pátek 28. května 2010

2010 - Česká Kanada




1. den
Bloudíme ve tmě
28. května 2010






2. den
Trajektorie
30. května 2010

6:03 - Ležím ve stanu a spím, je mě krásně, zdá se mě příjemný sen, odpočívám. Najednou se okolím rozlehla rána, protože Zabi udeřil něčím kovovým do kotlíku a zařval "Budíčééék!!!" 

6:04 - Zabi je postupně označen za: debila, kteréna, magora, ču*áka, pí*u, idiota, nebozez, blba z titulem a smegmatický výměšek.

6:10 - Zabi venku povykuje meteorologickou předpověď, podle které bude do 10-ti minut strašlivě pršet a vyzývá nás, abychom si rychle sbalili stany. Dalších deset minut přemýšlím nad logikou tohoto prohlášení.

6:20 - Vylezl jsem ze stanu v náladě pod bodem mrazu, protože v kraválu, co venku dělá Zabi a v nadávkách, kterýi ho častují ostatní se už spát stejně nedá. Stan je zcela suchý, nebe je blankytně modré a bez mráčku.

6:30 - Začíná poflakování. Ttao činnost spočívá v tom, že já mám sbalený batoh a jsem připravený vyrazit, zatímco Bucifal chodí okolo s mačetou a zasekává ji do pařezů, Kachna odmítá vylézt ze stanu a Náčelník všem tvrdí, jaká byla v noci kosa. 

6:40 - Zabi se rozhodl znovu zapálit oheň. Žádám ho slušně, ať to nedělá, že za chvíli odcházíme a nebudeme mít jak oheň uhasit.

6:41 - Zabi rozdělal oheň.

6:43 - Náčelník se ptá, kdo by si dal výbornou žampiónovou polévku. Pak na pařez z batohu vyskládává: 7 litrů piva v plechovce, 2 litry čaje v plechovce, 3 litry vody v plastové láhvi. Malá část tajemství jeho těžkého batohu je myslím odhalena.

6:57 - Zabi pojal myšlenku uvařit si kávu.

7:01 - Zabí klečí, vzpíná ruce k nebi a křičí: "Néééééééé!!!!". Když se uklidnil, vyšlo najevo, že si doma zapomněl kávu.

7:03 - Náčelník ho chlácholí a navrhuje mu, že mu kávu poskytne. Zabi nadšeně souhlasí.

7:05 - Zabí klečí, vzpíná ruce k nebi a křičí: "Néééééééé!!!!". Když se uklidnil, vyšlo najevo, že si doma zapomněl croasanty.

7:07 - Zabi si vaří vodu na kávu od Náčelníka.

7:15 - Zabí klečí, vzpíná ruce k nebi a křičí: "Néééééééé!!!!". Když se uklidnil, vyšlo najevo, že nevařil vodu, ale perlivou minerálku s příchutí lipového květu.

7:20 - Kachna vylézá ze stanu a oznamuje Zabimu, že v žebříčků kreténů u něj Zabi zaujímá čelní pozici.

7:23 - Zabi rozlil kávu.

7:40 - Jsme po snídani, nastává porada na téma "Kudy dál". Shrnutí faktů: Nevíme, kde jsme. Nevíme, kterým směrem je rybník. Nemáme mapu (Zabiho černobílý mapový vtip nikdo nebere vážně).

7:41 - Náčelník vytahuje s batohu kompas.

7:42 - Zapínám navigaci. Podle NOKIA OVI maps stojíme poblíž zastávky pražského metra Karlovo náměstí a je 7. ledna 1963.

7:43 - Vypínám navigaci.

8:02 - Je sbaleno, Dokonce i Zabi si sbalil a odcházíme. Zabi jde první, z nějakého pochybného důvodu má stále naši důvěru.

8:03 - Křoví, bažina, výmoly.

8:15 - Jsme na pohodlné, široké a suché asfaltové cestě. Zabi míří dál do největšího křoví a kopce.

8:40 - Nalezena první ptačí budka s číslem 01. Náčelník funí a zůstává daleko vzadu.

8:59 - Došli jsme na další asfaltovou cestu. Zabi chce jít doleva. Já chci jít doprava. Bucifal, který včera u ohně zaslechl myšlenku "půjdeme na západ a až narazíme na hřeben, půjdeme po něm na jih" stále dokola blábolí a odmítá se tohoto plánu vzdát. Když už blábolí moc, ignorujeme ho. Nevadí mu to a blábolí dál.

9:13 - Jdeme svahem, lesem, pěšinou, nalezena studánka. Počasí nám přeje, diskutujeme o tom ,co si počít s našimi životy. Výsledkem je jako vždy v podobných chvílích jen trapné ticho.

9:31 - Změna trajektorie, podle všeho jsme už asi jen kilometr od rybníku, takže Zabi určuje přímou čáru a jdeme dolů do údolí. Ze všech čtyř romantických skal jsme zatím všechny úspěšně minuli. Na to už musí být člověk odborník.

10:15 - Nalezen břeh Staňkovského rybníka. Vyvstává otázka, co dál, kterou každý řeší po svém. Zabi vytahuje nafukovací bazének typu Duhový hrad, Náčelník vytahuje nafukovací člun typu Úherecká pouť, já čekám, kdo mě sveze a Kachna je překvapený, že jsme to s tím plavením mysleli vážně.

10:30 - Plavidla nafouknuta, teplota vody podle teploměru s kachničkou stanovena na 17 stupňů. což není právě moc.

10:32 - Bucifal zahalekal na rybáře na protějším břehu, jestli by nás nepřevezl. Oproti vší pravděpodobnosti rybář skočil do loďky a dojel k nám, že nás opravdu převeze. 

11:20 - Jsme na druhém břehu, metr za námi začíná Rakousko. Odpočíváme, ládujeme se nakládaným hermelínem. Bucifal blábolí. Bucifal okřiknut, ale bez nejmenšího výsledku. Usínám.

