Wikipedia: Siena je město ležící uprostřed italského Toskánska, je hlavním městem stejnojmenné provincie.
Do všeobecného povědomí se Siena zapisuje jako historické kulturní město s výborně zachovalým středověkým architektonickým dědictvím. Proto je Siena zapsána na seznam památek světového dědictví UNESCO.
Známé je především náměstí Piazza del Campo. Po obvodu tohoto náměstí každým rokem vede trasa tradičního dostihu, tzv. Palio, při kterém spolu soupeří jezdci z jednotlivých čtvrtí města. Čtvrť, která vyhraje, má poté právo uspořádat bujarý večírek ve čtvrti, která dostih prohrála, a to bez jakýchkoliv postihů.
Centrum města je obklopeno několika branami, spojených systémem hradeb. Za svou zachovalost vděčí především faktu, že během druhé světové válkynebylo na rozdíl od většiny ostatních italských měst vybombardováno.
Stát: Itálie
Oblast: Toscana
Provincie: Siena
Souřadnice: 43° 20' s. š., 11° 20' v. d.
Výška: 322 m n. m.
Rozloha: 118 km²
Obyvatelstvo
• Počet obyvatel: 54 498
• Hustota zalidnění: 447/km²
Části obce: Costalpino, Isola d'Arbia, Taverne d'Arbia, San Miniato, Vignano, Ruffolo
Sousední obce: Asciano, Castelnuovo Berardenga, Monteriggioni, Monteroni d'Arbia, Sovicille
Palio
Každý rok 2. července a pak ještě 16. srpna je Piazza del Campo scénou dostihu, který v Sienských probouzí atavistickou rivalitu z dob středověku, kdy se město muselo přičlenit pod nadvládu Florencie. Devět koní, kteří musejí co nejrychleji třikrát oběhnout náměstí, zastupuje jednotlivé městské části Sieny. Vzhledem k tomu, že se náměstí prudce svažuje, je to závod opravdu pro koně i jezdce velmi náročný. Strhne každého, kdo se na něj dívá. A dokonce i koně. Vypráví se, že jednou jistá zestárlá klisna, která běžela mnohokrát Palio, tahala po městě kočár s turisty. Byla hodná a klidná, jen vždy, když zazněl výstřel startu Palia, rozběhla se jako o závod i s kočárem na náměstí.
Etruskové i Římané
Podle jedné z pověstí Sienu založil a dal jí jméno Senus, syn Remův, jednoho z dvojčat, odkojených vlčicí. Vlčice je dodnes ve znaku města. Podle oficiálních pramenů byla Siena původně etruská lokalita a později římská kolonie. Ve 12. století začalo městečko vzkvétat a zanedlouho získalo i nezávislost. Netrvalo ale dlouho a ostré spory s Florencií ve 13. století nakonec vedly k přidružení Sieny k toskánskému velkovévodství, jehož osudy Siena sdílela až do sjednocení Itálie r. 1861. Pak se konečně opět osamostatnila. Ve městě působila řada významných umělců, narodil se zde sochař a architekt Jacopo della Quercia a vznikla tu samostatná významná malířská škola (Ducato, S. Martini, A. a P. Lorenzetti, Sasetta, Sodoma, Beccafumi).
Náměstí ve tvaru lastury
S prohlídkou města je asi nejlepší začít na Piazza del Campo. Jedno z nejpozoruhodnějších náměstí světa připomíná tvarem lasturu a polohou hlediště antického amfiteátru. V minulosti bylo centrem veškerého dění ve městě, konaly se tu popravy, býčí zápasy, trhy a koňské dostihy.
