.jpg)
pondělí 31. srpna 2009
pátek 28. srpna 2009
Miláček
Miláček
Dopis přišel nečekaně – někdy koncem ledna
miláčku promiň – už nejsi miláček
prej to byla se mnou nejspíš jen formule jedna
brzda plyn – a brzda plyn - a tisíc zatáček
Že to byla nudná plavba na nákladní lodi
že to mohla poznat už tenkrát u mola
s novým rokem novej chlap – prej – znáš to, jak to chodí
psala, že jsem v pořadí, že nejspíš zavolá
Ref.: Psala, že jsem v pořadí stopadesátej třetí
takže zase ahoj – za stopadesát let
byl jsem pro víceméně jen doplněk k pleti
trochu trouba – trochu drsňák – mužskej jako jed
Že jsem vždycky házel háček na protějším břehu
a pak za ní ťapkal podél vody s buzolou
že to byl jen závod v orientačním běhu
ve kterým jsem neprošel poslední kontrolou
Že by se mnou stejně nešla přes uzoučkou lávku
že to vždycky spláchnu jednou hloupou písničkou
tím vám pane vrchní zdůvodňuji objednávku
velký kafe, rum – a pevnej provaz se smyčkou
Ref:. Psala …
Milan Jablonský/ Luboš Javůrek
Dopis přišel nečekaně – někdy koncem ledna
miláčku promiň – už nejsi miláček
prej to byla se mnou nejspíš jen formule jedna
brzda plyn – a brzda plyn - a tisíc zatáček
Že to byla nudná plavba na nákladní lodi
že to mohla poznat už tenkrát u mola
s novým rokem novej chlap – prej – znáš to, jak to chodí
psala, že jsem v pořadí, že nejspíš zavolá
Ref.: Psala, že jsem v pořadí stopadesátej třetí
takže zase ahoj – za stopadesát let
byl jsem pro víceméně jen doplněk k pleti
trochu trouba – trochu drsňák – mužskej jako jed
Že jsem vždycky házel háček na protějším břehu
a pak za ní ťapkal podél vody s buzolou
že to byl jen závod v orientačním běhu
ve kterým jsem neprošel poslední kontrolou
Že by se mnou stejně nešla přes uzoučkou lávku
že to vždycky spláchnu jednou hloupou písničkou
tím vám pane vrchní zdůvodňuji objednávku
velký kafe, rum – a pevnej provaz se smyčkou
Ref:. Psala …
Milan Jablonský/ Luboš Javůrek
čtvrtek 27. srpna 2009
Realizace projektu Zabi´s Wall of Crying
Aktualizace čtvrtek, 27. srpna 2009:
Plány se změnili v činy a drobné náznaky nasvědčujítomu, že zeď opravdu vznikne. Nafotil bych toho víc, ale kopal jsem zrovna základy. Na snímku vedoucí stavby Zabi, dozor s EU Eliška, pantáta Náčelník a já, sprostý kopáč a námezdní síla.
Zabiho poslední e-mail (moje poznámky v závorce a kurzívou):Připojuji velké uznání a obdiv Náčelníkovi za používání HI-TECH technologie, která mu doručuje maily telepaticky přímo do mozku: volal mi asi 10 minut po odeslání předchozí výzvy, že stojí s lopatou v ruce před chatou. Nevím jak to dělá, asi se tam prostě uploadoval z googleearth, každopádně mu děkuji za extrémní vtřícnost a nasazení. Vemte si z něj příklad hoši. Nikdo z Vás mu není roven.
tomu klukovi jednou postavíme pomník
From: Jan Zábran, Ing. [mailto:jan.zabran@urspraha.cz]
Sent: Friday, August 21, 2009 11:41 AM
To: Tomáš Kachník (Karlik.T@seznam.cz); 'studiodc@seznam.cz'; (dennysak@seznam.cz); dperlik@atlas.cz
Subject: hurá na zeď
cihly mám (ano, jsou tam všude)
písek mám (ano, je tam všude, nejvíc na svahu, odkud padá nekontrolovatelně do výkopu)
cement mám (ano, musí se nosit úplně zezhora přes celý pozemek)
míchačku mám (ano, dá se tomu říkat míchačka, leze z toho nakonec přeci jenom beton)
díru mám (kecá a kope pomalu)
pivo mám (má Pardála a Gábinu)
takže už jen čekám až se vrátíte domů z těch vašich pitomejch výletů a půjdete se mnou stavět. Až do konce srpna budu v Kornaticích, tak doufám, že si uděláte čas a pomůžete mi k narozeninám přesně podle poukazů, které jsem z vás tak pracně vydundal. čím dřív tím líp. teda pokud z toho vašeho cestování nejste příliš vyčerpaní, omlouvá jen vážné bolestivé zranění, neslučitelné s Vaším flákačským životem. (Postupně Zabimu přijel David, Náčleník, Koblih i já názorně ukázat, že náš flákačský život nám vyhovuje)
oproti původnímu plánu nastaly tyto změny:
- nivelák, teodolit, GSP a jiné zeměměřičské fičury už nepotřebuju. Vynalezl jsem geniální zařízení z jedné zahradní hadice a dvou PET lahví na vodorovné vyvažování. (co dodat, přišel na to)
- nemám ještě vykopanou studnu, protože bych se tam potom vůbec nehnul, vyzdím nejdřív tento víkend první půlku zdi, pak tam přehrnu hlínu a během týdne budu kopat studnu. Podle posledních hydrogeologických průzkumů očekávám vodu v cca 1,5-2 metrech. (Plán je to dobrý, ale nedostavila se voda, ta byla objevena mnou při výkopu základu pro zeď o dva metry východněji)
- cihly už tahat nemusíme, podařilo se nám je jeřábem složit až za tůňku, čím máme půl práce hotovo (Tohle jediné je pravda bez sebemenší námitky, i když - nechal mě přeložit jednu paletu ručně o metr jinam, aby si neodřel zadeček při shýbání se k míchačce)
- budu rád, když se kdykoliv příští týden zúčastníte a píchnete mi. Doporučuji dobu, kdy budeme kopat studnu, to bude největší sranda. (Byla to sranda, např.: Kachna: "Zabi, jsi kretén, kopej to do hloubky", "Zabi jsi kretén, buduješ si tam odtokový kanálky na vodu, aby jsi tam žádnou neměl". Zabi: "Kachna, jsi kretén, nedal jsi tam šutry a teď mám zabetonovaný dno", atd...)
prosím nahlaste se na směnu včas, aby mohla Zabíková s Vámi počítat s jídlem. (Zabice se o nás starala vzorně, už se těším na sobotu)
Na Vaši účast se těší Zabi
Takhle vypadá příprava na vykopání a vybetonování jámy a postavení nízkého tarasu u Zabiho na chatě, seřazeno časově:
Ing. Jan Zábran, 11. května 2009
Nazdar,
vzhledem k tomu, že se blíží mé narozeniny a jistě si touto dobou lámete hlavičky nad dárkem pro Zabíka, rozhodl jsem se, že Vám ulehčím práci a rovnou si budu něco přát. Určitě Vás to potěší, protože mi tím jednak uděláte velkou radost a jednak to bude stát naši oblíbenou cenu – tedy nic. Stačí když vytisknete a vyplníte přiložený dárkový poukaz pro Zabiho a přinesete třeba na vypalování zobáků, či jak se to bude jmenovat a snad se i bude konat 23.5. v Borku.