11:40 - Všichni pryč, jen vedle mě spí Kachna. vychutnáváme si to ticho.

11:45 - Vyrážíme za ostatními, cesta vede po hranici s Rakouskem, občas zapadáme do bažiny.

12:02 - Dosažena kóta 49 - 15. Ostatní tu již jsou.

12:03 - Bucifal vzal naši ceduli s obrázkem expedice a zabodl ji do vzdáleného křoví. Na otázku, prč tak učinil odpověděl, že tam je to prostě super. Rychlá porada zbylých členů, jestli bychom neměli stanovit nějakou, alespoň minimální mentální úroveň pro nově přijímané členy.

12:15 - Cedule zatlučena před kamenem označujícím průsečík poledníku a rovnoběžky, společná fotografie, krádež rakouského ukazatele a odchod s pocitem dobře vykonané práce.

12:36 - Rozcestí, Zabi trvá na cestě do smrčků, já na lesní cestě. Rozdělení výpravy,  Kachna podpořil Zabiho. My ostatní jdeme pohodovou lesní cestou na sever, Zabi asi bloudí ve smrčkách.

13:02 - Brodíme se bažinou kousek od naší hranice, Zabi a Kachna se objevili kus za námi.

13:30 - Už potřetí nás předjeli nějací cyklisté, ve vozíčku mají dvě děti, asi něco hledají.

13:58 - Jsme u nejsevernějšího bodu Rakouska. Zabi tvrdí, že je tu krásný nový most, prý viděl na internetu, jak ho stavěli. Ve skutečnosti tu most není a pravděpodobně ani nikdy předtím nebyl. Pomáháme cyklistům přenášet kola, vozíček a děti. Zabi se pokouší unést malou holčičku a říká ji Eliško. Zabi dopaden, holčička odebrána zpět do péče svých rodičů.

14:20 - Bloudíme. Zabi tvrdí, že tady musí být hotel. Žádný hotel na obzoru. Zapínám navigaci. Tvrdí, že jsem v Pelhřimově na nádraží a je 16. dubna 2007. Vypínám navigaci a jdu na druhou stranu, než Zabi. Nikdo mě nenásleduje.

14:30 - Jsem u auta, které stojí před hotelem, volám Náčelníkovi, kde jsou. Náčelník neví, prý asi v lese. Na můj dotaz, kde má Zabiho říká, že neví, ale že Zabi před chvílí volal, že je u auta před hotelem. Kontoluji počet Zabíků v mém okolí do 300 metrů. Počet: nula

14:45 - Doráží všichni hoši a nastává balení, i když nechápu čeho. Já jsem svůj batoh prostě naložil do auta.

15:02 - Automobilový přesun do Nové Bystřice na nádraží úzkokolejky. Na telefonu sleduju průběh vyhodnocování voleb. Skoro to vypadá, že Paroubek půjde do Prdele, na večer plánujeme pro tento případ velkou oslavu. Naše zásoby jsou: Tequila - 2 litry, Whisky Kentucky Jack 3-letá - 0,5 litru, Fernet - 1 litr, pivo - 29 litrů, převážně u Zabiho v batohu.

15:24 - Bloudíme po Bystřici kvůli mé zcela zcestné navigaci. Hrál jsem s hochy takovou hru, když se mě zeptali, kam mají jet, řekl jsem doleva, když se zeptali příště, řekl jsem doprava. Statisticky správně jsme se na nádraží nakonec dostali. Následoval okamžitý přesun do restaurace. Hoši se asi chtěli ujistit, že nádraží existuje.

16:00 - Opět na nádraží, přecpáni a lehce opiti, krom Kachny, který řídí a evidentně ho to baví. V restauraci jsme obšťastňovali lidi okolo aktuálními výsledky, TOP 09 se dostala už na 15 procent. Aby nám ten alkohol večer stačil...

16:36 - Vláček se s námi rozjel, je to romantické, škoda, že venku hnusně prší, trochu se nám to počasí pokazilo. Zabi slibuje parádní spaní na Vysokém kameni.

17:12 - Stanice Kaproun, vystupuje tu asi milion lidí, všichni mají kola. My ne, my máme batohy, TOP 09 je na 16 procentech. Padají návrhy spát na zastávce, je tu Cimrmanovo ohniště, spousta dřeva, klid, romantické koleje a první vlak jede až v osm ráno. Ne, musíme jít nutně na Vysoký kámen. DO kopce, samozřejmě.

17:14 - Vzniká sázka, jestli Zabi dá dohromady všech 53 států USA. Aby příště nevznikaly pochyby, tady jsou:

Alabama (AL, Montgomery); Aljaška (AK, Juneau); Arizona (AZ, Phoenix); Arkansas (AR, Little Rock); Kalifornie (CA, Sacramento); Colorado (CO, Denver); Connecticut (CT, Hartford); Delaware (DE, Dover); Florida (FL, Tallahassee); Georgia (GA, Atlanta); Havaj (HI, Honolulu); Idaho (ID, Boise); Illinois (IL, Springfield); Indiana (IN, Indianapolis); Iowa (IA, Des Moines); Kansas (KS, Topeka); Kentucky (KY, Frankfort); Louisiana (LA, Baton Rouge); Maine (ME, Augusta); Maryland (MD, Annapolis); Massachusetts (MA, Boston); Michigan (MI, Lansing); Minnesota (MN, Saint Paul); Mississippi (MS, Jackson); Missouri (MO, Jefferson City); Montana (MT, Helena); Nebraska (NE, Lincoln); Nevada (NV, Carson City); New Hampshire (NH, Concord); New Jersey (NJ, Trenton); Nové Mexiko (NM, Santa Fe); New York (NY, Albany); Severní Karolína (NC, Raleigh); Severní Dakota (ND, Bismarck); Ohio (OH, Columbus); Oklahoma (OK, Oklahoma City); Oregon (OR, Salem); Pensylvánie (PA, Harrisburg); Rhode Island (RI, Providence); Jižní Karolína (SC, Columbia); Jižní Dakota (SD, Pierre); Tennessee (TN, Nashville); Texas (TX, Austin); Utah (UT, Salt Lake City); Vermont (VT, Montpelier); Virgínie (VA, Richmond); Washington (WA, Olympia); Západní Virginie (WV, Charleston); Wisconsin (WI, Madison); Wyoming (WY, Cheyenne)

17:20 - Hecujeme Zabiho, jestli dá státy Kanady, dal je, šmejd.