Dominantou náměstí je cihlová gotická stavba radnice Palazzo Pubblico z let 1297 až 1310, symbol nezávislosti a hospodářské síly sienské oligarchie. Dodnes slouží svému účelu, jeho středověké síně jsou však přístupné veřejnosti. Sídlí v nich totiž Museo Civico. Hlavní zasedací síň Sala del Mappamondo dostala jméno podle mapy světa, kterou namaloval Ambrogio Lorenzetti v raném 14. století. Jednu stěnu pokrývá nedávno zrestaurovaná freska „Maesty“ od Simona Martiniho, jež zachycuje Pannu Marii v majestátu jako Královnu nebes, obklopenou apoštoly, světci a anděly. Stěny sousední kaple zdobí fresky ze života Panny Marie od Taddea di Bartolo. Chórové lavice mají dřevěné desky intarzované biblickými výjevy. Sala della Pace ukrývá slavnou „Alegorii Dobré a Špatné vlády“. Tato dvojice fresek od Ambrogia Lorenzettiho dokončená v r. 1338 tvoří jeden z nejvýznamnějších cyklů středověkých maleb. Sala del Risorgimento se honosí freskami z pozdního 19. století. Zobrazují události vedoucí ke sjednocení Itálie za krále Viktora Emanuela II.
Na palácovém nádvoří se nalézá vchod do obrovské zvonice Torre del Mangia vysoké 102 m. Je důležitou dominantou Sieny. V letech 1134 a 1148 ji postavili bratři Muccio a Franceso di Rinaldo. Po zdolání 503 schodů je z ní krásný rozhled po okolí.
Uprostřed náměstí je kopie fontány Fonte Gaia od Jacopa della Quercia z roku 1419, kterou dodnes napájí pět set let starý akvadukt. Celé náměstí obklopují vesměs středověké domy. Ve většině z nich jsou příjemné restaurace a bary s cenami stejnými jako všude jinde ve městě. Z náměstí vybíhají úzké uličky plné nejrůznějších obchodů.
Měl to být největší chrám světa
Hlavní sienské památky jsou soustředěny ve spleti uliček právě v okolí Piazza del Campo. Jednou z nich je mohutný dóm, který měl být největším chrámem v křesťanském světě. Původně byl postaven ve 12. století. Později se plánovalo jeho rozšíření, plány ale zmařila morová epidemie v roce 1348. A tak zůstalo jen u základů, které jsou ještě u dómu patrné.
Katedrála zvenčí zaujme především působivým gotickým průčelím, fasáda je prokládaná růžovým a zeleným mramorem. Uvnitř je pokladnice románských, pozdně gotických, renesančních, a dokonce i barokních stavebních i uměleckých prvků. K těm nejpůsobivějším patří černobílé dekorativní pásy na sloupech. Pěkný je hlavní oltář od B. Peruzziho z r. 1532 a především mramorová podlaha zdobená intarziemi. Na jejích 56 polích, kde jsou zachyceny především různé biblické příběhy, pracovalo v letech 1369 až 1547 na 40 umělců. V chrámu najdeme i díla J. della Quercia, Donatella, Michelangela, Berniniho a dalších. Giovanni Pisano je autorem kazatelny, skvělé ukázky gotického sochařství. Z levé boční lodi nechal Francesco Piccolomini, pozdější papež Pius III., zřídit v roce 1495 knihovnu. Udělal to na počest svého strýce papeže Pia II., který v roce 1451 navštívil také Čechy. První popis města Tábora pochází právě z ruky tohoto významného italského šlechtice. Knihovna je vyzdobena freskami od Pinturicchia. Pod apsidou se nachází baptistérium ze 14. století, přístupné po schodišti z Piazza S. Giovanni in Fonte. Uvnitř je například křtitelnice od J. della Quercia z 15. století.
Východně od dómu se v někdejší pravé lodi projektovaného nového dómu nalézá chrámové muzeum, Museo dell’Opera del Duomo. Vystaveny jsou plastiky z fasády dómu. K vidění je tu ale také například renesanční medailon „Madony s dítětem“ zřejmě od Donatella a několik značně poškozených gotických soch od Giovanniho Pisana a Jacopa della Quercia. Nejcennějším exponátem je však Ducciova ohromná „Maestá“ z let 1308 až 1311, jedna z nejkrásnějších prací sienské školy. Na jedné straně znázorňuje Madonu s dítětem a na druhé výjevy ze života Krista.