Děkuji Všem – upozorňuji, že čím větší číslo napíšete do šedivého rámečku nahoře, tím Víc Vás bude mít FireFox radši.
Pozn.: Firefox je krycí jméno pro Zabiho malou Elišku
Ing. Jan Zábran, 27. května 2009
Tak ještě jednou nazdar,
Děkuji všem, co se na mě vykašlali a k narozenimám mi darovali nezájem a aroganci. To jste mě teda zklamali. Měli jste takovou příležitost udělat mi tak snadno radost ale úplně jste se na mě vybodli a ještě se smáli.
poukaz pro Zabiho jsem zatím obdržel pouze od Náčelníka, bráchy Zabiho a Dennyho, které tímto chválím.
Ostatní se koukejte polepšit do konce tohoto týdne a automaticky si za tres přidejte 1 den. Ten poukaz od Vás fakt chci, abych věděl, s čím mám počítat. Kdo nedodá do konce týdne, ať si rovnou zaškrtne bod 5.b.
Zvláštní pochvalu před nastoupenou jednotkou obdrží Náčelník za jeho udání na Ministerstvo práce – za odměnu dostane tu nejlehčí práci, bude hlídat žáby aby nelezly z tůňky a nepletly se do cesty a kontrolovat, jestli je vychlazený pivo.
Zabík
Náčelník, dopis předaný k narozeninám spolu s vyplněným dotazníkem:
Ministerstvo práce a sociálních věcí České Republiky
Na Poříčním právu 1/376
128 01 Praha 2
V Praze dne 10.5.2009
Vážený pan
Jan Zábran
Blatenská 40
326 00 Plzeň
Věc: Zahájení správního řízení – č.jedn.: 313-28-09
Vážený pane Zábrane,
na základě občanského upozornění z místa Vašeho bydliště zahájil náš úřad prošetřování ve věci nepovoleného náboru zaměstnanců na realizaci Vašeho stavebního projektu v obci Kornatice, lokalitě Plzeň – Jih.
Dle vyjádření stavebního úřadu v Mirošově, s přihlédnutím k územnímu plánu katastru obce Kornatice, není tato stavba řádně nahlášena, natož schválena. Touto záležitostí se již zabývá Ministerstvo pro místní rozvoj, č.j. 598-45-09, vyřizuje pan Prkený.
Rádi bychom Vás upozornili na skutečnost, že nábor zaměstnanců v České Republice se od roku 1951 řídí právním řádem České Republiky, konkrétně novelizovaným zákonem č. 262/2006 Sb., ZÁKONÍK PRÁCE, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 585/2006 Sb., č. 181/2007 Sb., č. 261/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 362/2007 Sb., nálezem Ústavního soudu ČR č. 116/2008 Sb., zákony č. 121/2008 Sb., č. 126/2008 Sb., č. 294/2008 Sb., č. 305/2008 Sb., č. 382/2008 Sb. a s přihlédnutím k vyhlášce č. 451/2008 Sb.
Ze závěrů našeho vyšetřování vyplívá, že jste svým jednáním prokazatelně porušil výše uvedený zákon a to hned v několika bodech, především pak §2odst.4, §86 odst.2, §111 odst.2, §142 odst.1, §227, §223 odst.4, §296 odst.3 a další.
Z tohoto důvodu s Vámi zahajujeme správní řízení ve věci porušení zákoníku práce a to způsobem tak zásadním, že nám z toho na ministerstvu až zamrazilo.
Máme důvodné podezření, že jste svým jednáním naplnil též skutkovou podstatu trestného činu omezování osobní svobody, tak jak to vyplývá z vyhlášky Ministerstva spravedlnosti.
Tato vyhláška definuje uvedené omezování svobody takto:
Otrokářství je označení systému, ve kterém se využívá práce nesvobodných lidí (otroků), kteří jsou po právní i faktické stránce obchodovatelným majetkem zbaveným osobní svobody. V širším slova smyslu se hovoří o otroctví i v případech, kdy je jedna osoba na druhé natolik závislá, že je nucena pro ni proti své vůli pracovat a je tím zbavena osobní svobody, byť se teoreticky jedná o stav protiprávní nebo právem přímo nedefinovaný.
V minulosti bylo otrokářství legální a využívané ve většině zemí světa, starověký Řím na něm byl existenčně závislý a velkou roli hrálo ještě při produkci americké bavlny v 19. století (práce otroků značně zlevňovala její produkci a zvýhodňovala ji tak na evropských trzích). Dnes je prakticky ve všech zemích světa (včetně České republiky) zakázané a zakazuje je a stíhá i mezinárodní právo (viz Úmluva o otroctví z roku 1926, Úmluva o ochraně lidských práv a svobod z roku 1950).
Navzdory zákazům je možné se setkat s otroctvím i dnes. I v civilizovaném světě se objevují různé nezákonné případy naplňující širší definici otroctví. Ve faktickém otroctví jsou často drženy ženy, které se staly obětí obchodu s bílým masem a jsou nuceny k prostituci (prakticky všude po světě, včetně České republiky), ve Španělsku byla v roce 2005 zatčena skupina lidí, která organizovala otrockou práci mentálně postižených v zemědělství.
S otroctvím se lze setkat i na státní úrovni, definici otroctví jako nesvobodné práce odpovídá práce vězňů v nápravných institucích států. Nucená práce vězňů se v Evropě využívala od začátku 16. století.[1] Nacistické Německo nutilo obyvatelstvo okupovaných vykonávat nucené práce ve svém válečném průmyslu.Obrovského rozsahu dosáhl systém pracovních táborů v SSSR.
Sovětský vzor následoval i komunistický režim v Československu, který rovněž vytvořil síť Táborů nucené práce. Prací vězňů získávají nezanedbatelné prostředky firmy vlastnící nápravná zařízení ve Spojených státech[2], v západních zemích jsou za využívání nucené práce vězňů kritizovány Čínská lidová republika a Severní Korea[3].
V africkém státě Niger bylo otroctví postaveno mimo zákon teprve v roce 2004, některé humanitární organizace ale odhadují, že v otroctví stále žije až 8% obyvatel Nigeru.[4] Otroctví přetrvává i ve státech Mauritánie, Mali a Súdán. Všechny tyto státy se nacházejí na pomezí arabské a černé (subsaharské) Afriky. Otroci jsou příslušníci různých černošských etnik, kteří žijí v otroctví již po celé generace a přijali identitu svých pánů (např. poarabštělí Haratínové černé pleti). Majiteli černých otroků jsou nomádské kmeny žijící na Sahaře a v oblasti Sahelu - Arabové (bílí Maurové v Mauritánii nebo kmeny Baggara v Súdánu), berberští Tuaregové a Fulbové[5]
V některých zemích bylo otroctví zrušeno teprve v nedávných letech např:
• Švédsko: 1335 (ale až roku 1847 v kolonii of St. Barthélemy)
• Portugalsko: 1761
• Anglie a Wales: 1772 jako důsledek Somersettova případu
• Skotsko: 1776 jako důsledek Wedderburneského případu
• Haiti: 1791, na základě povstání asi půl miliónu otroků
• Kanada: 1793, zákonem proti otroctví (Act Against Slavery)
• Francie (poprvé): 1794-1802, týkalo se všech kolonií
• Argentina: 1813
• Velká Kolumbie (Ekvádor, Kolumbie, Panama, Venezuela): 1821, na základě postupného plánu osvobození (Kolumbie v r. 1852, Venezuela v r. 1854)
• Chile: 1823
• Mexiko: 1829
• Britské impérium: 1833, týkalo se všech kolonií (s účinností od 1. srpna 1834; ve Východní Indii od 1. srpna 1838)
• Mauricius: 1. února 1835, pod britskou nadvládou. Tento den je státním svátkem.