Aby bylo jasno: Kanada je federací deseti provincií a tří spolkových teritorií, parlamentní konstituční monarchií. Provincie jsou Alberta, Britská Kolumbie, Manitoba, Nový Brunšvik, Newfoundland a Labrador, Nové Skotsko, Ontario, Ostrov prince Edwarda, Québec a Saskatchewan. Teritoria jsou Severozápadní teritoria, Nunavut a Yukon.

Nic takového, jako Velká medvědí indiánská země neexistuje, i když se nám to Zabi pokoušel nalhat.

17:30 - Do třetice hecujeme Zabiho, jestli dá státy australské. Nedal.

Austrálie sestává z šesti států a dvou pevninských a několika malých ostrovních teritorií. Státy jsou Nový Jižní Wales, Queensland, Jižní Austrálie, Tasmánie, Victoria a Západní Austrálie. Dvěma velkými pevninskými teritorii pak Severní teritorium a Teritorium hlavního města.

17:40 - Už nevíme coby, tak hecujeme Zabiho, jestli dá všechny státy Afriky. Tohle dal taky, magor.

17:50 - Vzniká sázka o to, jestli dáme já a Kachna dohromady víc nejvyšších hor států, než Zabi. Pro porovnání uvádím nekteré z nich, aby příště bylo jasno. Mám totiž podezření, že když Zabi tvrdil, že nejvyšší horou Indie je Brahmaputra, tak kecal.

Česká Republika - Sněžka (1602 m)
Německo - Zugspitze (2963 m)
Polsko - Rysy (2499 m)
Slovensko - Gerlachovský štít (2655 m)
Maďarsko - Kékes (1014 m)
Rakousko - Großglockner (3798 m)
Slovinsko - Triglav (2864 m)
Chorvatsko - Sinjal (1831 m)
Bosna a Hercegovina - Bosanski Maglič (2386 m) 
Itálie - Mont Blank (4807 m)
Řecko - Olimpos (2917)
Francie  - Mont Blank (4807 m)
Švýcarsko - Dufourspitze (4634 m)
Albánie - Maja e Korabit (2764 m)
Makedonie - Golem Korab (2764 m)
Rumunsko - Moldoveanu (2544 m)
Moldávie - Dealul Bălăneşti (430 m)
Španělsko - Pico de Teide (3718 m)
Portugalsko - Ponta di Pico (2351 m)
Lucembursko - Buurgplaatz (559 m)
Lichtenštejnsko - Grauspitz (2599 m)
Belgie - Signal de Botrange (694 m)
Nizozemí - Vaalserberg (322 m)
Velká Británie - Ben Nevis (1343 m)
Norsko - Galdhøpiggen (2469 m)
Švédsko - Kebnekaise (2111 m)
Finsko - Halti (1328 m) pokud ale bereme opravdu horu, je to Ritničohkka (1 316 m).
Dánsko - Yding Skovhöj (172 m)

Tolik k Evropě





3. den
Prší
30. května 2010

8:30 - Zabi nám vypráví svůj akčně - romantický sen, ve kterém byl krasobruslařský šampión, který byl v civilním životě jaderný fyzik a která jezdil po stadionu, který obsadili teroristé a ty teroristy likvidoval a ženský z něj byly úplně pryč. Tequila má prokazatelně dobrý vliv na zdravý spánek.



Staňkovský rybník (dříve známý pod názvy Soused a Velký Bystřický rybník) je osmý největší rybník v Jihočeském kraji a jedenáctý v celé České republice. Je čtvrtý největší v okrese Jindřichův Hradec. Nachází se na jihu Čech v katastrálním území obce Staňkov u státní hranice s rakouskou spolkovou zemí Dolní Rakousy, která prochází po jeho východním břehu v různě velké vzdálenosti od něj. Vodní plocha má rozlohu 241 ha. Zemní sypaná hráz je 160 m dlouhá a 14 m vysoká a zadržuje asi 6,6 mil. m³vody. Dosahuje hloubky 8,5 m (podle některých zdrojů až 10 m). Rybník je dlouhý 6 km a jeho obvod je 21 km. Povodí má velikost 124 km². Leží v nadmořské výšce 469 m.

Staňkovský rybník
Rozměry
Typ:rybník
Rozloha:241 ha
Délka:6 km
Objem:6,6 mil. m³
Povodí:124 km²
Max. hloubka8,5 m
Ostatní
Nadm. výška:469 m
Pobřeží:21
Přítok vody:Koštěnický potok
Odtok vody:Koštěnický potok
Sídla:Staňkov
Okres:Jindřichův Hradec
Kraj:Jihočeský
Státy:Česká republika Česká republika
Světadíl:Evropa


***

Koštětický potok (Wikipedie)

Koštěnický potok (německy Neumühlbach) je potok v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Jeho délka je 41 km a odvodňuje území o rozloze 171 km². Je pravostranný přítok Lužnice.

Pramení asi 4 km jižně od obce Kunžak na svazích vrchu Vysoký kámen (738 m). Teče západním směrem, pak se stáčí na jihozápad a nedaleko od Nové Bystřicetvoří v délce asi 10 km státní hranici mezi Rakouskem a Českou republikou. Nedaleko Chlumu u Třeboně potok ústí do řeky Lužnice.

