Datum: 15. srpna 2010
Délka: 63 Km
Čas: cca 6 hodin
Terén: Kopce jako kráva, bahno, kopřivy, ostružiny, skvělý výhledy, rozhledna na Křížovém vrchu
Popis:
- Z Chotěšova po zelené turistické značce na Křížový vrch. Stoupání nejprve mírně polní cestou, jeli jsme to za sucha, ale po dešti to není dobrý nápad, pak prudčí stoupání lesem, trochu lesní rovinky po hřebenu a závěrečný trhák po cestě.
- Na Křížovém vrchu je možnost o víkendu vystoupit za poplatek 10,- Kč na věž kostela a rozhlížet se po kraji.
- Po zelené dál po lesním hřebeni střídavě lehce do kopce a lehce z kopce do Horních a Dolních Lažan (sjezd), dále stále po zelené lesem do obce Merklín. Udělali jsme na jednom místě fintu a ze zelné se na chvíli odchýlili, viz mapa, abychom se vyhnuli nepříjemnému úseku, kdy se musí kolo skoro nést.
- V Merklíně vpravo od křižovatky na hlavní silnici příjemná restaurace, kde počítají s cyklisti.
- Dál stále po zelené, ze začátku příjemná polní cesta, ale pak cesta po kraji lesa nad potokem Merklínka, zarostlá kopřivami a ostružinami, nic příjemného. Za obcí Kloušov to samé.
Rybník Kačerna, foto C. 2010 Zuzka Uhlíková
- Po hrázi rybníka Kačerna a dál podél něj stále po zelené do obce Hráz (krátký souběh s cyklotrasou č. 2099). Zase kopřivy a bahno, bacha. Průjezd soukromým pozemkem ,ale majitelka byla v pohodě.
- Po silnici stoupáním k osadě Háje a pak ještě kousek za ní, odbočením vlevo na polní cestu, kde zcela chybí značení, ale jede se podél pole tak, aby se zprava líznul les na kopečku, za horizontem prudce vpravo a po polní cestě do obce Těšovice. Stále po zelené značce.
- Po zelené značce pokračovat delším stoupáním a objet Bukovou horu, dlouhý sjezd lesem a pak při poli opět k potůčku Merklínka a přes osadu Výšensko otravnej stoupák s jedním údolím nad město Chudenice. V Chudenicích občerstvení, hospoda je přímo na trase.
- Po modré turistické značce stoupáním a krátkým sjezdem do obce Chlumská. Na modrou jsme se vykašlali a jeli po silnici, stejně se na ní modrá za chvíli zase vrací. Stoupání je dlouhé, na horizontu je na silnici nápis "Prémie kozí prd".
- Z Chlumské po zelené turistické značce, lehké stoupání a pak dlouhý sjezd (nějakej jantar zaparkoval škodovku doprostřed cesty, super to bylo) do obce Ježovy.
- Stále po zelené přejezdem do obce Biřkov. Nejprve nastoupání nad les, pak technický úsek lesním sjezdem po pěšině mezi ostružiním okolo Kněžhory a Mohyl.
- Z Biřkova opět přejezd terénem, táhlým lesním stoupáním a závěrečným sjezdem do obce Roupov kolem kopce Dubí.
- Z Roupova po silnici č. 182 na křižovatku (souběh s cyklotrasou č. 38), na ní doprava do obce Soběkury (souběh s cyklotrasou 2185).
- Ze Soběkur polní zkratkou (skoro v rovině) do obce Přestavlky, na polňačku se odbočuje asi 200 metrů za obcí ze silnice směrem do Dnešic.
- Z Přestavlků po silnici až do zpátky do Chotěšova přes obce Černotín, Losina a Mantov.
Křížový vrch, foto C. 2010 Zuzka Uhlíková
Křížový vrch (Wikipedie)
Křížový vrch (dříve též Vrabina) je kopec o nadmořské výšce 487 m nalézající se nedaleko Stoda a Chotěšova v okrese Plzeň-jih. Původně poutní místo s kostelíkem sv.Kříže přestavěným na rozhlednu, která je otevřená v turistické sezóně. Přes vrch vede naučná stezka Příroda a lidé a dvě turisticky značené trasy.
Pověst
O Vrabinském vrchu se traduje pověst, že zde ve starém hradě kdysi sídlily tři bílé panny, které měly magické schopnosti a dokázaly se proměnit v různé bytosti. O půlnoci se proměňovaly v duchy a strašily lidi, kteří se jen k tomuto místu přiblížili. Jednoho dne se odvážný myslivec vydal na tento vrch, tak aby tam došel přesně o půlnoci, s touhou zastřelit jednu z bílých panen. Když však došel na horu a chtěl na jednu z nich vystřelit, prošel jeho puškou blesk a on padl k zemi a narazil hlavou do stromu, který stál opodál. K ránu myslivce našla postarší dáma, která mu ránu na hlavě obvázala a běžela pro pomoc. Vydalo se několik mužů s cílem zachránit myslivce, ale když přišli na místo, které stařenka označila, myslivec nebyl k nalezení. A tak si lidé řekli, že ho zajisté odnesly ty tři bílé panny.