• Dánsko: 1848, týkalo se všech kolonií
• Francie (podruhé): 1848, týkalo se všech kolonií
• Peru: 1851
• Nizozemí: 1863, týkalo se všech kolonií
• Spojené státy americké: 1865, po občanské válce (v některých státech již před rokem 1865)
• Puerto Rico 1873 a Kuba: 1880 (oba státy v té době byly kolonie Španělska)
• Brazílie: 1888
• Korea: 1894 (dědičné otroctví skončilo v roce 1886)
• Zanzibar: 1897 (obchod s otroky zakázán v roce 1873)
• Čína: 1910
• Myanmar: 1929
• Etiopie: 1936, nařízením italských okupačních sil. Po znovuzískání nezávislosti v roce 1942 císař Haile Selassie otroctví neobnovil.
• Tibet: 1959, nařízením Čínské lidové republiky
• Saudská Arábie: 1962
• Mauritánie: červenec 1980 (předtím formálně zrušeno francouzskými orgány v roce 1905, poté mlčky (nepřímo) v nové ústavě z roku 1961 a výslovně v říjnu téhož roku, kdy země vstoupila do OSN), ale otrokářství nebylo trestné. V roce 2007 došlo k schválení zákona, který kvalifikuje otrokářství jako trestný čin a hrozí za něj až deset let vězení[21]. I přesto je otrokářství v Mauritánii stále velmi rozšířené.
Z těchto a dalších podkladů nabýváme podezření, že se snažíte svým přístupem znovu zavést do České Republiky skutkovou podstatu otrokářství.Žádáme Vás proto, aby jste se dostavil dne 20.6.2009 k nám na Ministerstvo práce a sociálních věcí České Republiky na výše uvedenou adresu, č. dv. 251, ve věci podání vysvětlení.Dále Vás tímto upozorňujeme, že až do uzavření správního řízení je jakákoliv činnost na Vašem rádoby pozemku pozastavena veškerá stavební i rekonstrukční činnost.
Vyřizuje:
Kateřina Jacques
ministryně sociálních věcí
č.dv. 115, klapka 684
P.S. Držím palce – strašně Vám to závidím…
Ing. Jan Zábran, 2. června 2009
Nazdar,
děkuji všem, co mi nadělili k narozeninám trochu manuální práce a ochoty.
Podle očekávání do toho všichni budete kecat a nadávat mi, jakej jsem debil. Kachna to dokonce hodlá flákat, což je s podivem, když neumí snášet bolest, jeho chyba.
Mimochodem hodláte vypít 192 piv, 13 litrů mlíka a 4 flašky rumu, takže to od Vás zas tak hezký dárek nebyl – prostě se vožerete a budete mi nadávat.
Na základě náborového dotazníku jsem rozdělil pracovní pozice takto:
Stavbyvedoucí:
DAVID (proč? bod 5.e udělá s radostí a to se cení)
Zeměměřič:
brácha ZABI (proč? vodováhu umí skutečně používat i po 10 pivech)
Zásobovač:
NÁČELNÍK (a jako speciální bonus se stará o vychlazené pivo a žáby – bude je sušit a vyrábět z nich pilulky pro Kachnu)
Dělník:
DENNY (Proč? Proto!)
Kybic:
KACHNA (doporučuji mu naučit se bod 5.b)
Zkorumpovaný investor:JÁ
Fakt vostrá koloudační komise: LUCKA
Koorinátor projektu dotací ze struktuálních fondů EU:
ELIŠKA (proč? jako správný Eurooptimista se všude ohání EU, ale taky tomu vůbec nerozumí)
Další bezejmenní dělníci:
OtecZABI, ZABIKuba, PraZABI (pro nechopnost s nimi raději vůbec nepočítám)
Další bezejmenný dělník:
PÝTÝ (servilní ale ukecaný, pozvu pouze v nejvyšším stavu nouze)
Další bezejmenní dělníci a dělnice se přidají až uspořádá náborovou akci Lucka.
děkuji za účast a těším se na pach potu, krve a pivních výparů na konci léta.
Zabík
Denny a Zabík, Skype, 2. června 2009
[15:47:47] Denny: Dělník? Vobyčejnej dělník? Ty hajzle, buržouste, kapitalisto, kulaku, šmelináři!!! Paroubka na tebe!
[16:08:56] Zabík: sorry ale dyt nic jinýho nemumíš. Teda ty neummíš ani makat, to už tě ale Stavbyvedoucí naučí :)
[16:09:10] Zabík: Buď rád, mohl jsi jetšě dělat kybice
[16:09:27] Denny: Jak já se těším, až budu něco stavět, to si neumíš představit
Náčelník, 2. června 2009 k večeru
Zcela souhlasím s navrženým postupem,
za logistiku mohu jen dodat, že základním pilířem úspěchu a všeobecného pocitu blaha nad vykonanou prací bude harmonický průběh celé stavby a proto vidím jako nezbytné pro potřeby zásobování zajistit několik maličkostí:
- balicí listy jednotlivých přepravních položek,
- váhové a objemové tabulky na převoz stavebního materiálu,
- mapovou dokumentaci trasy transportu s vyznačenými nosnostmi mostů, výškami podjezdů, procenty stoupání a klesání, nebezpečnými úseky, odpočívadli a poloměry zatáček na trase,
- zajištění potřebné manipulační techniky pro naložení a vykládku nákladu vč. školené obsluhy,
- dvě doprovodná vozidla vybavená příčným reflexním pruhováním a oranžovými majáky,
- udělení vyjímky pro transport o víkendu (vydává Krajský úřad v Plzni, odbor dopravy pro okres Plzeň - Jih),
- vyjádření výrobců jednotlivých položek nákladu o jejich zdravotní popř. ekologické nezávadnosti,
- bezpečnostní listy k těm položkám nákladu, které spadají do kategorie nebezpečný náklad (jedná se především o hořlavé materiály jako jsou např. benzín, nafta, alkohol, plutonium 264 atp.),
- povolení k průjezdu po nezpevněné komunikaci od Lesů ČR,
- uniformovaného příslušníka/nici dopravní policie ČR pro potřebné řízení provozu,
- vyjádření místního mysliveckého sdružení v souladu s § 47, zákona 236 o migraci zvěře na území ČR,
- schválení místního hasičského sboru o povoleném průjezdu obcí Kornatice,
- písemné povolení šerifa osady Na Babě k parkování, otáčení a manipulaci s nákladem,
- vyjádření statika k nosnosti parkovací plochy,
- pojištění nákladu,
- zajištění ostrahy parkoviště,
- ev. něco k pití na cestu a mentolový bonbón pro svěží dech (viz. níže).
Ostatní věci si už zajistím sám (např. výstražný trojúhelník, náhradní žárovky, reflexní vestu, tažné lano, závozníka, stopařku, technickou prohlídku vozu, dálniční známku, rezervní kolo, hasicí přístroj, atd.).
