Sněžka

Vrchol: 1602 m n. m
Pohoří: Krkonoše
Země: Česká Republika
Vrchol dobyt: kdysi ve druháku se školou, ale není dokumentace

Sněžka (polsky Śnieżka, německy Schneekoppe) je se svými 1602 m n. m. nejvyšší horou Hraničního (Slezského) hřebenu Krkonoš, Sudet, Čech i celého Česka a celého Slezska.[1]

Je to významná dominanta východní části Krkonoš. Přes vrchol Sněžky prochází česko-polská hranice. Na vrchol vede ze 4,5 km vzdálené Pece pod Sněžkousedačková lanovka.[1] Severní, polská strana spadá do údolí řeky Lomničky, jižní část do Obřího dolu, západní do Úpské rašeliny a východní přecházejí v Obří hřbet.

Vrcholek hory je skalnatý a má rozlohu okolo 120 000 m². Jelikož je Sněžka nejvyšší hora v širokém okolí, je z vrcholku rozsáhlý panoramatický pohled do širokého okolí.[1] Vrcholek slouží jako častý turistický cíl a pro jeho dosažení je možné využít celou řadu turistických cest a to jak pěších, cyklistických tak i běžkových.

Historie

Georgius Agricola v roce 1546 označil horu názvem Risenberg. V roce 1871 je poprvé zaznamenáno množné číslo Riesengebirge (Obří hory) jako dosud užívaný německý název pro celé pohoří.[2] Původní německý název dosud zanechal dozvuky v dnešních názvech Obří důl a Obří hřbet. Přibík Pulkava již v roce 1380 pro celé Krkonoše použil název Sněžné hory.[2]

Název Sněžka pochází z 19. století, je odvozen od pojmenování Sněžná – jako „sněhem pokrytá“. První český název byl Pahrbek Sněžný, pak Sněžovka, od roku 1823pak definitivně Sněžka.

První v historii zaznamenaný výstup je z roku 1456, kdy jistý Benátčan hledal v horách drahé kamení.[3] V letech 1563–1566 se pokusil změřit nadmořskou výšku horyslezský učenec Kryštof Schilling. Naměřil neuvěřitelných 5880 m (o 1000 metrů více než má Mont Blanc). V roce 1569 pan Jiřík z Řásně naměřil 2035 m.

Stavby na vrcholu

Vrchol Sněžky je poměrně rozlehlý. Nejstarší stavbu najdeme na polské straně vrcholu. Je to 14 metrů vysoká kaple sv. Vavřince, o jejíž stavbu se zasloužil šlechtic Kryštof Leopold Schaffgotsch.[3] Stavba byla provedena v letech 1665–1681, ale první práce na výstavbě začaly již roku 1653. Práce ale musely být ukončeny kvůli majetkové při s hrabětem Černínem, který si Sněžku nárokoval. Spor o pozemky se táhl 11 let, a tak se se stavbou mohlo začít až v roce 1665.[3] Bohoslužby se zde konaly pětkrát ročně. Kaple byla v dobách josefovského rušení klášterů (po roce 1810) uzavřena a později fungovala jako hospoda a útulek (do roku 1850). Roku 1854 byla znovu vysvěcena a následně několikrát poničena požárem a obnovena.

Vrchol Sněžky kolem roku 1900; budovy zleva doprava: Pruská bouda, Česká bouda, kaple Sv. Vavřince, meteorologická stanice

V roce 1850 vznikla Polská (dříve Slezská) bouda. O sedm let později vyhořela, ale byla obnovena a sloužila až do roku 1976, kdy byl dán do užívání současný horský hotel. Ten je postaven podle projektu polského architekta Lipińského. V roce 2009 nevydrželo horní kolo (Meteorologická stanice) nápor sněhu a zřítilo se na spodní.

V roce 1900 byla postavena dřevěná budova meteorologické stanice. Stavba vysoká 18 metrů byla po 2. světové válce jediná fungujícímeteorologická stanice ve střední Evropě. Stržena byla v osmdesátých letech 20. století.

Na české straně Sněžky stála ještě nedávno zchátralá budova České boudy z roku 1868, na jejím místě byla roku 2006 zahájena výstavba nové české poštovnya tato poštovna již je dostavena a je na prodej. Opodál stála mezi lety 1899 a 2009 budova původní poštovny, jež byla včervnu 2009 rozebrána a převezena do středočeských Prčic, kde byla posléze znovu sestavena. Jednalo se o nejvyšší místo v Čechách, kde bylo možno získat poštovní razítko. Další stavbou je horní stanice sedačkové lanovky z Pece pod Sněžkou. Lanovka má dva úseky a do provozu byla uvedena v roce 1949.