Protéká Kačležským rybníkem. U obce Staňkov vznikl roku 1550 přehrazením toku Koštěnického potoka velký a známý „hraniční“ Staňkovský rybník. Dnes se nachází na území CHKO Třeboňsko.

Koštěnický potok
Délka toku41 km
Plocha povodí171 km²
SvětadílEvropa
Pramen
Kunžak
700 m n. m.
Ústí
do Lužnice
Protéká
Česko Česko (Jihočeský kraj)Rakousko Rakousko (Horní Rakousko)
Úmoří, povodí
Atlantský oceánSeverní mořeLabeVltavaLužnice
Hydrologické pořadí








Kterak Zabi naplánoval celou akci 

Tak aby všem bylo všechno jasný, tady jsem sepsal iterinář čundru, abych furt nemusel odpovídat na pitomý otázky, proč se jde a kam se jde: 

Nejdřív ještě k častému dotazu, proč plavat přez ten rybník, který zaznívá zejména od starších kusů: 

- Protože se to fakt nedá nikudy obejít
- Protože si takto výlet výrazně zpestříme 
- Protože to je jenom 106 m 
- Protože nejsme žádný sračky, který by se bály vlézt v Čechách na konci května do rybníka, když nezvládneme ani toto, jsme už fakt odepsaný. 
- howg! 

tak a teď konkrétní plán: 


Romantika kolem Nového Vojířova, C. Photo: jirivrobel, Panoramio


1. den, pátek 28. května 2010

14:00 - Pečeme na práci a jdeme volit, nejlépe podle tohoto schématu:


15:00 - 16:00  - slézáme se po Plzni, pokupujeme poslední zásoby, nadáváme si, jak nejsme schopní přijít  včas, odjíždíme, cíl na navigaci se jmenuje Nový Vojířov

18:00  - Přijíždíme do Vojířova a hledáme hospodu:
           a) je tu! – dáme jedno
           b) není tu – vyrážíme na štreku, cca 10 km:

směr západ po zelené směrem na Mládkům mlýn, Zřícenou kapli, Dolní rybník, zde opustíme cestu střihneme to přímo lesem furt na západ až na kopec Homolka. Tady se otočíme na jih a po hřebeni plném skal a divoké přírody budeme sestupovat až na křižovatku u Kněžské skály


Romantika pod býv. Mládkovým mlýnem, C. Photo: jirivrobel, Panoramio

Romantika dolního Pstruhového rybníka, C. Photo: jirivrobel, Panoramio



20:00 - Nadáváme si, kdo vymyslel takovou debilní trasu

20:15 - Dáme si ruma

20:27 - Postupujeme dál na jih po modré. Denny zapíná navigaci. Až Denny ohlásí, že jsme dosáhli 49. poledníku, ostře zahneme na východ a budeme postupovat lesem.

21:00 - Skoro za tmy jsme dosáhli břehu Staňkovského rybníka, rozbíjíme nocležiště.



Noc: oheň, buřty, chlast, chčije

Nad ránem: furt chčije, deprese krize

Ráno: kocovina, děsná kosa

2. den, sobota 29. května 2010

9:00 - Pekelně nadáváme Zabimu, balíme a připravujeme se na akci „Čubou do Rakouska“.

10:00 - Rakousko dosaženo, někdo bude mít něco mokrýho, velké emoce, možná dostane někdo přez hubu.

10:30 - V křoví nalezen Meridianstein, focení, gratulace, zatloukání cedule.

10:42 - Pokračuje zahraniční část výpravy: odchod směr Nejsevernější bod Rakouska.

11:30 - Dosaženo opět české hranice, objevena restaurace Peršlák, naděje oběda.

11:32 - Zjištění, že restaurace stojí za prd, vracíme se do Nového Vojířova k autu a přesouváme se do Nové Bystřice za lepšíma hospodama a obědem.

12:00 - Oběd v Nové Bystřici, čekáme na vlak.

12:49 - Vlak nám ujel, páč v hospodě byla strašně pomalá obsluha, plán B: Náčelník převeze zatím auto do Starého Města pod. Landštejnem a vrátí se zpět autobusem v 13:20.

13:30 - Chlastáme dál v Nové Bystřici a čekáme na vlak v 16.36, nechápu, co tu budeme dělat.

16:36  - Konečně jede vlak.

17:04 - Vystupujeme v zastávce Kaproun.

18:00 - Flákáme se po okolí, v místní hospodě bereme za vděk pivem a utopencem.

Večer:  hledáme nocležiště po okolních lesích, navrhuji Vysoký kámen na: 49°5'17.091"N, 15°11'8.54"E

Noc: chčije

3. den, neděle 30. května 2010

9:00 - Vyrážíme na jihovýchod nekonečnými lesy, vyhýbáme se civilizaci a turistickým cestám, nikde žádná hospoda.

Odpoledne: dorážíme na Landštejn, konečně hospoda, nadšenci mohou na prohlídku hradu. Sestup do Starého města pod Landštejnem, odjezd domů.


Mládkův mlýn

Mlýn stál téměř na hranici s Rakouskem asi jeden kilometr jižně od obce Mnich a dva kilometry jižně od města Nová Bystřice u Balkova rybníku. Rybník je napájen říčkou Dračicí, která nedaleko od něj opouští území České republiky.



čtvrtek 20. května 2010

Kdo se přidá?

Ve středu 26. května 2010 MTB vyjížďka Délka: 50 Km Terén: stoupání, klesání, stoupání... hodně, ale hodně taky lesem a polem okolo skal a potoků

Zobrazit místo 2010 - Butovice - Točná a zpět na větší mapě

středa 12. května 2010

35

Dnes jsem se ocitnul přesně v polovině aktivního života.