Svatá Kateřina, patronka města
Patronkou Sieny je sv. Kateřina, narozená v roce 1347, občanským jménem Benincasová. Byla dcerou obchodníka. V osmi letech se zasvětila Bohu a měla mnoho vidění. Později trpěla dokonce stigmaty. Podobně jako její jmenovkyně sv. Kateřina Alexandrijská prý byla zasnoubena s Ježíškem. Toto vidění se stalo námětem mnoha uměleckých děl. Výmluvností údajně přiměla papeže Řehoře XI. vrátit sídlo papežství z Avignonu zpět do Říma. Svatá Kateřina zemřela ve věku 37 let.
Turisté si mohou prohlédnout její dům v ulici Costa di Sant’Antonio. Obklopuje ho kaple a křížové chodby, mimo jiné také kostel Ukřižování, vybudovaný v roce 1623 v jejím sadu. Dům dekorují scénky příběhů z jejího života od různých umělců, mezi nimiž nechybí ani Kateřinini současníci Francesco Vanni a Pietro Sorri.
V kostele San Domenico na Piazza San Domenico uvidíte na oltáři kaple neporušenou hlavu sv. Kateřiny. Kaple byla vybudována v roce 1460 právě proto, aby uchovávala tuto vzácnou relikvii. Napravo i nalevo od oltáře si prohlédněte fresky od Sodomy, líčící Kateřinu v různých náboženských vytrženích. Kostel se pyšní jediným autentickým portrétem sv. Kateřiny, který vytvořil její přítel Andrea Vanni.
Vinotéka v pevnosti
Za prohlídku stojí také impozantní soukromý palác Palazzo Piccolomini ve Via Banchi di Sotto 52, který postavil v 60. letech 15. století pro zámožnou rodinu Piccolominiů florentský architekt a sochař Bernardo Rossellino. V současnosti je tu umístěn sienský státní archív, účetní knihy a daňové dokumenty ze 13. století. Dřevěné desky, do nichž byly vázány daňové a účetní záznamy, zkrášlili malbami jedni z nejpřednějších umělců své doby. Výsledky jejich práce si můžete prohlédnout v Sale di Congresso. Často jsou na nich zachyceny sienské veduty nebo historické události.
Obrazárna Pinacoteca Nazionale v ulici Via San Pietro 29 má otevřeno denně a turisté si tu mohou prohlédnou sbírku obrazů sienské školy, uspořádanou chronologicky od 13. století po manýrismus konce 16. století. K největším skvostům patří Duciova „Madona františkánů“ z roku 1285 a mistrovské dílo Simona Martiniho „Požehnaný Agostino Novello a čtyři z jeho zázraků“ vytvořené kolem roku 1300. „Dva pohledy“ od Pietra Lorenzettiho ze 14. století představují jedny z prvních ukázek krajinomalby. „Klanění pastýřů“ od Pietra da Domenico z roku 1510 dokládá, jak silný vliv mělo byzantské umění na sienské malířství ještě dlouho poté, co se renesance rozšířila do ostatních částí Evropy. V cihlové pevnosti Fotezza Medicea na Viale Maccare z roku 1560 je nyní vinotéka, kde je možné ochutnat a koupit vína z celé Itálie, takže také ji při obchůzce městem nevynechejte.