Mimochodem, nezapomeň Honzo spolu s projektovou dokumentací stavby zažádat o povolení na Báňském úřadě v Ostravě, protože se z části jedná o hlubinnou stavbu. V případě potřeby Ti rád vystavím potvrzení o ukončení povrchové těžby magnetovce na sousedním pozemku.
Takže zůstávám optimistou a věřím, že se dílo podaří !!!
Zdraví Náčelník.
P.S.: O ty pilulky pro Kachnu se rád postarám. Jo a kdyby něco neklaplo, tak to svedeme na půdní erozi.
Ing.Arch. Jiří Zábran, e-mail
> dlouze budeme plánovat a vyplňovat dotazníky
> vše mnohokrát zkonzultujeme
> před tím se budeme dlouze radit
> navrhneme varianty
> vyvrátíme protiargumenty
> nalezneme optimální řešení
> najmeme alespoň pět panů Lorenců (uvezu to?)
> vše bude naprosto vymakané (včetně itineráře příjezdu jednotlivejch makáčů)
> absolutně bude chybět výkresová dokumentace
> pivo dojde hned po první poradě
> práce na tři hodiny ve dvou bude ve skutečnosti trvat v 6 lidech týden
> seberou nám dotaci z EU fondů
> dílo bude vypadat úplně jinak než byl záměr a než jak bylo oznámeno sousedům
>
> vim co píšu, už sem tim prošel!
>
> ještě mě napadlo, že v týmu chybí už jenom árný rimmer
Denny, 2. června 2009, úplně pozdě večer
Hoši,
dovolte mě, abych i já přispěl svými podněty do již tak pěkně roztočeného mlýna zajímavého projektu. Jako konzultant velké firmy mám již určité zkušenosti.
1) Stanovíme si časový harmonogram.
2) Určíme volné kapacity konzultantů a realizačního týmu
3) Sestavíme realizační tým
4) Vyblokujeme průniky časových oken konzultantů a realizačního týmu
5) Určíme si pravidelné produktové i projektové mýtinky
6) Stanovíme projektového managera
7) Stanovíme produktového managera
8) Sejdeme se na interní kick-off
9) Sepíšeme cílový koncept
10) Odakceptujeme koncept a stanovíme termín pro opravu funkcionálních chyb
11) Vytvoříme testovací scénář
12) Otestujeme vše na testovacím prostředí
13) Stanovíme realizační projekt
14) Rozdělíme role a termíny pro realizace
15) A pak už kurva půjdeme a vykopeme tu debilní jámu a nalejeme do ní te zasranej beton. Nemělo by to zabrat víc jak jeden den.
Ing. Jan Zábran, 27. května 2009
Tak ještě jednou nazdar,
Děkuji všem, co se na mě vykašlali a k narozenimám mi darovali nezájem a aroganci. To jste mě teda zklamali. Měli jste takovou příležitost udělat mi tak snadno radost ale úplně jste se na mě vybodli a ještě se smáli.
poukaz pro Zabiho jsem zatím obdržel pouze od Náčelníka, bráchy Zabiho a Dennyho, které tímto chválím.
Ostatní se koukejte polepšit do konce tohoto týdne a automaticky si za tres přidejte 1 den. Ten poukaz od Vás fakt chci, abych věděl, s čím mám počítat. Kdo nedodá do konce týdne, ať si rovnou zaškrtne bod 5.b.
Zvláštní pochvalu před nastoupenou jednotkou obdrží Náčelník za jeho udání na Ministerstvo práce – za odměnu dostane tu nejlehčí práci, bude hlídat žáby aby nelezly z tůňky a nepletly se do cesty a kontrolovat, jestli je vychlazený pivo.
Zabík
Náčelník, dopis předaný k narozeninám spolu s vyplněným dotazníkem:
Ministerstvo práce a sociálních věcí České Republiky
Na Poříčním právu 1/376
128 01 Praha 2
V Praze dne 10.5.2009
Vážený pan
Jan Zábran
Blatenská 40
326 00 Plzeň
Věc: Zahájení správního řízení – č.jedn.: 313-28-09
Vážený pane Zábrane,
na základě občanského upozornění z místa Vašeho bydliště zahájil náš úřad prošetřování ve věci nepovoleného náboru zaměstnanců na realizaci Vašeho stavebního projektu v obci Kornatice, lokalitě Plzeň – Jih.
Dle vyjádření stavebního úřadu v Mirošově, s přihlédnutím k územnímu plánu katastru obce Kornatice, není tato stavba řádně nahlášena, natož schválena. Touto záležitostí se již zabývá Ministerstvo pro místní rozvoj, č.j. 598-45-09, vyřizuje pan Prkený.
Rádi bychom Vás upozornili na skutečnost, že nábor zaměstnanců v České Republice se od roku 1951 řídí právním řádem České Republiky, konkrétně novelizovaným zákonem č. 262/2006 Sb., ZÁKONÍK PRÁCE, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 585/2006 Sb., č. 181/2007 Sb., č. 261/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 362/2007 Sb., nálezem Ústavního soudu ČR č. 116/2008 Sb., zákony č. 121/2008 Sb., č. 126/2008 Sb., č. 294/2008 Sb., č. 305/2008 Sb., č. 382/2008 Sb. a s přihlédnutím k vyhlášce č. 451/2008 Sb.
Ze závěrů našeho vyšetřování vyplívá, že jste svým jednáním prokazatelně porušil výše uvedený zákon a to hned v několika bodech, především pak §2odst.4, §86 odst.2, §111 odst.2, §142 odst.1, §227, §223 odst.4, §296 odst.3 a další.
Z tohoto důvodu s Vámi zahajujeme správní řízení ve věci porušení zákoníku práce a to způsobem tak zásadním, že nám z toho na ministerstvu až zamrazilo.
Máme důvodné podezření, že jste svým jednáním naplnil též skutkovou podstatu trestného činu omezování osobní svobody, tak jak to vyplývá z vyhlášky Ministerstva spravedlnosti.
Tato vyhláška definuje uvedené omezování svobody takto:
Otrokářství je označení systému, ve kterém se využívá práce nesvobodných lidí (otroků), kteří jsou po právní i faktické stránce obchodovatelným majetkem zbaveným osobní svobody. V širším slova smyslu se hovoří o otroctví i v případech, kdy je jedna osoba na druhé natolik závislá, že je nucena pro ni proti své vůli pracovat a je tím zbavena osobní svobody, byť se teoreticky jedná o stav protiprávní nebo právem přímo nedefinovaný.
V minulosti bylo otrokářství legální a využívané ve většině zemí světa, starověký Řím na něm byl existenčně závislý a velkou roli hrálo ještě při produkci americké bavlny v 19. století (práce otroků značně zlevňovala její produkci a zvýhodňovala ji tak na evropských trzích). Dnes je prakticky ve všech zemích světa (včetně České republiky) zakázané a zakazuje je a stíhá i mezinárodní právo (viz Úmluva o otroctví z roku 1926, Úmluva o ochraně lidských práv a svobod z roku 1950).
Navzdory zákazům je možné se setkat s otroctvím i dnes. I v civilizovaném světě se objevují různé nezákonné případy naplňující širší definici otroctví. Ve faktickém otroctví jsou často drženy ženy, které se staly obětí obchodu s bílým masem a jsou nuceny k prostituci (prakticky všude po světě, včetně České republiky), ve Španělsku byla v roce 2005 zatčena skupina lidí, která organizovala otrockou práci mentálně postižených v zemědělství.