Od rána mě pípá telefon (rekordně Dáša, 6:58), chodí e-maily a přibývají topiky na Facebooku. Všem vám moc děkuju, že jste si na mě vzpomněli

a zvu vás

tuhle sobotu, 15. května 2010

do Bukovce k ohni

bude alkohol a grilování + živá hudba a zpěv, i když oslava bude spíše komorní. Přijďte si zajuchat a zahulákat, sraz večer (to je finta, aby Náčelník nemohl přijít pozdě), oheň zapálíme okolo 20:00, vítání jste už od odpoledne.


středa 5. května 2010

Volby na krku...


VOLBY

30% Čechů rozhoduje o budoucnosti své vlasti ve volbách. Ostatních 70% nemá právo kritizovat cíl cesty, pokud nevolili o směru cesty.

Kdo porozumí následujícímu, bude vědět více, než 95% postkomunistických východoevropanů.

Web nemá napojení na žádnou politickou stranu. Každý má možnost volby. O tom jsou Volby.

O čem je vlastně politika?

Politika je o prosazování svého názoru na to, jak velkou kontrolu smí mít vláda nad občany.

Vsuvka: Neboť pokud politik slíbí občanovi zajištění více "výhod", musí občan souhlasit s vyšší kontrolou vlády nad svým životem. To proto, aby mu politik byl schopen slíbené "výhody" zajistit. Tak to alespoň politik tvrdí ve chvíli, kdy si uzákoňuje tuto vyšší kontrolu nad občanem. Slíbené "výhody" jsou následně zajištěny uzákoněním krádeže financí z kapsy jiné skupiny obyvatel, ale častěji absurdně přímo z kapsy shodného občana, pro kterého je "výhoda" zajišťována. Že je tedy výsledek nulový? Skutečně? Přeci onen slibující politik se má nesrovnatelně lépe, než když chodil do továrny. Občan se musí znovu postarat sám. Kolikrát jde občan i několikrát hlavou proti zdi, než pochopí, že se o něj žádný politik nepostará, že to vždy zůstane jeho vlastní zodpovědností. Potom ale zjistí, že dovolil politikovi, aby mu natolik svázal ruce svými nařízeními, že už téměř ani nemá prostor, aby se tedy o sebe sám postaral.

Spektrum politického přesvědčení o této představě:

volby
100%
kontrola
vládou

diktatura
levice


(socialismus)
pravice


(kapitalismus)
0%
kontrola
vládou

anarchie


Nosná idea:
Vláda ví nejlépe, co je dobré pro jednotlivce
(mnoho regulací, vysoké daně na provoz vlády)


Nosná idea:
Jedinec ví sám nejlépe, co je pro něj dobré
(možnost vlastní volby, méně úředníků, nízké daně)


Daně

Vláda ke své činnosti potřebuje peníze, ale protože sama nic nevyrábí, musí peníze vybrat od občanů svého státu.

Peníze vybrané od občanů se nazývají daně. Zde je rovněž spektrum představ, na kolik peněz má vláda automaticky "nárok".

daně
100%
daně

OTROCTVÍ
Nosná idea:
Vláda ví nejlépe,
co s mými penězi
Nosná idea:
Mohu sám zvolit,
co se svými penězi
0%
daně
SVOBODA

všichni jsou chudí

existují chudí, bohatí, extrémně bohatí



Pravidlo č.1 - Sliby

Pokud politik slíbí, že občanům dá peníze, znamená to, že nejprve od občanů vybere více peněz, aby měl co navíc rozdávat, ale i potom rozdá méně peněz, než vybral.

Pravidlo č.2 - Bereme chudým

Politik se v prvé řadě tváří, jakože disponuje jakýmsi bezedným kouzelným měšcem, ze kterého je možné rozdávat zbídačeným občanům peníze. A že důvod, proč se z něj zatím ještě nerozdávalo, je ten, že to současní politici nechtějí dovolit, zatímco on sám by rozdával plnými hrstmi, jen kdyby byl zvolen. Realita je taková, že kouzelný měšec neexistuje, protože zdroje příjmů státní pokladny jsou daně od občanů. Jediný způsob, jak dát občanům víc peněz, je nebrat jim je. Politik na to však jde od lesa, a slíbí tedy alespoň těm "nejpotřebnějším", těm s nízkým příjmem, kterých je nejvíce, že je zvýhodní na úkor té menší skupiny občanů, kteréžto voličské hlasy rád obětuje, protože jich je méně.

Politik vysvětlí, že peníze vezme jen těm bohatým a rozdá je zbytku, a to za skandování jeho voličů: "Berte bohatým!". Ale protože bohatých je jen 10%, politik nakonec vezme té 90% skupině "potřebných", protože tam jsou potřebné finanční zdroje a této skupině jsou daně strhávány přímo ze mzdy, politik k nim tedy má inejsnadnější přístup. Nehledě na fakt, že politik dobře ví, že vezme-li bohatým, ti přestanou vyvíjet svou činnost, která je hybnou silou prosperity celého státu a tvůrcem pracovních míst. Prosadí-li nakonec politik zákony, které skutečně budou brát bohatým, prvním efektem je, že volič-"Berte bohatým" je náhle nezaměstnaný, protože jeho "bohatý" zaměstnavatel se rozhodl, že se mu nadále jeho extra úsilí nevyplatí, když mu jeho zaslouženou odměnu vláda na konci vezme. Na syndrom "Berte bohatým" nakonec vždy doplatí peněženka těch, kteří toto chtěli.