Historie
Podle spekulací archeologů stával na Vrabině s největší pravděpodobností hrad, který byl zbořen. Vrabina byla podle dochované kupní smlouvy prodán Chotěšovskému klášteru roku 1243. V roce 1739 zde byl vybudován kříž a od té doby jsou dochovány záznamy o přílivu poutníků na tento kopec. Za války o rakouské dědictví bylo učiněno prohlášení, které mluví o výstavbě kostela sv. Kříže na Vrabině, pokud bude ušetřený Chotěšovský klášter. V letech 1747–1756 zde docházelo k budování přislíbeného kostela na popud chotětovského probošta P. K. Schmiedla. Kostel sv. Kříže se stal brzy poutním místem. Při cestě k němu bylo umístěno 12 soch andělů. Kostel se však netěšil dlouhé slávě a při josefských reformách byl zrušen a později i zbořen. V letech 1859–1862 zde došlo k budování nového poutního kostela s hostincem. Později došlo k postavení soch názor křížovou cestu. Ke kostelu byla v roce 1927 dostavěna sakristie a o čtyři roky později vyhlídková věž. Roku 1967 došlo k obsazení Vrabinského vrchu Československou armádou, která toto místo využívala k protivzdušné obraně. Vojáci zde vykonávali službu mezi léty 1973–1995 a celý tento vrch byl po celou dobu nepřístupný veřejnosti. Po roce 1995 byl celý objekt navrácen církvi. V době, kdy zde pobývala armáda docházelo k velkému chátrání kostela i přilehlých objektů. Kolem roku 2000 je už značně poškozená střecha kostela a dochází k devastaci klenby. V dnešní době prošel kostel rozsáhlými úpravami, které mají za následek znovu zpřístupnění vyhlídkové věže a také umístění některých historických materiálů do zrenovované kopule. Z lodě kostela zůstaly zachovány pouze obvodové zdi. Tyto rozsáhle opravy byly uskutečněny za podpory Mikroregionu Radbuza, což je sdružení 17 obcí Stodska a Dobřanska.Ke konci roku se podařilo dokončit opravu střešní konstrukce na lodi.Takže kostel je celý zastřešen a uchráněn před deštěm. Po rozsáhlé rekonstrukci jsou tendence oživit Křížový vrch. Ze strany měst je snaha o obnovení zvyku vycházet na tento kopec v době poutí. Po několikáté se zde konalo pálení čarodějnic a jiné kulturní akce.
Pohoří: Stříbrská pahorkatina
Vrchol: 487 m
Souřadnice: 49°37′19″ s. š., 13°12′47″ v. d.
Rozhledna na Křížovém vrchu.
Ve výšce necelých 500 metrů se nachází kostelík přestavěný v rozhlednu, léta živořil v havarijním stavu - po delší dobu stál ve vojenském prostoru. Dnes se však věci pozvolna mění k lepšímu. Přes Křížový vrch, který se původně nazýval Vrabina, nyní vede z Černotína do Chotěšova naučná stezka Příroda a lidé. Za kostelem nachází se neobvyklé místo, které je vyznačeno kameny (viz foto zadní strany kostela). Zde dle tvrzení senzibilů je zaznamenán silný tok energie, který může člověk využít k "dobíjení" a načerpání energie, a to tak, že se na místo postaví a na chvíli se soustředí. Zavítáte-li někdy na Křížový vrch, nezapoměňte si to vyzkoušet. Původní název poutního místa byl Vrabina, od 18. stol. se označuje jménem Křížový vrch (487 m). Na vrcholu stál dřevěný kříž - neznámým umělcem vyřezané tělo Kristovo v živ. velikosi - který dal roku 1739 vyrobit Jan Václav Eberle, tehdejší lesní na Vrabině. Dne 27. srpna 1746 se tu údajně stal zázrak - kříž se za přítomnosti mnoha svědků obrátil. Tuto událost písemně potvrdil pošmistr ze Stoda, který byl pobožnosti přítomen. V r. 1755 byl na vrchu dostavěn poutní chrám, který dal zřídit chotěšovský probošt P.Krištof Schmiedl. Při kopání se narazilo na staré zdivo, lidské kosti a další zbytky dokazující již předešlé osídlení. V r. 1750 byl vystavěn také hostinec s noclehárnou pro poutníky. Zázračný kříž byl umístěn v chrámu ve vyvýšeném oltáři, ke kterému vedlo 18 mramorových schodů, v nichž byly ostatky svatých. Místo přitahovalo zástupy věřících, na vrch putovali obyvatelé z okolí vykonávat pobožnosti i procesí ze vzdálenějších krajů, např. z Bavorska. Po zrušení chotěšovského kláštera Josefem II. byl však kolem roku 1782 chrám zbourán a na místě znovu vyrostl až r. 1862 kostel, k němuž se přistavěla v r. 1932 vyhlídková věž. Neblaze místo poznamenalo vojsko, které celý prostor zabralo r. 1967, čímž se stal vrch na dlouhá léta pro veřejnost nepřístupný. Armáda místo opustila až v r. 1995 a zanechala pozůstalé budovy (kostel, býv. hostinec a ostatní stavení) v dosti zbědovaném stavu. Ovšem na definitivní zkáze se podepsala až léta následující, kdy se místo díky své odlehlosti stalo terčem vandalů a z budov bylo rozkradeno a zničeno vše, co ještě do té doby přežilo. V r. 2004 se se společnou finanční podporou okolních obcí podařilo kompletně opravit a pro veřejnost zpřístupnit rozhlednu. Všechny ostatní budovy kromě kostela, které byly v dezolátním stavu, se zdemolovaly a srovnaly se zemí. Rozhledna je v současnosti přístupná v turistické sezóně od dubna do října.