Autor: KATEŘINA HOVOKOVÁ (katerina.hovorkova@economia.cz), převzato bez souhlasu ze serveru idnes
Historie a slavnosti
Původ města Sieny není přesně znám. Neví se, zda je původu etruského, galského nebo římského. Legenda říká, že Siena byla založena na začátku římské éry v 8. st. př. n. l. Seniem, synem Rema. Jisté ale je, že zde v 1. st. př. n. l. bylo malé město, které se stalo římskou kolonií pod jménem Sena Julia. Ve 12. st. se Siena stala republikou, prosperovala z obchodu, který byl znám po celé Evropě, a také prostřednictvím svých bankéřů, kteří sem přišli z nedaleké Florencie. Ve stejné době začala rivalita obou měst. V r. 1258 Siena otevřela své brány ghibellinským exilantům. Od pol. 13. do pol. 14. st. Siena vzkvétala. Byly postaveny prestižní veřejné budovy, krásné paláce a patricijské domy. Velký mor, který postihl Evropu v l. 1348 - 1350 snížil počet obyvatel na pouhou jednu třetinu. Ačkoli Siena akceptovala vítěznou úlohu císaře Karla V. a oslavovala jeho příchod do města v dubnu r. 1536, přesto se město později uchýlilo pod ochranu francouzského krále Jindřicha II. Město bylo obsazeno královskými vojsky pod velením Blaise de Montluc, francouzského generála z Gaskoňska. V l. 1554 - 1555 byla Siena obléhána a o čtyři roky později byla anektována velkovévodou toskánským Cosimem I. z Florencie. Siena se proslavila dvěma svatými: sv. Kateřinou a sv. Bernardinem. Sv. Kateřina se narodila v Sieně v r. 1347. V 16 letech vstoupila do dominikánského řádu. Měla mnoho vidění a v r. 1375 se u ní v Pise objevila stigmata. V r. 1377 napomohla návratu papeže do Říma, který byl od r. 1309 v Avignonu. Zemřela v Římě v r. 1380. Ve stejném roce se narodil sv. Bernardino v Massa Marittima. Studoval na univerzitě a pomáhal nakaženým morem v nemocnici Santa Maria della Scala v Sieně. Ve 22 letech vstoupil do františkánského řádu. Založil klášter Osservanza severně od Sieny, kde vyučoval přísným pravidlům sv. Františka. Zemřel v r. 1440 v Aquile. Středověká administrativní struktura se dochovala v podstatě až do dneška. Tři kopce, to jsou tři městské okrsky - di Cittá, di Camollia a di San Martino. každý okrsek byl rozdělen do 59 kontrád (podokrsků), z nichž 17 stále existuje. V čele každé kontrády stál capitano, který měl administrativní, právní a územní pravomoc. každá kontráda má svůj znak, který byl také nošen do bitev. Dnešních 17 kontrád stráví celý rok přípravami na Palio. Členové kontrády se rozdělují podle data narození. Každá kontráda má své muzeum, kde vystavuje trofeje, svůj kostel, veřejnou fontánu se svým znakem, stáje a skladiště, ve kterých se uchovávaly zbraně. Každá kontráda má svůj vlastní sociální život založený na gastronomických večerech, tancích a přípravách na Palio. 17 znaků představuje 17 ctností Sieny: dikobraz představuje rychlost, vlčice věrnost a poctivost, husa bystrozrakost, les sílu, drak zanícení, žirafa eleganci, vlna radost, panter smělost, orel ochotu bojovat, hlemýžď opatrnost, věž odolnost, želva neústupnost, housenka zručnost, beran vytrvalost, sova finesu, lastura rozvahu a jednorožec vědomost. Palio je závod koní, který se datuje již do 13. st. Koná se vždy 2. července a 16. srpna a účastní se jej jen 10 ze 17 kontrád. Během příprav se v každém okrsku dané kontrády objeví bohatá výzdoba v ulicích, mladí vyvěšují vlajky se znakem kontrády a Piazza del Campo se připravuje na Palio. Nebezpečné zatáčky se zabezpečují před případnými kolizemi a úrazy závodníků. Vnější část kolem závodiště se zaplní sedadly, ale vnitřek náměstí zůstane prázdný. Připravují se zvířata, doping je povolen. V den konání Palia si členové kontrád obléknou oděvy z 15. st. Odpoledne se koná dlouho očekávaný běh koní. je to nebezpečný závod, který trvá jen několik minut, než koně třikrát objedou náměstí. Počítá se i kůň, který běží bez jezdce. Vítězem Palia je jen jediný kůň a jezdec, jediná kontráda, která pak své vítězství oslavuje několik dní v ulicích.