Dejme si pozor. Buďme vnímavý na politiku slibování rozdávání peněz v jakékoli formě. Kdo slibuje rozdávání peněz, zpravidla mu jde jen o to, aby byl zvolen, protože na peníze neinformovaní lidé slyší. Realita je taková, že zvýšení životní úrovně občana se děje jako vedlejší produkt správného nastavení pravidel pro podnikání. Podnikání je v kapitalismu tím zdrojem prosperity. Nic jiného!
A co je to podnikání? Podnikání v překladu znamená - sám poskytovat druhým výhody, za které obdržím za odměnu od druhých peníze, které utratím za výhody, které mi poskytují druzí.
(Vsuvka: Čím rychleji peníze putují ode mne k vám, a od vás ke mně, za ony výhody, které si vzájemně poskytujeme, tím větší hodnotu tyto peníze mají.) Přímé zlepšení finanční situace občana je mimo přímou kontrolu politika jako takového. Pamatujme na to, je to něco, co zkrátka nelze slíbit, protože nelze přijmout zákon ve znění, že od zítřka se všichni budou mít povinně dobře. Je rozumné volit politika, který se v programu nesoustřeďuje na přídavky, valorizace, dorovnávání, navyšování nebo "spravedlivé" přerozdělování, ale potilika který prezentuje systémy a pravidla, která chce prosadit a která jsou v souladu s přírodními zákony, že kdo se snaží, má více než ten, který se pouze veze.

Jistě, všichni bychom se nejraději vezli. Ale pokud už máme takovou ambici, nechme, ať ti, kteří produkují a organizují, to mají co nejjednodušší. Ať jsou z toho beze všeho nechutně bohatí. Oni budou spokojení, budou dále tvořit a více organizovat, a tím způsobí, že naše české peníze budou mít vyšší hodnotu. Potom i ti, co se vezou, si se stejným platem budou moci koupit mnohem více věcí. Což je ostatně to, co si ve skutečnosti všichni přejeme. Nepřejeme si více bezcených bankovek, všichni si přejeme mít možnost koupit více věcí za shodné bankovky. Důkaz, že i ti, co se raději jen vezou, mají lepší životní úrověň v tom státě, kde je v první řaděpodporováno podnikání? - Životní úroveň průmerného občana ekonomicky vyspělého státu versus životní úroveň průměrného občana komunistické Číny nebo Kuby. Je tam rozdíl? Funguje tento princip? Kde byste žili raději?

Pravidlo č.3 - Vláda peníze znehodnotí

Příklad. Pokud něco kupuji za své peníze, záleží mi na nízké ceně a na vysoké kvalitě, protože to budu sám používat a jsou to  těžce vydělané peníze.
Pokud kupuji za své peníze dárek např. pro kolegu v práci, záleží mi na nízké ceně, ale protože to nebudu sám používat, už mi příliš nezáleží na kvalitě.
Pokud kupuji za cizí peníze, řekněme peníze od šéfa z firemní pokladny, abych koupil prezent pro jeho obchodního partnera, nezáleží mi jak vysokou částku utratím ani mi nezáleží na kvalitě toho, co kupuji. - Toto je případ vládního úředníka, který má za úkol utratit cizí peníze za věci, které sám nebude používat. Proto zpravidla nakoupí předraženou veteš. Přestože to nemusí být jeho cíl, situace ho k tomu vede. Dostane-li dokonce procenta (myšleno úplatek) od nějakého subjektu, kterému svěří státní zakázku, je o to víc motivován, aby za ni utratil co nejvíce peněz, které nejsou jeho. (Z daného i vyplývá, proč soukromé nemocnici stačí mnohem nižší rozpočet k poskytnutí shodných služeb, než státní nemocnici. Utrácené peníze někomu patří a pan majitel si pohlídá, aby mu je někdo jen tak neefektivně vyhazovoval, protože jsou jeho, stará se tedy zodpovědně.)

Ale pozor. S oním postojem při utrácení cizích peněz za věci pro třetí stranu nelze nic dělat, vláda vybrané peníze vždy utratí neefektivně za pochybnou kvalitu. Ale je to důvod, proč je pro celý stát výhodnější, aby vláda raději peníze ponechala občanům, kteří z jejich hodnoty vytěží maximum, protože jsou jejich, a proto se starají. Kdykoli politik slíbí, že nám to chce usnadnit a naše peníze efektivně přerozdělit za nás, víme, co si o tom myslet.
Veřejné finance mají navíc jednu unikátní zvláštnost, že lze dokonce utratit více peněz než je v pokladně. Pokud by soukromá nemocnice konstantně nakupovala více, než kolik má peněz v pokladně, tak ji nakonec zavřou. Vládu ale jako instituci nikdo zavřít nemůže. Proto i ten nejhorší hospodář na světě může spravovat státní peníze, protože i když už žádné nejsou, stále lze utrácet dál. Zvednutím ruky dokáže politik občany zadlužit několik generací dopředu. Viz graf ze cvičení níže.

Bohatství

Princip jak zbohatnout v socialismu

Legálně je to v socialismu nemožné, neboť jakýkoli nadstandard vláda ukradne pro sebe. Jediný způsob je tedy "rozkrádání socialistického majetku", neboli být zloděj. Komunisté, kteří se za minulé éry stali experty na rozkrádání státního majetku ve velkém, používají naučené principy dále, jen získali nové označení "tuneláři".
Mít se v socialismu alespoň o něco lépe, je možné pouze, budeme-li co možná nejvyšší státní úředník, neboť v socialismu je člověk placen za to jaké má postavení, ne za to, co dobrého pro ostatní vytvořil.

Princip jak zbohatnout v kapitalismu

Jediný způsob, jak se občan může mít skutečně dobře ve státním zřízení umožňující svobodné podnikání, je být užitečný co největšímu počtu lidí.

Čím většímu počtu lidí svou činností sloužíte, tím jste sami bohatší. Důvod, proč zaměstnanec nemůže být bohatý je ten, že slouží pouze jednomu člověku, a tím je jeho zaměstnavatel. Je-li však jeho zaměstnavatel hudební vydavatel, který svou činností přináší "radost" z hudby stovkám tisíc lidí do jejich domovů, potom pan hudební vydavatel bude velmi bohatý. Bude bohatý úměrně k počtu lidí, pro které je svou činností užitečný.

