sobota 8. března 2008

2008 - Skryjská jezírka


8. března 2008


Pravidelná údržba rodičů měla svoje další pokračování ve vlastivědném výletu na Zbirožský potok. Rodičové byli lehce rozjívení faktem, že jsou v přírodě, pryč z domova a tam, kde ještě nebyli, takže hravě překonali i nástrahy skalní stezky nad jezírky. Týřovská zřícenina byla už jen příjemný bonus, i když mamuša neustále žbrblala, že je to do kopce, asi ji to zaskočilo. Budu je muset příště vzít na Švihov, to je vodní hrad a je v údolí.


C. Photo Andrea a Denny 2008

neděle 24. února 2008

2008 - Kašperské hory


Bizon u obce Červená, foto: Andrea

23. - 24. února 2008

Na pozvání naší kamarádky Dáši jsme vyhecovali Qvída a Andrea začala točit volantem směr Kašperské hory. Co napsat - bylo nám tam dobře, chalupa je velká, podařilo se ji i vytopit, já jsem jenom remcal při sobotní vycházce kamsi na ranč, páč jsme šli většinou po silnici. Zase nám ale na ranči dali kuře a natočili pivo, i když tam nebyl majitel. Večer jsme se dorazili v pizzerii na náměstí, měli tam božskou smetanu do kávy.




Fotogalerie



Kašperské Hory (Wikipedie)

Kašperk, foto: Metaxa1, Panoramio

Kašperské Hory (něm. Bergreichenstein, stč. Pergreichenssteinské Hory) jsou město v okrese Klatovy, kraj Plzeňský. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 1584 obyvatel. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1337.

Pamětihodnosti:


Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí
Huť na zlatonosné rudy, archeologické naleziště
Radnice na náměstí
Děkanství na náměstí
Pranýř na Šibeničním vrchu
Sýpka
Kostel Panny Marie Sněžné
Kostel svaté Markéty na náměstí
Kostel svatého Mikuláše
Kaple Panny Marie Klatovské
Kaple svaté Anny
Kaplička nad Rejštejnskou cestou
Kaplička Pohraniční stráže
Kaplička Grantl, u hřbitova
Boží muka

neděle 3. února 2008

2008 - Úterský potok


Gutštejn, podled od potoka Hadovka, foto: samospoušť

3. února 2008

V rámci cyklu "Pravidelná údržba rodičů" jsme tentokrát vyrazili do údolí Úterského potoka, což se ukázalo jako hraniční hodnota pro náročnost rodičovských výprav. Na skalách nad Úterákem neúpěla jen maminka Jaruška, rodiče Novákovic funěli a hekali a vzpomínali narychlo na všechny nemoce a závratě. Výprava byla završena ve Stříbře v penziónu "U Rybiček",  kde mají chutnou krmi a vlastní kvasnicové, nepasterované pivo.




Fotogalerie



Úterský potok (Wikipedie)

Šípín - vyhlídka, foto: F. Pech, Panoramio

Úterský potok (lidově Uterák) je potok v Plzeňském kraji ústící do vodní nádrže Hracholusky.
Pramení západně od Bezvěrova, nedaleko pramení Manětínský potok. Mezi Bezvěrovem a Úterým se do něj vlévá Bezděkovský potok, Telecí potok a Lomený potok. Ještě před ústím Telecího potoka stával Zuckerův mlýn a další mlýn, tzv. Jansův mlýn, se nacházel u ústí Lomeného potoka. Za obcí Úterý se nalézá další z bývalých mlýnů na tomto potoce, tzv. Reličkův mlýn. Nedaleko Bezdružic se do Úterského potoka vlévá Nezdický potok. Necelé 2 km po proudu potoka najdeme zbytky mlýnu Barvírna, za ním se do toku vlévá nedaleko Potína Dolský potok. V této části údolí se nachází zbytky bývalého Žižkova mlýna a dále po proudu ještě Starý mlýn pod kopcem se zříceninou Falkenštejn. Další potok, tzv. Blažimský potok se vlévá do potoka u tzv. Hlaváčkova mlýna pod vrchem Ostrov. Dalším přítokem je Hadovka u Šipína, kde se nachází další z mlýnů, tentokrát Dudákovský mlýn. Předposledním přítokem Úterského potoka je před Sviňomazským hrádkem Kozolupský potok. Posledním přítokem, před tím než Úterský potok dosáhne vodní nádrž Hracholusky, je nedaleko Trpíst Křelovický potok.