Basilika San Domenico
Basilika San Domenico je monumentální kostel připomínající spíše malou pevnost. Stojí nedaleko rodného domu sv. Kateřiny. Kostel byl postaven ve 13. - 15. st. v mohutném gotickém stylu. V interiéru kostela se uprostřed střední lodi na pravé straně nachází Kaple sv. Kateřiny s renesančním tabernáklem z r. 1466 od Giovanni di Stefana, ve kterém je uložena hlava Kateřiny Sienské. Na zadní a levé stěně se nacházejí fresky Il Sodomy, které představují scény ze života sv. Kateřiny. Na východním konci lodě je Capella delle Volte s jediným autentickým portrétem svaté od jejího současníka, sienského umělce Andrea Vanniho. Santuario Cateriniano je místem, kde se narodila sv. Kateřina Sienská, která byla za svatou prohlášena r. 1465. V dolním patře je dnes kostel zasvěcený svaté, v horním patře jsou dvě kaple. Vlevo je bývalé kuchyně. Fonte Branda je nejstarší městská fontána, neobvykle postavená z cihel. Pravděpodobně zde existovala již v r. 1080, ale současná podoba je z r. 1246. Baptisterio leží pod apsidou katedrály. Bylo postaveno na začátku 14. st. Bílá mramorová fasáda je z r. 1382 v gotickém stylu. Interiér je rozdělen do tří lodí. Je vyzdoben freskami z 15. st. Uprostřed stojí kašna rovněž z 15. st. Bronzové panely s vyobrazením života sv. Jana Křtitele patří mezi nejvýznamnější díla toskánského sochařství na přechodu mezi gotikou a renesancí.
Piazza del Duomo a katedrála
Piazza del Duomo je situováno na vršku kopce. Jihozápadní část je ohraničena dlouhou fasádou nemocnice Santa Maria della Scala pravděpodobně ze 13. st. Jméno je odvozeno od schodů vedoucích ke hlavnímu vchodu do katedrály. Na severozápadní straně stojí novogotický Arcibiskupský palác a na jihovýchodní straně Prefektura ze 16. st. Současné budovy Duomo pocházejí z pol. 12. st., ale úplně nebyly dokončeny ještě na začátku 14. st. Konečné práce podnikli hlavně cisterciáčtí mniši ze San Galgano. Ve 14. st., kdy byla Siena na vrcholu své slávy, se občané rozhodli postavit mnohem větší katedrálu, než měli ve Florencii. Stojící budova se stala základem transeptu nové katedrály. Práce začaly v r. 1339 a byly provázeny velkými problémy v době morové epidemie v r. 1348. Siena tehdy ztratila mnoho svých vůdčích představitelů a chtěla od výstavby upustit. V poslední čtvrtině 14. st. se opět začalo pracovat na dokončení katedrály. Dokončila se horní část západního průčelí, položena byla střech lodi a dokončila se apsida. Ale nepokračovalo se už v původním grandiózním projektu. Z něj zůstaly jen oblouky lodi a jižní část současné katedrály, která měla být hlavním průčelím nové stavby. Západní strana katedrály je typická a zajímavá svým bohatým zdobením barevným mramorem. Dolní část je románská ale projevují se zde již prvky gotiky. Tato část je dílem Giovanni Pisana z l. 1285 - 1296 a je ozdobena sochami. Horní část byla postavena o století později a hodně připomíná západní stranu katedrály v Orvietu. Je v gotickém stylu. Mozaiky na štítu jsou z konce 14. st. Románská kampanila je z r. 1313. Střídá se na ní horizontálně světlý a tmavý mramor. Interiér katedrály je rovněž charakteristický střídáním světlého a tmavého mramoru. Nejzajímavější je zde podlaha, která je tvořena 56 mramorovými panely zobrazujícími postavy z