Panel č.7 naučné stezky "Příroda a lidé" Černotín - Chotěšov "Křížový vrch, Vrabina"
Stojíte na Křížovém vrchu, původně nazývaném Vrabina. Pokud byste měli možnost vystoupit na věž a rozhlédnout se do všech stran, uviděli byste krajinu, v níž dávné dějiny i časy nedávno minulé zanechaly své výrazné stopy. Historie Vrabiny a poutního kostela na jejím vrcholu připomínají v mnohém osudy řady architektonických památek naší země.
Od druhé poloviny 60. let 20. století se na Vrabině usídlila, podobně jako v mnoha jiných památkách, Československá lidová armáda. Ta objekty opustila až v roce 1995 a zanechala je v nepříliš dobrém stavu. Takřka tři desetiletí, po něž v objektech působili vojáci, ovšem nepoznamenaly památné místo tak, jako několik let, kdy se o kostel, bývalý hostinec a další stavby nikdo nestaral. V současné době je celý areál v havarijním stavu a většinu objektů pravděpodobně čeká demolice. Společným úsilím obcí mikroregionu snad bude zachráněna rozhledna a obvodové zdi kostela. Pohnutá historie poutního místa by nám měla být varováním a zároveň výzvou k ochraně ostatních památek, které jsou nejen připomínkou minulosti, ale též bohatstvím naší země.
Mnohým památným stavbám je věnována velká pozornost a jejich věhlas přesahuje i hranice České republiky. Ještě větší počet (zejména drobných) památek se nachází v zoufalém stavu a postupně se rozpadají a mizí.
Hovoří-li se o české krajině, pak ji většinou označujeme za krajinu kulturní. Již dávno není divočinou, na vytváření její podoby se podílel výrazně i člověk, který ji zkulturnil (dříve by se řeklo „vzdělal“). Ke kulturní krajině ovšem neodmyslitelně patří i lidská sídla. V okolí měst a zejména vesnic již od pradávna vyrůstaly drobné (především sakrální) stavby – kapličky, boží muka, smírčí kříže apod. Jejich dnešní stav nejenže vypovídá o stavu kulturní krajiny, ale mnohé napoví také o kulturní úrovni naší společnosti. Při pohledu na kostel na Vrabině se věru máme nad čím zamyslet …
Listnatý les
V okolí Křížového vrchu najdeme poměrně zachovalé porosty. Převažují zde listnáče v podobné skladbě, jakou bychom zde našli bez zásahu člověka.
Mezi přírodní lesní biotopy, které zde najdeme, patří acidofilní (kyselé) doubravy, dubohabřiny, acidofilní bučiny a suťové lesy. Křížový vrch je tvořen kyselými horninami podobnými žule, které jsou prostoupeny živinami bohatšími rohovci.
Na severní straně vrchu nalezneme dubohabřiny. Habr Carpinus betulus je zastoupen velmi málo, převažuje zdedub letní a zimní Quercus robur, petraea a doplňkově i buky Fagus sylvatica, javory, lípy. Že jde o dubohabřinu, poznáme podle sasanky hajní Anemone nemorosa, jaterníku podléšky Hepatica nobilis. V okolí vrcholku Křížového vrchu jsou pěkně vyvinuty suťové lesy s lípou srdčitou Tilia cordata, javorem klenem i mléčem Acer platanoides, pseudoplatanus. Najdeme zde bažanku vytrvalou Mercurialis perennis, ale i vzácnou lilii zlatohlavou Lillium martagon a mnoho konvalinek Convallaria majalis. Na jižním svahu narazíme na množství krásných hvězdicových květů bělozářky větvité Anthericum ramosum. Výskyt trávy lipnice hajní Poa nemoralis a přítomnost dubů nám prozradí, že jsme v acidofilní doubravě. Na několika místech v okolí se vyskytují také acidofilní bučiny – typické výskytem buku a jedle, v bylinném patře pak narazíme na šťavel kyselý Oxalis acetosella, borůvku Vaccinum myrtillus.
 |
| Zuzka Uhlíková - cyklo treky |
Žádné komentáře:
Okomentovat