Vláda se o nás nikdy nepostará

Od vlády bychom vždy měli chtít hlavně to, abychom měli možnost volby, co se svým životem chceme udělat. A k tomu potřebujeme, aby nám co nejméně sahala na naše peníze, a aby se nám nesnažila vnucovat to, co je podle ní pro nás dobré, protože na to vždy doplatíme. Štěstí každého jednotlivce leží v jeho vlastní snaze, vláda nám může vždy maximálně zajistit, abychom nezemřeli, jsme-li zcela na dně. Slibuje-li politik cokoli navíc, je jen podvodník anebo idealista, který nám v konečném důsledku naši cestu za štěstím ještě ztíží.

Současní důchodci

Opravdu smutné ale je, že všichni lidé přinucení komunismem pracovat výhradně pro stát, měli za svůj život vládou zakázáno se jakkoli zajistit na stáří. Měli zároveńslíbeno, že až zestárnou, stát se o ně postará skrze důchod. Pravidla se s pádem komunismu změnila a zodpovědností vlády již není zajistit svým občanům pěkné stáří, nyní je to zodpovědnost každého jednotlivce. Stát opět může jen zajistit, abychom jako staří nezemřeli na ulici. Ale protože současní důchodci skutečně neměli nejmenší příležitost za svůj život cokoli vytvořit, co by je nyní živilo, tito vážení lidé v letech proto vždy snadněji půjdou za politikem, který jim slíbí, že vybere více peněz od bohatých a dá je jim. Jenže..

Pokud politik opravdu vezme bohatým a tyto peníze dá na důchody, potom pan bohatý podnikatel jen zvýší cenu svého zboží, aby byl na svém a důchodce je na tom stále stejně špatně. Pan politik se pak bude bít v prsa, že splnil, co slíbil, přestože nic nevyřešil, důchodce se má stále stejně špatně. Protože politikovo řešení zkrátkanevede k potřebným výsledkům.

Ten jediný zbůsob, jak dlouhodobě zvýšit životní úroveň toho nejchudšího ve státě, je zvýšit životní úroveň celého státu, a jediní tahouni, kteří toto fyzicky realizují, jsou právě podnikatelé. Přitom nerozumná vláda jim zpravidla hází klacky pod nohy, zatímco chytrá vláda si tyto tvůrce blahobytu státu hýčká.

Domácí cvičení z reálného světa

Na základě výše vysvětlených principů si nyní zkusme sami odhadnout, který úsek grafu je výsledek pravicového způsobu spravování věcí a který úsek grafu je výsledek levicového způsobu správy státu a veřejných financí. Pozor! Oba tábory shodně tvrdí, že ten jejich způsob je ten správný! (Nápověda: Řešení úlohy lze odvodit za použití vysvětlujících grafů ze začátku této stránky.)
Státní dluh
zdroj: Ministerstvo financí ČR

Pohádka závěrem:
Byl jednou pan Snaživý a pan Lenivý. Pan Snaživý se chtěl mít lépe, proto pracoval i potom, co pan Lenivý už zalezl k televizi, aby si odpočinul. Pan Snaživý šetřil, aby si mohl koupit věci, které mu usnadní jeho snažení. Pan Lenivý si koupil novou větší televizi, aby se mu lépe odpočívalo. Protože chtěl plazmovou, kterou si ještě prací nezasloužil, peníze si vypůjčil, koupil si ji na splátky a zadlužil se. Pan Snaživý trávil volný čas tím, že usilovně vymýšlel, jak by mohl být užitečný ještě většímu počtu lidí než nyní. Pan Lenivý usilovně přemýšlel, jak mít co nejvíc za co nejméně práce. Pan Snaživý nakoupil výrobní prostředky, které zefektivnily jeho práci. Pan Lenivý si vypůjčil další peníze, protože si chtěl dopřát ještě větší luxus, který si zatím nezasloužil, a tak se zadlužil ještě více. Pan Snaživý se unavený vrací pozdě večer domů právě v okamžiku, kdy se soused pan Lenivý vrací ze supermarketu s kartonem piv, aby u fotbálku v televizi nebyla žízeň. Pan Lenivý s úšklebkem komentuje, jaký je pan Snaživý hlupák, že se tak dře, že z toho života nic nemá, ať si vezme příklad z něho, jak že se na to musí vyzrát. Pan Snaživý zatíná zuby a dál se snaží. O výsledky práce pana Snaživého má zájem již tolik lidí, že pan Snaživý vytvoří nové pracovní místo a zaměstná nezaměstnaného, který mu pomáhá. Nově zaměstnaný nezaměstnaný má velikou radost, že bude moci díky snaze pana Snaživého koupit své dcerušce kočárek. Pan Lenivý se posmívá panu Snaživému, že investuje své vydělané peníze do dalších výrobních prostředků a lidí a že kvůli tomu stále jezdí v té oprýskané popelnici, zatímco pan Lenivý si koupil nové auto na splátky. Pan Snaživý přináší svou činností užitek již spoustě lidem v komunitě, kde žije, mnoho lidí se již spoléhá na to, že pro ně pan Snaživý zajišťuje věci. Lidé jsou velmi rádi, že díky panu Snaživému již nemusí tak daleko jako předtím. Pan Snaživý již poskytuje práci mnoha lidem, které zaměstnal, kteří jsou moc rádi, že opět mají každý měsíc dobré peníze. Pan Snaživý si konečně kupuje nový dům a kupuje si krásné nové auto, platí hotově. Pan Snaživý sklízí ovoce svého úsilí. Pan Lenivý přišel o své auto a o svou televizi, protože byl natolik lenivý, že dostával již tak málo peněz, že už nebyl schopen své dluhy splácet. Pan Lenivý se přes záclonu svého bytu dívá na krásný nový dům pana Snaživého. Pan Lenivý vychází ven a pozoruje přes plot domu pana Snaživého jeho nové auto. Jde kolem pan Politik. Pan Politik chvíli pozoruje scenérii a pak začne mocně hlásat; Jaká je to nespravedlnost! Pan Snaživý má krásný dům, zářivé auto a mnoho peněz, zatímco pan Lenivý má ošumtělý byt a žádné auto. Fuj, hanba panu Snaživému. Pan Snaživý by měl své auto odevzdat panu Lenivému, aby měl každý alespoň něco, tak to bude spravedlivé. Pan Snaživý oponuje, že si své pěkné věci zasloužil, potom co všechno musel překonat, čemu všemu musel čelit a kolika lidem je teď prospěšný. Pan Politik si bere pana Lenivého stranou a říká mu, že pokud ho pan Lenivý zvolí, že on se postará o to, že pana Snaživého přinutí, aby se s panem Lenivým podělil. Na to pan Lenivý slyší a slyší na to i další lidé v komunitě, slyší na to i lidé, kterým pan Snaživý zajišťuje živobytí. Pan Politik je zvolen. Pan Politik přijme zákon, který panu Snaživému nařídí, aby odevzdal plody své práce panu Politikovi, který že se postará o to, aby pan Lenivý dostal svůj spravedlivý díl. Pan Snaživý tedy odevzdá svůj dům a auto panu Politikovi, aby nešel do vězení. Pan Politik se za svou těžkou práci při spravedlivém rozdělování nejprve odmění domem pana Snaživého, do kterého se nastěhuje. Vydá vyhlášku, že o automobil se mohou podělit všichni, kteří jej zvolili, ale protože jich je moc a na každého by tedy vycházelo jen několik vteřin denně, bude rozumné, aby auto dostal k užívání jen jeden člověk. A že nejspravedlivější bude, aby jej dostal k užívání ten, kdo auto pro voliče zajistil. Tím někým je pan Politik, takže v autě se bude na neurčito vozit pan Politik. Nejdéle tedy do dalších voleb. Pan Snaživý se vrátil do svého původního bytu ke svému sousedovi panu Lenivému. Pan Snaživý pracoval dále, ještě houževnatěji, vzal na sebe ještě více zodpovědnosti. Pan Snaživý si svým přínosem znovu vydělal na krásný nový dům. Ale protože kdykoli si koupil nový dům, přišel pan Politik a zabavil mu jej se slovy, že je třeba se spravedlivě rozdělit se všemi, tak pan Snaživý dospěl k závěru, že pokud je na tom nakonec úplně stejně jako pan Lenivý, nemá smysl být nadále snaživý. Pan Snaživý zalehl s pivem k televizi a protože přestal vést své lidi, celá organizace se rozpadla a všichni byli opět nezaměstnaní. Všichni lidé v okolí byli smutní, že musejí opět daleko pro vše, co jim pan Snaživý zajišťoval v pohodlí jejich sousedství. Pan Lenivý se na to dívá a vidí, že tím, že jeho Politik zničil pana Snaživého, se pan Lenivý nemá ani o kapku lépe. Naopak, když si pan Lenivý chce najít práci, na jeho vyhlédnuté místo je přetlak lidí, kteří dříve pracovali s panem Snaživým, a nyní jsou bez práce. Pan Lenivý jde naštvaný za panem Politikem a vyčítá mu, že nesplnil, co slíbil, že se teď má ještě hůř. Ale pan Politik pana Lenivého ujistí, že když ho pan Lenivý zvolí do dalšího období, že se o pana Lenivého postará, protože už teď má v hledáčku pana Přínosného...