mytologie (sibyla, alegorie) a scény ze Starého zákona. Byly vytvořeny v l. 1369 - 1547 a jsou dílem asi 40 umělců. Nejstarší panely byly vytvořeny technikou grafitto: jsou tvořeny světlým obrazem na tmavém podkladu a reliéfy jsou na poklad ryty a pak vylévány asfaltem. V Capella della Madonna del Voto (A) jsou sochy sv. Jeronýma sv. Máří Magdalény od Berniniho ze 17. st., který rovněž vytvořil oltář a dva anděly nad nimi. Mramorový hlavní oltář ze 16. st. má pěkný bronzový tabernákl z r. 1470 od Vecchietta. Zadní strana chórových lavic je pěkným příkladem dřevořezby. Ty na konci jsou ze 16. st., ty na stranách ze 14. st. Velké kruhové okno zobrazuje Zvěstování, Korunovaci a Smrt Panny Marie. Je z r. 1288. Kazatelna je z mramoru a je mistrovským dílem Nicolo Pisana z l. 1266 - 1268. Pracoval na ní šest let po dokončení kazatelny v Pise. Použili sedm panelů se zobrazením Života Krista, na dalších panelech jsou postavy proroků a andělů. Na římse je znak sv. Jana. kazatelna je podpírána devíti mramorovými, granitovými a porfyrovými sloupy. Bohatě zdobené mramorové dveře vedou do místnosti, která byla postavena v r. 1495 na přání kardinála Francesca Piccolominiho jako knihovna Enea Silvia Piccolominiho, jeho strýce, který se stal papežem Piem II. na podlaze je erb Piccolominiho. Fresky jsou z l. 1502 - 1509 a zobrazují v obrazech život papeže. Strop je bohatě zdoben alegoriemi, mytologickými scénami a groteskami. Mramorová skupina uprostřed místnosti představuje Tři Grácie, římské sousoší ze 3. st. n. l.
Ostatní památky
Via di Cittá je jedna z nejmalebnějších ulic Sieny. Je pouze pro pěší a vede v podstatě od Campa k Piazza del Duomo. Je to také hlavní nákupní zóna Sieny. Obě strany ulice jsou lemovány paláci. Přibližně uprostřed ulice stojí bývalý Papežský palác, dnes sídlo Banco d´Italia. Budova je ze světlého kamene postavená ve 2. pol. 15. st. pro Kateřinu Piccolomini, sestru papeže Pia II. Dolní část fasády je ve stylu florentské renesance. Proti je gotická fasáda Palazzo Chigi-Saracini, který byl přestavěn v 18. st. Dnes zde sídlí Accademia Chigiana, slavná hudební akademie. Na severním konci ulice stojí Loggia dei Mercanti, kde sídlila Obchodní rada. Byla postavena na začátku 15. st. v renesančním stylu. Mramorové lavice s reliéfy představují filosofy a vojevůdce z dob antického Říma. Horní patro bylo přistavěno v 17. st.
Piazza del Campo je jedním z nejslavnějších náměstí světa. Zde se odehrávala důležitá shromáždění lidu, zde měl sv. Bernardino umístěnou před Palazzo Publico kazatelnu, ze které kázal proti lehkomyslnosti sienských žen a destruktivním konfliktům mezi jednotlivými částmi města. V pol. 14. st. bylo náměstí vydlážděno cihlami v soustředných kruzích. Na jižní straně náměstí je kamenná a cihlová fasáda Palazzo Publico. Od ní vede osm bílých pruhů, které rozdělují Campo na devět částí, které symbolizují vládu devíti úředníků z řad řemeslníků, obchodníků a bankéřů, kteří přinesli městu období velké prosperity v l. 1287 - 1355. Na vrcholu náměstí je fontána Gaia z r. 1419, kdy byla vyzdobena mramorovými panely od Jacopo della Quercia. Od r. 1868 jsou zde kopie, originály byly umístěny v Palazzo Publico. Za fontánou je malé Palazzo Sansedoni, kteý byl celkově renovován na konci 19. st.