Originální článek na Wikipedii

Bezdružice (Wikipedie)

Zámek Bezdružice, foto: JaroslavaN, Panoramio

Bezdružice jsou město v severovýchodní části okresu Tachov. Jsou sídlem pověřeného obecního úřadu a Mikroregionu Konstantinolázeňsko. Leží v krásné, neporušené krajině 33 km severovýchodně od Tachova a 41 km severozápadně od Plzně, mimo důležité silniční tahy.

První písemná zmínka o Bezdružicích pochází z roku 1227. Místní panství často střídalo majitele (např. Löwensteinové, Kolovratové, Švamberkové). Nejvýznamnější osobností spojovanou s Bezdružicemi je Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, který ale z obce vůbec nepocházel, jenom byl příbuzný rodu, který zdejší kraj opustil již ve 14. století. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status města.

Bezdružický zámek – stojí na návrší nad bezdružickým náměstím. Původně hrad vznikl již ve 13. století. Vystavěn byl v gotickém slohu, ale z této podoby se na zámku skoro nic nedochovalo. Byl renesančně přestavěn za vlády Kolovratů, v roce 1711 byl uváděn jako pustý. V 18. století byla ruina zámku zčásti zbourána a zámek byl přestavěn v barokním slohu (1772–1776). Od té doby ho až do roku 1950 obývali Löwensteinové, potom se stal rekreačním zařízením. Po revoluci byl zámek opraven a v roce 2004 opět zpřístupněn návštěvníkům jako památka.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie – první zmínka o něm pochází z roku 1515, v roce 1710 byl původně gotický kostel zbourán a na jeho místě vystavěn kostel barokní. Od roku 1995 prošel kostel rekonstrukcí.

Originální článek na Wikipedii



Gutštejn (Wikipedie)

Gutštejn, foto: F. Ondráček, Panoramio

Hrad Gutštejn se nachází jihovýchodně od Bezdružic v okrese Tachov. Zřícenina hradu se nachází v lesnaté a kopcovité krajině nad přítokem Úterského potoka.

První písemná zmínka o hradu a jeho vlastníku je z roku 1319, kdy tepelský opat pronajal Jetřichovi I. z Gutštejna a jeho synu Sezemovi tři vesnice. Roku 1369 víme již o třech bratrech, Janovi, Jetřichovi II. a Půtovi z Gutštejna. Zakladatel rodu Jetřich II. zemřel v roce 1417. Jeho syn Burian sídlil na Rabštejně a Nečtinách, Jan na Bělé, oba později na hradě Gutštejn. Roku 1422 oblehl hrad Jan Žižka s Pražany a hrad dobyl. Oba bratři se o majetek rozdělili, přičemž Gutštejn připadl Janovi, který byl ženatý s dcerou Přibíka z Klenové. Jako přívrženec císaře Zikmunda získal za svou pomoc řadu vesnic z majetku klášterů v Chotěšově, Pivoni a Plasích.

Po jeho smrti v roce 1453 získal hrad jeho bratr Burian. Ten mezitím velmi zbohatl, patřila mu Bělá, Rabštejn nad Střelou, Nečtiny, Tachov a Komberk byl i krajským hejtmanem na Žatecku a Plzeňsku a spravoval chotěšovský klášter. Přestože byl katolík, po roce 1448 se přidal na stranu Jiřího z Poděbrad. V roce 1450 se mu podařilo u Stříbra zajmout posla s dopisem usvědčujícím Oldřicha II. z Rožmberka z organizování intervence cizích vojsk do Čech, a umožnil tak králi politickou izolaci jeho protivníka.

Jeho syn Burian zvaný „Bohatý“ získal další statky v Čechách a Bavorsku, roku 1465 se přidal k jednotě zelenohorské a vedl jednání s císařem Fridrichem III., který katolickým pánům udělil mincovní právo v Plzni. Pak krátce podporoval uherského krále Matyáše, ale po nástupu Vladislava II. Jagelonského na český trůn se přidal na jeho stranu. Již roku 1472 se stal vrchním komorníkem království a roku 1477 vedl Vladislavovo vojsko, kterému se nepodařilo dobýt Plzeň obsazenou Matyášovým vojskem. Roku 1485 se stal nejvyšším kancléřem a nadále se bezohledně obohacoval. Zanechal po sobě pět synů Buriana, Jana, Jetřicha, Volfa, Kryštofa a Jindřicha.