S otroctvím se lze setkat i na státní úrovni, definici otroctví jako nesvobodné práce odpovídá práce vězňů v nápravných institucích států. Nucená práce vězňů se v Evropě využívala od začátku 16. století.[1] Nacistické Německo nutilo obyvatelstvo okupovaných vykonávat nucené práce ve svém válečném průmyslu.Obrovského rozsahu dosáhl systém pracovních táborů v SSSR.
Sovětský vzor následoval i komunistický režim v Československu, který rovněž vytvořil síť Táborů nucené práce. Prací vězňů získávají nezanedbatelné prostředky firmy vlastnící nápravná zařízení ve Spojených státech[2], v západních zemích jsou za využívání nucené práce vězňů kritizovány Čínská lidová republika a Severní Korea[3].
V africkém státě Niger bylo otroctví postaveno mimo zákon teprve v roce 2004, některé humanitární organizace ale odhadují, že v otroctví stále žije až 8% obyvatel Nigeru.[4] Otroctví přetrvává i ve státech Mauritánie, Mali a Súdán. Všechny tyto státy se nacházejí na pomezí arabské a černé (subsaharské) Afriky. Otroci jsou příslušníci různých černošských etnik, kteří žijí v otroctví již po celé generace a přijali identitu svých pánů (např. poarabštělí Haratínové černé pleti). Majiteli černých otroků jsou nomádské kmeny žijící na Sahaře a v oblasti Sahelu - Arabové (bílí Maurové v Mauritánii nebo kmeny Baggara v Súdánu), berberští Tuaregové a Fulbové[5]
V některých zemích bylo otroctví zrušeno teprve v nedávných letech např:
• Švédsko: 1335 (ale až roku 1847 v kolonii of St. Barthélemy)
• Portugalsko: 1761
• Anglie a Wales: 1772 jako důsledek Somersettova případu
• Skotsko: 1776 jako důsledek Wedderburneského případu
• Haiti: 1791, na základě povstání asi půl miliónu otroků
• Kanada: 1793, zákonem proti otroctví (Act Against Slavery)
• Francie (poprvé): 1794-1802, týkalo se všech kolonií
• Argentina: 1813
• Velká Kolumbie (Ekvádor, Kolumbie, Panama, Venezuela): 1821, na základě postupného plánu osvobození (Kolumbie v r. 1852, Venezuela v r. 1854)
• Chile: 1823
• Mexiko: 1829
• Britské impérium: 1833, týkalo se všech kolonií (s účinností od 1. srpna 1834; ve Východní Indii od 1. srpna 1838)
• Mauricius: 1. února 1835, pod britskou nadvládou. Tento den je státním svátkem.
• Dánsko: 1848, týkalo se všech kolonií
• Francie (podruhé): 1848, týkalo se všech kolonií
• Peru: 1851
• Nizozemí: 1863, týkalo se všech kolonií
• Spojené státy americké: 1865, po občanské válce (v některých státech již před rokem 1865)
• Puerto Rico 1873 a Kuba: 1880 (oba státy v té době byly kolonie Španělska)
• Brazílie: 1888
• Korea: 1894 (dědičné otroctví skončilo v roce 1886)
• Zanzibar: 1897 (obchod s otroky zakázán v roce 1873)
• Čína: 1910
• Myanmar: 1929
• Etiopie: 1936, nařízením italských okupačních sil. Po znovuzískání nezávislosti v roce 1942 císař Haile Selassie otroctví neobnovil.
• Tibet: 1959, nařízením Čínské lidové republiky
• Saudská Arábie: 1962
• Mauritánie: červenec 1980 (předtím formálně zrušeno francouzskými orgány v roce 1905, poté mlčky (nepřímo) v nové ústavě z roku 1961 a výslovně v říjnu téhož roku, kdy země vstoupila do OSN), ale otrokářství nebylo trestné. V roce 2007 došlo k schválení zákona, který kvalifikuje otrokářství jako trestný čin a hrozí za něj až deset let vězení[21]. I přesto je otrokářství v Mauritánii stále velmi rozšířené.
Z těchto a dalších podkladů nabýváme podezření, že se snažíte svým přístupem znovu zavést do České Republiky skutkovou podstatu otrokářství.Žádáme Vás proto, aby jste se dostavil dne 20.6.2009 k nám na Ministerstvo práce a sociálních věcí České Republiky na výše uvedenou adresu, č. dv. 251, ve věci podání vysvětlení.Dále Vás tímto upozorňujeme, že až do uzavření správního řízení je jakákoliv činnost na Vašem rádoby pozemku pozastavena veškerá stavební i rekonstrukční činnost.
Vyřizuje:
Kateřina Jacques
ministryně sociálních věcí
č.dv. 115, klapka 684
P.S. Držím palce – strašně Vám to závidím…
Ing. Jan Zábran, 2. června 2009
Nazdar,
děkuji všem, co mi nadělili k narozeninám trochu manuální práce a ochoty.
Podle očekávání do toho všichni budete kecat a nadávat mi, jakej jsem debil. Kachna to dokonce hodlá flákat, což je s podivem, když neumí snášet bolest, jeho chyba.
Mimochodem hodláte vypít 192 piv, 13 litrů mlíka a 4 flašky rumu, takže to od Vás zas tak hezký dárek nebyl – prostě se vožerete a budete mi nadávat.
Na základě náborového dotazníku jsem rozdělil pracovní pozice takto:
Stavbyvedoucí:
DAVID (proč? bod 5.e udělá s radostí a to se cení)
Zeměměřič:
brácha ZABI (proč? vodováhu umí skutečně používat i po 10 pivech)
Zásobovač:
NÁČELNÍK (a jako speciální bonus se stará o vychlazené pivo a žáby – bude je sušit a vyrábět z nich pilulky pro Kachnu)
Dělník:
DENNY (Proč? Proto!)
Kybic:
KACHNA (doporučuji mu naučit se bod 5.b)
Zkorumpovaný investor:JÁ
Fakt vostrá koloudační komise: LUCKA
Koorinátor projektu dotací ze struktuálních fondů EU:
ELIŠKA (proč? jako správný Eurooptimista se všude ohání EU, ale taky tomu vůbec nerozumí)
Další bezejmenní dělníci:
OtecZABI, ZABIKuba, PraZABI (pro nechopnost s nimi raději vůbec nepočítám)
Další bezejmenný dělník:
PÝTÝ (servilní ale ukecaný, pozvu pouze v nejvyšším stavu nouze)
Další bezejmenní dělníci a dělnice se přidají až uspořádá náborovou akci Lucka.
děkuji za účast a těším se na pach potu, krve a pivních výparů na konci léta.
Zabík
Denny a Zabík, Skype, 2. června 2009
[15:47:47] Denny: Dělník? Vobyčejnej dělník? Ty hajzle, buržouste, kapitalisto, kulaku, šmelináři!!! Paroubka na tebe!