Palazzo Publico - radnice je krásným příkladem sienské gotiky a sloužil jako vzor pro mnoho dalších sienských paláců. Jeho stavba začala ve 13. st. a do pol. následujícího století byla v podstatě dokončena kromě druhého patra dvou křídel, které byly dokončeny až v r. 1680. Bledý travertin v dolní části budovy ostře kontrastuje s okrovým zbytkem stavby. Velké množství oken a dveří v přízemí budovy jí dodává světlosti. Horní část zdobí dvě hodinové vížky, nyní prázdné. Uprostřed budovy je měděný kruh s Kristovým trigramem (IHS - Iesus Hominum Salvator - Ježíš Spasitel Lidstva). Na východní straně fasády je elegantní zvonice od Lippo Memmiho, vysoká 88 metrů. Jmenuje se Torre del Mangia. Stavěla se po dlouhá léta a byla dokončena až po odeznění Černé smrti. Na vrchol věže lze vystoupit a je odtud krásný rozhled hlavně na Campo. U paty věže stojí Cappella di Piazza, kaple ve formě loggie, postavená v r. 1352 jako dík Sieňanů za překonání moru. O století později byla vyzdobena v renesančním stylu. Dveře vpravo od kaple vedou na malé náměstíčko Cortile del Podestá v Palazzo Publico. Palác byl sídlem vlády Sieny a stále zde sídlí místní správní úřady. Na Via Banchi di Sotto stojí univerzita a proti ní bílá travertinová fasáda Palazzo Piccolomini. Je pravděpodobně dílem Bernarda Rosseliniho, architekta Palazzo Rucelai ve Florencii. Je to renesanční stavba ve florentském stylu. Mezi konzolami je umístěn znak rodu Piccolomini. Dnes zde sídlí městský archív. Loggia dei Mercanti - Loggia Obchodníků - byla místem zasedání obchodní komory. Byla postavena v 15. st. v renesančním stylu. Ale některé dekorativní prvky jsou stále ještě ve stylu gotiky - výklenky se sochami. Mramorové lavice s reliéfy představují filosofy a vojevůdce z doby antického Říma. Horní patro loggie bylo přistavěno v 17. st. Palazzo Tolomei je ze 13. st. a nyní zde sídlí Cassa di Risparmio di Firenze. Je jedním z nejstarších soukromých paláců v Sieně. kamenná fasáda má dvě řady gotických oken. V r. 1310 zde pobýval Robert z Anjou, král Neapolský. Piazza Salimbeni je jedním z nejnoblesnějších sienských náměstí. Stojí zde tři budovy v různých stavebních stylech. Na východní straně je Palazzo Salimbeni ze 14. st. Má světlou kamennou fasádu s gotickými okny. Byl pojmenovaný podle významné sienské rodiny obchodníků a bankéřů. Na jižní straně stojí Palazzo Spannocchi z r. 1470 od florentského architekta Giuliana da Maiana pro papeže Pia II. Picolominiho. Palác má renesanční fasádu. Na severní straně stojí Palazzo Tantucci byl postaven o století později sienským architektem Ricciem. Basilica di San Francesco stojí na vršku nad starým městem. Kostel, zasvěcený sv. Františku, je v gotickém stylu, ale v 19. st. byl restaurován. na pravé straně kostela stojí malá kaple. bazilika má jedinou loď, která je vyzdobena černým a bílým mramorem a lemována malými kaplemi. V kaplích jsou zajímavé mozaiky.
převzato bez souhlasu z www.toskansko.cz, autor neuveden
Osobní zkušenosti, tipy a triky
Parkování v Sieně je težké, především v letní sezóně, ale pokud zajedete do hypermarketu Coop, parkování vždy najdete a do centra to není dál než 20 minut pěšky. Alternativou je zaparkovat u kruhového objezdu (viz. mapka), odtud je to do centra cca. 10 minut, ale je třeba přijet brzy ráno. Ještě blíže jsme vyskoušeli zaparkovat u fitnessu, do centra pouhých 5 minut, ale majitel nadšený nebyl (policii nevolal)
Žádné komentáře:
Okomentovat