Plavno, ale získal v Čechách dědičný majetek a také Bečov Andělskou Horu. A když v roce 1496 prodal Bečov, stal se hrad sídlem plavenského panství. Jeho syn Jindřich IV. patřil k oblíbencům Ferdinanda I. Habsburského a v letech 1542 - † 1554 zastával úřad nejvyššího kancléře Království českého. Za pomoc Habsburkům ve šmalkaldské válce roku 1547 získal knížectví anhaltské a roku 1549 i panství po svých protestanských příbuzných v Sasku. Svůj majetek rozšířil i v Čechách kde v roce 1551 získal panství Litomyšl. Jeho synové Jindřich V. a Jindřich VI. byli nuceni rozprodat zadlužený rodinný majetek a navíc zde byli i dědické nároky Lobkoviců, kteří byli spřízněni s německou větví pánů z Plavna. V roce 1565 postoupili Andělskou Horu Mikuláši Hasištejnskému z Lobkovic. Roku 1567 prodal hrad svému švagru Jindřichu z Fictumu. Po jeho smrti prodali panství poručníci jeho dětí Kašparu Colonnovi z Felsu. Tento šlechtic pocházející z Tyrolska byl komorníkem a tajným radou arciknížete Karla Habsburského. V roce 1562 byl v Čechách přijat do panského stavu a stal se zakladatelem české větve tohoto rodu. Po smrti Kašpara Colonny († 1594) a jeho manželky († 1594) převzali panství jeho synové Linhart a Bedřich. Bedřich koupil v roce 1602 od Šliků Nejdek kam se odstěhoval. Ani Linhart Colonn na hradě trvale nežil. Od roku 1598 žil na zámku v Kysibelu (dnes Stružná) a pouze v dobách moru 1605, 1607 bydlel s rodinou na Andělské Hoře. V roce 1609 přikoupil sousední panství Hartenštejnské. Linhart Colonna z Felsu patřil k předním osobnostem české stavovské opozice. 23. května 1618 se zúčastnil defenestrace místodržících na Pražském hradě a krátce na to byl jmenován polním maršálkem stavovského vojska. 13. dubna 1620 byl v bitvě s Buquoyovými a Dampierovými vojsky u rakouského Sinzendorfu smrtelně zraněn. Brzo po bělohorské porážce byl Linhart dodatečně odsouzen ke ztrátě cti i všeho majetku a jeho nejstarší syn Kašpar musel emigrovat i s druhou manželkou svého otce Alžbětou z Lobkovic. Kašpar Colonna z Felsu bojoval ve švédských službách a zemřel kolem roku 1656 ve Slezsku. Roku 1622 kopil Andělskou Horu s nedalekým Hartenštejnem a Činovem od královské komory císařský rada Heřman Černín z Chudenic, který ale žil na kysibelském zámku. Roku 1635 Švédové hrad obsadili a vydrancovali. Jeho zkázu dovršil velký požár v roce 1718, který se větrem přenesl z městečka na hrad.
Po Heřmanu Černínovi zdědil roku 1652 kysibelské panství (včetně hradu Andělská Hora) prasynovec hrabě Humprecht Černín z Chudenic. Černínové vlastnili toto panství až do roku 1734, po nich Hartigové do roku 1794. Později se zde vystřídala řada majitelů, až se kysibelské panství s Andělskou Horou v roce 1868 vrátilo do majetku Černínů, kteří jej vlastnili až do roku 1945.
Zřejmě za Šliků byla postavena nejstarší část hradu, čtverhraná obytná věž na nejvyšším místě skály. Na přelomu 15. a 16. století kdy se Andělská Hora stala sídlem plavenského panství došlo k rozsáhlé pozdně gotické přestavbě. Hrad byl rozšířen o nové opevnění vnitřní části a o předhradí s branami. Tato nákladná přestavba zadlužila plavenské panství. Za Jindřicha IV. byl v polovině 16. století postaven renesanční dvoupatrový palác. Neobvyklý pětiúhelníkový půdorys této stavby byl dán tvarem terénu. Zajímavé je že severní strana předhradí byla chráněná kromě příkrého skalního srázu pouze dřevěnou palisádou.
Originální článek na Wikipedii
Krásenský vrch - rozhledna (Wikipedie)
Krásenský vrch, rozhledna, foto: golem, PanoramioKrásenský vrch je vrchol s nadmořskou výškou 777 metrů na náhorní plošině Slavkovského lesa ležící asi 1 kilometr jižně od obce Krásno. Je částečně zalesněný, na vrcholu stojí kamenná rozhledna. Po jeho úbočí kolem vrcholu teče vodní kanál Dlouhá stoka.
Rozhledna byla postavena ve třicátých letech 20. století v období hospodářské krize. Plán rozhledny vytvořili Fritz Hoffmann a Willi Russ. Výstavba rozhledny poskytla práci asi desítce nezaměstnaných. Rozhledna byla slavnostně otevřena dne 23. června 1935. Dnes vede k rozhledně z Krásna tvarová turistická značka. Roku 1997 byla rozhledna opravena.
Rozhledna je volně přístupná, kamenná, její celková výška je asi 25 metrů. Má tvar dutého kamenného válce po jehož plášti se vzhůru spirálovitě vine točité schodiště; připomíná tak Babylonskou věž. Na vrcholu je kruhová plošina o průměru asi čtyři metry s kamennou obrubou. Do té jsou vsazeny kovové desky popisující kruhový rozhled, který se z vrcholu otvírá při dobré viditelnosti.
Severním směrem je vidět hřeben Krušných hor s Klínovcem a Božídarským Špičákem. Dále k severovýchodu pak Doupovské hory, východně stolová hora Vladař. Jihovýchodním směrem se rozkládá Tepelská vrchovina a jižně její dominanta Podhorní vrch. Západně lze přes náhorní plošinu spatřit nejvyšší vrcholy Slavkovského lesa, Lesný a Lysinu.
Originální článek na Wikipedii