Není známo, kdo z bratrů vlastnil Gutštejn. Postupně však zemřeli a zůstal jen Volf, ten ale sídlil v Chyši. Když roku 1545 Volf zemřel, zdědil hrad jeho syn Viktorin; ten ho roku 1549 prodal majiteli Bezdružic Hanušovi Elpognarovi z Dolního Šenfeldu. Pro potřeby mocného rodu Gutštejn už nevyhovoval a tak bylo v 16. století středisko panství přeneseno do Bezdružic a hrad byl opuštěn.

Rod Gutštejnů vymřel roku 1747.

Originální článek na Wikipedii

sobota 12. ledna 2008

2008 - Padrťské rybníky


Zamrzlý Horní Padrťský Rybník, foto: Andrea

12. ledna 2008

V rámci akce naše zimní potoky jsme letos výjimečně navštívili oba Padrťské rybníky. Byli s námi Zuzka s Adamem a Luckou (pes) a nebýt toho, že jsme zabloudili při cestě zpět, proběhlo všechno podle plánu. Zimní Brdy jsou zrádné a vojenští kartografové na hlavu, kontoloval jsem to pak doma na google map a skutečně v mapě je cesta nakreslená jinde, než ve skutečnosti. Občerstvili jsme se cestou zpět nadstandardně hned dvakrát, v Míšově na grilu a doma při karkasíkách.




Fotogalerie



Padrťské údolí (Wikipedie)

Padrťské údolí, foto: kudlanka, Panoramio

Padrťské údolí v Brdech se táhne se v délce 10,5 km ve směru sever - jih nejdříve úzké a zahloubené, od loveckého zámečku Tři trubky. Po 3,5 km se však v oblasti bývalých obcí Padrť, Přední Záběhlá a Zadní Záběhlá rozšiřuje do tzv. Padrťských plání (nyní již nevyužívaná cílová plocha střelnice), která je až na okraje prakticky bezlesá. Zde leží protáhlý Dolejší padrťský rybník (65 ha). Ten jen hrází sousedí s jižnějším a větším Hořejším padrťským rybníkem, který je daleko nejrozsáhlejší vodní plochou v Brdské vrchovině(115 ha). Je již ze všech stran (kromě severní) obklopen lesy. Údolí odtud pak mírně stoupá do svého závěru, který tvoří bezejmenné sedlo (695 m) u obce Teslíny a vrchy Sklář (701 m) a Břízkovec (718,8 m).

Z východu je údolí obklopeno hradbou vrchů Jahodová hora (726 m), Červený vrch (770 m), Praha (862 m), Malý Paterák (795 m) a Kočka (789 m). Od západu je to Okrouhlík (707 m) s působivými skalními útvary nedaleko vrcholu, Palcíř (725 m) a Kamenná (735 m).

Údolím protéká Padrťský potok, který napájí zdejší vodní nádrže. U Tří trubek přijímá zprava Třítrubecký potok, stáčí se k severozápadu a posléze ve Strašicích k jihozápadu. U Rokycan se spojuje s Holoubkovským potokem a odtud již nese jméno Klabava. U obce Chrást u Plzně se vlévá do Berounky. Potok (říčka) je pověstný svým kolísavým vodním stavem, časté povodně působí mnohdy značné škody ve střední a dolní části jeho toku.

Více jak 2/3 údolí náleží do geomorfologického okrsku Třemšínská vrchovina, zbývající část (ohraničená Kamennou, Kočkou, Malým Paterákem a Červeným vrchem) pak náleží do Třemošenské vrchoviny.

Originální článek na Wikipedii


Padrťské rybníky (Wikipedie)

Padrťský rybník, foto: Tomáš Adam, Panoramio

Padrťské rybníky leží v Široké kotlině, nazývané též Padrťské údolí (dlouhé přes 10 km), v níž leží Hořejší padrťský rybník a menší Dolejší padrťský rybník se nachází v srdci Brdské vrchoviny, v tzv. Středních Brdech v průměrné nadm. výšce 640m.