Důležitost volení, přestože...

Přestože můžeme mít třeba pocit, že není jediný politik, jehož osobnost a charakter by vyčnívala a byl tedy "hoden" našeho hlasu, je životně důležité si alespoňzvolit směr, kterým chce daná politická strana směřovat, zda do prava nebo do leva.

A určitě nevolme politika, který si svou funkci plete se správcem našich peněz a zaměřuje na tuto minoritní oblast všechnu svou pozornost. Politik je tu od toho, aby nastavoval správná pravidla, která vedou k prosperitě státu, ale samozřejmě musí dopředu vědět, jaká rozhodnutí mají jaké důsledky.

Je pravda, že takových mnoho není, je mnoho "docentů" ekonomie z dob diktatury proletariátu, kteří dělají věci tak, jak se dělali ve státem řízeném hospodářství, a ono to, světe div se, v prostředí volného trhu nefunguje. Je mnoho ideologů, kteří fylosofují nad tím, jak za druhé vytvořit ráj na zemi, ale neví, jak toho dosáhnout, dokud nebudou mít k dispozici moc diktátora, který má všechno a všechny pod kontrolou.
Existuje málo vzdělaných lidí ve věci vedení státu k prosperitě. Stačí poslouchat politika, co říká mezi řádky. Vtírá se do přízně voliče tím, že slibuje, co volič chce slyšet? A když už, opravdu plní, co vtíravě slíbil? A když už plní, co slíbil, má se volič skutečně lépe, nebo byl podveden, protože vedlejší efekty mu pro změnu uškodily v jiné oblasti jeho života? Nabízí politik řešení, které dává opravdu smysl, nebo jen vytlouká klín klínem, hlavně aby byl na oko oblíbený a udržel se co nejdéle? Jakou máme jako občané rozlišovací schopnost? Jakou máme pamět? A hlavně. Máme zodpovědnost sami ke svému životu, nebo chceme po státním úředníkovi, aby za nás zařídil, abychom se měli dobře? Ale který politik je Harry Potter...


Volby

Pokud víte, že 70% spoluobčanů nejde k volbám, právě náš hlas má o to větší váhu
Zvolte levici nebo pravici, to je na Vás, ale nenechte za sebe rozhodovat ostatní


Pokud Vám výše uvedené dává smysl, pomozte prosím tyto znalosti rozšířit mezi své přátele. Děkuji.


Aktualizace 27.4.2010 video iniciativy Vyměňte politiky:





alternativní odkazy: volebnifakta.cz (slibybezkorupce.cz zbohatnout.cz | protipóly: ksm.cz x kladivo.info x volby1946.cz ; policejnistat.cz x anti-czechtek.sunny.cz