[16:08:56] Zabík: sorry ale dyt nic jinýho nemumíš. Teda ty neummíš ani makat, to už tě ale Stavbyvedoucí naučí :)
[16:09:10] Zabík: Buď rád, mohl jsi jetšě dělat kybice
[16:09:27] Denny: Jak já se těším, až budu něco stavět, to si neumíš představit
Náčelník, 2. června 2009 k večeru
Zcela souhlasím s navrženým postupem,
za logistiku mohu jen dodat, že základním pilířem úspěchu a všeobecného pocitu blaha nad vykonanou prací bude harmonický průběh celé stavby a proto vidím jako nezbytné pro potřeby zásobování zajistit několik maličkostí:
- balicí listy jednotlivých přepravních položek,
- váhové a objemové tabulky na převoz stavebního materiálu,
- mapovou dokumentaci trasy transportu s vyznačenými nosnostmi mostů, výškami podjezdů, procenty stoupání a klesání, nebezpečnými úseky, odpočívadli a poloměry zatáček na trase,
- zajištění potřebné manipulační techniky pro naložení a vykládku nákladu vč. školené obsluhy,
- dvě doprovodná vozidla vybavená příčným reflexním pruhováním a oranžovými majáky,
- udělení vyjímky pro transport o víkendu (vydává Krajský úřad v Plzni, odbor dopravy pro okres Plzeň - Jih),
- vyjádření výrobců jednotlivých položek nákladu o jejich zdravotní popř. ekologické nezávadnosti,
- bezpečnostní listy k těm položkám nákladu, které spadají do kategorie nebezpečný náklad (jedná se především o hořlavé materiály jako jsou např. benzín, nafta, alkohol, plutonium 264 atp.),
- povolení k průjezdu po nezpevněné komunikaci od Lesů ČR,
- uniformovaného příslušníka/nici dopravní policie ČR pro potřebné řízení provozu,
- vyjádření místního mysliveckého sdružení v souladu s § 47, zákona 236 o migraci zvěře na území ČR,
- schválení místního hasičského sboru o povoleném průjezdu obcí Kornatice,
- písemné povolení šerifa osady Na Babě k parkování, otáčení a manipulaci s nákladem,
- vyjádření statika k nosnosti parkovací plochy,
- pojištění nákladu,
- zajištění ostrahy parkoviště,
- ev. něco k pití na cestu a mentolový bonbón pro svěží dech (viz. níže).
Ostatní věci si už zajistím sám (např. výstražný trojúhelník, náhradní žárovky, reflexní vestu, tažné lano, závozníka, stopařku, technickou prohlídku vozu, dálniční známku, rezervní kolo, hasicí přístroj, atd.).
Mimochodem, nezapomeň Honzo spolu s projektovou dokumentací stavby zažádat o povolení na Báňském úřadě v Ostravě, protože se z části jedná o hlubinnou stavbu. V případě potřeby Ti rád vystavím potvrzení o ukončení povrchové těžby magnetovce na sousedním pozemku.
Takže zůstávám optimistou a věřím, že se dílo podaří !!!
Zdraví Náčelník.
P.S.: O ty pilulky pro Kachnu se rád postarám. Jo a kdyby něco neklaplo, tak to svedeme na půdní erozi.
Ing.Arch. Jiří Zábran, e-mail
> dlouze budeme plánovat a vyplňovat dotazníky
> vše mnohokrát zkonzultujeme
> před tím se budeme dlouze radit
> navrhneme varianty
> vyvrátíme protiargumenty
> nalezneme optimální řešení
> najmeme alespoň pět panů Lorenců (uvezu to?)
> vše bude naprosto vymakané (včetně itineráře příjezdu jednotlivejch makáčů)
> absolutně bude chybět výkresová dokumentace
> pivo dojde hned po první poradě
> práce na tři hodiny ve dvou bude ve skutečnosti trvat v 6 lidech týden
> seberou nám dotaci z EU fondů
> dílo bude vypadat úplně jinak než byl záměr a než jak bylo oznámeno sousedům
>
> vim co píšu, už sem tim prošel!
>
> ještě mě napadlo, že v týmu chybí už jenom árný rimmer
Denny, 2. června 2009, úplně pozdě večer
Hoši,
dovolte mě, abych i já přispěl svými podněty do již tak pěkně roztočeného mlýna zajímavého projektu. Jako konzultant velké firmy mám již určité zkušenosti.
1) Stanovíme si časový harmonogram.
2) Určíme volné kapacity konzultantů a realizačního týmu
3) Sestavíme realizační tým
4) Vyblokujeme průniky časových oken konzultantů a realizačního týmu
5) Určíme si pravidelné produktové i projektové mýtinky
6) Stanovíme projektového managera
7) Stanovíme produktového managera
8) Sejdeme se na interní kick-off
9) Sepíšeme cílový koncept
10) Odakceptujeme koncept a stanovíme termín pro opravu funkcionálních chyb
11) Vytvoříme testovací scénář
12) Otestujeme vše na testovacím prostředí
13) Stanovíme realizační projekt
14) Rozdělíme role a termíny pro realizace
15) A pak už kurva půjdeme a vykopeme tu debilní jámu a nalejeme do ní te zasranej beton. Nemělo by to zabrat víc jak jeden den.
O dalším průběhu projektu včetně fotodokumentace a lékařských zpráv vás budeme pravidelně informovat.
sobota 15. srpna 2009
2009 - Toskánsko
1. den
sobota 15. srpna 2009
Vodopády
Vodopády Gilfenklamm, kousek od Brennerského průsmyku na Italské straně. Vstup do kaňonu stál 3 Eura na osobu, ale i přes počáteční nedůvěru a myšlenky typu "Tohle máme na Šumavě taky" si mě naučná stezka získala. Vodopády se pomalu zvětšovali, až vyvrcholili jedním obrovským, který si prokousal cestu přímo vprostřed skály. Bohužel, nepodařilo se mě ho zachytit, tak alespoň Andrea, jak se zubí na jedné z mnoha lávek.
***
2. den
neděle 16. srpna
Apeniny
Sedlo Passo di Radici odděluje kraj Modeny a Toskánsko, oproti loňsku bylo slunečno, až nepříjemně horko a hlavně jasno. Vylezli jsme na blízký vrchol a kochali se pohledy na hornatou krajinu a štíty Apuánských Alp na jihu.
Ještě k vrcholu v sedle Passo di Radici - všude byla velká spousta borůvek, takže Andrea vyrazila na dlouhou pastvu. Jak je vidět z fotografie, právě mě zobe z ruky.
Romantické zákoutí se starým římským mostem a čistou říčkou při cestě do Apuánských Alp. Jedno údolí před jsme se koupali v opuštěné zátočině říčky, která nebyla vidět ze silnice a disponovala hlubokou tůňkou. Idylu pozdního odpoledne narušil až jakýsi místní šmírák, který pozoroval nahou Andreu a který utekl okamžitě, jak jsme se vydal směrem k jeho křoví.
I když se Andrea na fotografii z našeho noclehu blízko vesnice Stazzemy tváří spokojeně, od našeho odjezdu jí sužovaly zdravotní problémy. Tohle je jediná večeře, kterou jsme si uvařili na plynu z dovezených zásob (houbová omáčka a těstoviny), potom už to bylo jednostranné - já šunku, Andrea chleba a vodu (vyjma chvil, kdy se jí ulevilo, to si dala taky něco z místních potravin a okamžitě se jí zase přitížilo)
***
3. den
pondělí 17. srpna 2009
Mramor
Starý římský most Ponti di Vaga je stále funkční a vypadá jako fantazie nějakého surrealistického autora. Nahoře po něm jezdí turisté svými auty, dole pod ním jezdí Italové se svými bagry a kolem to vypadá, že se místní rozhodli Apuánské alpy rozebrat a pustili se do toho opravdu důkladně. Všude tunely a spousta prachu, mramorového a kýčovité muzeum. Celý cirkus se nachází severovýchodně od Carrary
***
4. den
úterý 18. srpna 2009
San Gimignano
Podvečerní San Gimignano má svoje neopakovatelké kouzlo, fotografie se nabízejí prakticky sami. Opět jsme si nadi u cisterny zmrzlinu a picu se speckem (slanina). Zdražili ji z 5 na 7 Euro, ale stálo to opět za to. Zmrzlinu nezdražili, ale byla opět výborná, dal jsem si dvě karamelové.