Rybníky byly založeny v 16.stol. jako vodní rezervoár pro plavení dřeva pro hutě, rozložené na Padrťském potoce. Pod nimi stála ves Padrť, která byla vysídlena a následně zničena v 50.letech 20.století (spolu s dalšími brdskými obcemi) při rozšíření vojenského újezdu Brdy. Ve své době byly vyhlášeným rekreačním místem.

V jejich okolí se vyskytuje řada chráněných rostlin a živočichů, hnízdí zde např. orel mořský, bekasina otavní,čáp černý, volavka šedá a žije zde i vydra. Oba rybníky spolu s pobřežními porosty byly navrženy jako přírodní rezervace o rozloze 200ha,doprovázená přirozenými společenstvy podmáčených smrčin, nebylo však doposud realizováno. Nejnověji je oblast Padrtě navržena do soustavy Natura 2000 jako přírodní rezervace o rozloze přes 900 ha.

Na východních březích Hořejšího padrťského rybníka se rozkládá rozsáhlé rašeliniště, které je však díky necitlivým melioračním zásahům s.p.VLS v rozpadu (VLS se snaží využívat rybníky k chovu ryb a pro ten účel snižuje kyselost vody, ovlivňovanou rašeliništěm - proto se je snaží zničit).

Vytéká odtud Padrťský potok, který nese od soutoku s Holoubkovským potokem název Klabava. Ta se nedaleko Chrástu u Plzně vlévá do Berounky.

Oblast severně od rybníků, tzv. Padrťské pláně byla po řadu let využívána jako vojenská střelnice. Nyní je zakonzervována a nevyužívá se.

Asi 1300m jižně od Hořejšího padrťského rybníka se nachází kóta 718,8m, tzv. Břízkovec, kde se uvažuje o vybudování radarové základny amerického systému Proti raketové obrany. Řada lidí se obává, aby mikroflóra přítoků rybníků, které budou patrně využívány k chlazení zařízení, nebyla nevratně poškozena a nepřispěla tak k ještě rychlejší devastaci zdejší velmi cenné, ale zranitelné přírody.

Přesto, že je celé území součástí VVP Brdy a oficiálně je tak veřejnosti nepřístupné, patří k nejnavštěvovanějším lokalitám v Brdech. V blízkosti se nalézají také významné vrchy, jako např. Praha (Brdy) (862m), druhá nejvyšší hora Brd, Paterák (813m), Kočka (789 m), Kamenná (735 m), Palcíř (724 m), Okrouhlík (707 m) s působivými skalními útvary nedaleko vrcholu a již zmiňovaný Břízkovec (719 m).

Zajímavosti

* Oblast Padrti (cca 940 ha) je navržena v soustavě Natura 2000 k vyhlášení přírodní rezervací (přirozené podmáčené smrčiny v oblasti Padrťských rybníků, řada chráněných a ohrožených druhů fauny - orel mořský, bekasina otavní, čáp černý, vydra - i flóry).

* Ústí údolí do Třítrubeckého údolí je ze západu i východu obklopeno zvláštními geomorfologickými útvary, tzv. skládanými skalami. Východní se jmenuje Chocholatá skála, větší západní pak Skládaná skála.

* Na Padrťském a Třítrubeckém potoce se nachází je významná populace raka kamenáče. Ta je v současnosti velmi ohrožována nepůvodním minkem (norkem americkým), který se zde značně rozmnožil.

* Vrch Břízkovec (718,8 m) je vytipován k výstavbě radarové stanice americké PRO, pokud bude o jeho výstavbě v ČR kladně rozhodnuto.

* Právě v severozápadních svazích Břízkovce, na tzv. Zlatém potoce, se nacházejí zbytky Teslínského kláštera, zničeného v roce 1421 husity.

* Jedná se o jednu z nejnavštěvovanějších oblastí Brd (v období první republiky zde byla i poměrně frekventovaná rekreační oblast), které však leží ve VVP Jince a vstup sem není oficiálně povolen. Od 1. 6. 2008 vede z obce Trokavec cyklostezka na hráz Hořejšího Padrťského rybníka), která dále pokračuje do Bukové u Rožmitálu pod Třemšínem s odbočkou do obce Teslíny. Cyklostezka je přístupná o víkendech a svátcích.

* Rašeliniště v okolí Padrťských rybníků jsou největší v Brdech. Některými necitlivými zásahy však nyní dochází k jejich rozpadu.

Originální článek na Wikipedii
Padrťské rybníky na www.panoramio.com