***
5. den
středa 19. srpna 2009
Moře
Nejhezčí pláž z celého Toskánska u pobřežního městečka Populonia disponuje piniemi a absolutním nedostatkem parkovacích míst. Poodjeli jsme asi dva kilometry na sever a našli tu samou pláž, jen bez pinií, kde se parkovat dalo a pekli se na ní celé odpoledne. Večer jsme lstivě zajeli zpátky k Populonii a parkoviště bylo téměř prázdné.
***
6. den
pátek 21. srpna 2009
Benátky
Benátky v úmorném vedru a dotěrní gondoliéři, levná zmrzlina a bloudění v uličkách. Rozloučení s Itálií v renesančním stylu.
***
Carrara (Wikipedia)
History
Settlements in the area are known since the 9th century BC, when here the Apuan Ligures lived here. The current town originated from the borough built to house workers in the marble quarries created by the Romans after their conquest of Liguria in the early 2nd century BC. In the Middle Ages it was a Byzantine and Lombard possession, and then belonged to the bishops of Luni and the Malaspina family, turning itself into an autonomous commune in the early 13th century; during the struggle between Guelphs and Ghibellines, Carrara usually belonged to the latter party. The Bishops acquired it again in 1230, their rule ending in 1313, when the city was given in succession to the Republics of Pisa, Lucca and Florence. Later it was acquired by Gian Galeazzo Visconti of Milan.
After the death of Filippo Maria Visconti of Milan in 1477, Carrara was fought over by Tommaso Campofregoso, lord of Sarzana, and again the Malaspina family, who moved here the seat of their signoria in the second half of the 16th century. Carrara and Massa formed the Duchy of Massa and Carrara from the 15th to the 19th century. Under the last Malaspina, Maria Teresa, who had married Ercole III d'Este, it became part of the Duchy of Modena.
After the short Napoleonic rule of Elisa Bonaparte, it was given back to Modena. During the unification of Italy age, Carrara was the seat of a popular revolt led byDomenico Cucchiari, and was a center of Giuseppe Mazzini's revolutionary activity.
In 1929, the municipalities of Carrara, Massa and Montignoso were merged in a single municipality, called Apuania. In 1945 the previous situation was restored.
Carrara is the birthplace of the International Federation of Anarchists (IFA), formed in 1968.
Main sights
- Cathedral (Duomo, 12th century).
- Ducal Palace (also Palazzo Cybo Malaspina, 16th century), now the seat of the Fine Arts Academy. Built over pre-existing Lombard fortification, it dates to the reign of Guglielmo Malaspina, becoming in 1448 the permanent seat of the dynasty. It includes two distinct edifices: the Castello Malaspiniano, dating to the 13th century, and the Renaissance palace, begun by Alberico I in the late 16th century. Under the medieval loggia are exposed several ancient Roman findings.
- Baroque church and convent of San Francesco, built in 1623-1664 by order of Carlo I Cybo-Malaspina.
- Church of the Suffragio, begun in 1686 under design of Innocenzo Bergamini, and refurbished in the 19th century. The façade has a large marble portal in Baroquestyle, sculpted by Carlo Finelli and surmounted by a bas-relief with the "Madonna and the Souls of the Purgatory".
- Palazzo Cybo-Malaspina
- Sanctuary of the Madonna delle Grazie alla Lugnola, consecrated in 1676 and designed by Alessandro Bergamini.
- Church of Santa Maria Assunta, at Torano. It has a 16th century façade with a portal from 1554. The interior is on a nave and two aisles.
Economy and culture
Carrara marble has been used since the time of Ancient Rome; the Pantheon and Trajan's Column in Rome are constructed of it. Many sculptures of the Renaissance, such as Michelangelo's David, were carved from Carrara marble. For Michelangelo at least, Carrara marble was valued above all other stone, except perhaps that of his own quarry inPietrasanta. The Marble Arch in London and the Duomo di Siena are also made from this stone.Manila Cathedral's Interiors are made of Carrara Marble in Romanesque Design
The statue to Robert Burns which commands a central position in Dumfries was carved in Carrara by Italian craftsmen working to Amelia Paton Hill's model. It was unveiled by future UK Prime Minister, Archibald Primrose, 5th Earl of Roseberyon 6 April 1882.[1]
In addition to the marble quarries, the city has academies of sculpture and fine arts and a museum of statuaries and antiquities. The local marble is exported around the world, and marble from elsewhere is also fashioned and sculpted commercially here.
An international stone and machinery exhibition, CarraraMarmotec, takes place in Carrara.
***
San Gimignano (Wikipedie)
San Gimignano je město v Itálii, v oblasti Toskánsko a provincii Siena. San Gimignano je proslulé svou jednotnou středověkou architekturou a svými 15 věžmi.
Stará část města je od roku 1990 zapsána na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Historie
Příběh tohoto toskánského městečka začíná ve 4. století př. n. l., kdy byla na místě, kde se nyní San Gimignano nalézá, založena etruská osada, pojmenovaná Velathri podle bohyně lesů. Za dob antického Říma bylo známé jako Silvia. Své nynější jméno získalo až později, podle Svatého Gemignana, biskupa modenského, který za ostrogótských válek (6. století) zachránil město před řáděním barbarského krále Totily.
Ještě v 11. století bylo San Gimignano pouhá vesnička sestávající ze 4 domů, ale už o sto let později se z něj stala (1199) městská komuna. Město získalo své bohatství díky výhodné poloze (nacházelo se totiž na Via Francigena, obchodní spojnici mezi Itálií a Francií), pěstování šafránu a také vinné révy – odrůdy Vernaccia. Jednotlivé šlechtické rody stavěly nejen honosné paláce, ale také obranné věže – ve 14. století jich zde stálo přes 70. Do dnešních dob se dochovalo 15. V této době také vznikla většina uměleckých děl nacházejících se ve městě.
14. století bylo také ve znamení krvavých půtek mezi guelfy z rodiny Ardinghelli (na straně papeže) a ghibellinskými (procísařskými) Salvuccii. Po téměř 100 letech bojů požádalo město o pomoc Florencii. Florenťané přišli, nastolili pořádek, ale už neodešli. Sangimignanští měšťané snášeli nadvládu Florencie těžce. Nejvíce je zkrušily obchodní restrikce, které také zruinovaly export. Aby zlomili jakýkoli odpor, postavili Floreňťané pevnost Rocca.
Město postupně upadalo. Ironií osudu je, že právě proto se město zachovalo v nezměněné gotické podobě, bez pozdějších přístaveb. Ve 20. století se stalo vyhledávaným turistickým cílem.
Pamětihodnosti
Městské opevnění
románský kostel San Francesco
Piazza della Cisterna
Vecchio Palazzo del Podesta
paláce a věže
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie
Je jedním z nejkrásnějších příkladů románské architektury v Toskánsku. Byla vysvěcena 21. prosince 1148 papežemEvženem III. Interiér baziliky je vyzdoben freskami od Benozza Gozzoliho, Bartola di Frediho a Taddea di Bartola. Největším pokladem baziliky je ale kaple Sv. Finy, místní světice, s freskami Domenica Ghirlandaia.
Palazzo Comunale
V tomto paláci, postaveném v roce 1288, sídlila městská rada. Tento palác má také nejvyšší věž ve městě. Postavit si vyšší byl zločin. V paláci se nachází také Dantova místnost, která připomíná umělcův krátký pobyt ve městě. Je vyzdobena freskami, z nichž si největší pozornost zaslouží Menší Maesta ze 14. století od Lippa Memmiho, která napodobuje Martiniho fresku na radnici v Sieně. V prostorách paláce se dnes nachází městské muzeum.
Historie
Příběh tohoto toskánského městečka začíná ve 4. století př. n. l., kdy byla na místě, kde se nyní San Gimignano nalézá, založena etruská osada, pojmenovaná Velathri podle bohyně lesů. Za dob antického Říma bylo známé jako Silvia. Své nynější jméno získalo až později, podle Svatého Gemignana, biskupa modenského, který za ostrogótských válek (6. století) zachránil město před řáděním barbarského krále Totily.
Ještě v 11. století bylo San Gimignano pouhá vesnička sestávající ze 4 domů, ale už o sto let později se z něj stala (1199) městská komuna. Město získalo své bohatství díky výhodné poloze (nacházelo se totiž na Via Francigena, obchodní spojnici mezi Itálií a Francií), pěstování šafránu a také vinné révy – odrůdy Vernaccia. Jednotlivé šlechtické rody stavěly nejen honosné paláce, ale také obranné věže – ve 14. století jich zde stálo přes 70. Do dnešních dob se dochovalo 15. V této době také vznikla většina uměleckých děl nacházejících se ve městě.
14. století bylo také ve znamení krvavých půtek mezi guelfy z rodiny Ardinghelli (na straně papeže) a ghibellinskými (procísařskými) Salvuccii. Po téměř 100 letech bojů požádalo město o pomoc Florencii. Florenťané přišli, nastolili pořádek, ale už neodešli. Sangimignanští měšťané snášeli nadvládu Florencie těžce. Nejvíce je zkrušily obchodní restrikce, které také zruinovaly export. Aby zlomili jakýkoli odpor, postavili Floreňťané pevnost Rocca.
Město postupně upadalo. Ironií osudu je, že právě proto se město zachovalo v nezměněné gotické podobě, bez pozdějších přístaveb. Ve 20. století se stalo vyhledávaným turistickým cílem.
Pamětihodnosti
Městské opevnění
románský kostel San Francesco
Piazza della Cisterna
Vecchio Palazzo del Podesta
paláce a věže
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie
Je jedním z nejkrásnějších příkladů románské architektury v Toskánsku. Byla vysvěcena 21. prosince 1148 papežemEvženem III. Interiér baziliky je vyzdoben freskami od Benozza Gozzoliho, Bartola di Frediho a Taddea di Bartola. Největším pokladem baziliky je ale kaple Sv. Finy, místní světice, s freskami Domenica Ghirlandaia.
Palazzo Comunale
V tomto paláci, postaveném v roce 1288, sídlila městská rada. Tento palác má také nejvyšší věž ve městě. Postavit si vyšší byl zločin. V paláci se nachází také Dantova místnost, která připomíná umělcův krátký pobyt ve městě. Je vyzdobena freskami, z nichž si největší pozornost zaslouží Menší Maesta ze 14. století od Lippa Memmiho, která napodobuje Martiniho fresku na radnici v Sieně. V prostorách paláce se dnes nachází městské muzeum.
***
 |
| Fotogalerie Picasa |
pátek 14. srpna 2009
2009 - Toskánsko
sobota 15. srpna 2009
Vodopády
Vodopády Gilfenklamm, kousek od Brennerského průsmyku na Italské straně. Vstup do kaňonu stál 3 Eura na osobu, ale i přes počáteční nedůvěru a myšlenky typu "Tohle máme na Šumavě taky" si mě naučná stezka získala. Vodopády se pomalu zvětšovali, až vyvrcholili jedním obrovským, který si prokousal cestu přímo vprostřed skály. Bohužel, nepodařilo se mě ho zachytit, tak alespoň Andrea, jak se zubí na jedné z mnoha lávek.
***
neděle 16. srpna
Apeniny
|
Ještě k vrcholu v sedle Passo di Radici - všude byla velká spousta borůvek, takže Andrea vyrazila na dlouhou pastvu. Jak je vidět z fotografie, právě mě zobe z ruky.
|
Romantické zákoutí se starým římským mostem a čistou říčkou při cestě do Apuánských Alp. Jedno údolí před jsme se koupali v opuštěné zátočině říčky, která nebyla vidět ze silnice a disponovala hlubokou tůňkou. Idylu pozdního odpoledne narušil až jakýsi místní šmírák, který pozoroval nahou Andreu a který utekl okamžitě, jak jsme se vydal směrem k jeho křoví.
 |
| Zdroj Toskánsko |
I když se Andrea na fotografii z našeho noclehu blízko vesnice Stazzemy tváří spokojeně, od našeho odjezdu jí sužovaly zdravotní problémy. Tohle je jediná večeře, kterou jsme si uvařili na plynu z dovezených zásob (houbová omáčka a těstoviny), potom už to bylo jednostranné - já šunku, Andrea chleba a vodu (vyjma chvil, kdy se jí ulevilo, to si dala taky něco z místních potravin a okamžitě se jí zase přitížilo)
3. den
pondělí 17. srpna 2009
Mramor
|
Starý římský most Ponti di Vaga je stále funkční a vapadá jako fantazie nějakého surrealistického autora. Nahoře po něm jezdí turisté svými auty, dole pod ním jezdí Italové se svými bagry a kolem to vypadá, že se místní rozhodli Apuánské alpy rozebrat a pustili se do toho opravdu důkladně. Všude tunely a spousta prachu, mramorového a kýčovité muzeum. Celý cirkus se nachází severovýchodně od Carrary.
4. den
úterý 18. srpna 2009
San Gimignano
 |
Podvečerní San Gimignano má svoje neopakovatelké kouzlo, fotografie se nabízejí prakticky sami. Opět jsme si nadi u cisterny zmrzlinu a picu se speckem (slanina). Zdražili ji z 5 na 7 Euro, ale stálo to opět za to. Zmrzlinu nezdražili, ale byla opět výborná, dal jsem si dvě karamelové.
5. den
středa 19. srpna 2009
Moře
 |
Nejhezčí pláž z celého Toskákska u pobřežního městečka Populonia disponuje piniemi a absolutním nedostatkem parkovacích míst. Poodjeli jsme asi dva kilometry na sever a našli tu samou pláž, jen bez pinií, kde se parkovat dalo a pekli se na ní celé odpoledne. Večer jsme lstivě zajeli zpátky k Populonii a parkoviště bylo téměř prázdné.
7. den
pátek 21. srpna 2009
Benátky
 |
Benátky v úmorném vedru a dotěrní gondoliéři, levná zmrzlina a bloudění v uličkách. Rozloučení s Itálií v renesančním stylu.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)