24. prosince 2009
Stýček Jirka, kterého jsem neviděl přibližně 20 let se zjevil na návštěvě, vypadal jako před těmi dvaceti lety a projevil přání podívat se po okolí na něco zajímavého a podniknout při tom krátkou procházku, tak do 20 kilometrů. Kam jinam jsme ho měl vzít, než na Gutštejn, nejčastější cíl mých cest. Asi bych už nespočítal, kolikrát jsme tu byl.
***
Gutštejn je hrad, který se nachází jihovýchodně od Bezdružic v okrese Tachov. Zřícenina hradu se nachází v lesnaté a kopcovité krajině nad přítokem Úterského potoka.
Historie
První písemná zmínka o hradu a jeho vlastníku je z roku 1319, kdy tepelský opat pronajal Jetřichovi I. z Gutštejna a jeho synu Sezemovi tři vesnice. Roku 1369 víme již o třech bratrech, Janovi, Jetřichovi II. a Půtovi z Gutštejna. Zakladatel rodu Jetřich II. zemřel v roce 1417. Jeho syn Burian sídlil na Rabštejně a Nečtinách, Jan na Bělé, oba později na hradě Gutštejn. Roku 1422 oblehl hrad Jan Žižka s Pražany a hrad dobyl. Oba bratři se o majetek rozdělili, přičemž Gutštejn připadl Janovi, který byl ženatý s dcerou Přibíka z Klenové. Jako přívrženec císaře Zikmunda získal za svou pomoc řadu vesnic z majetku klášterů v Chotěšově, Pivoni a Plasích. Po jeho smrti v roce 1453 získal hrad jeho bratr Burian. Ten mezitím velmi zbohatl, patřila mu Bělá, Rabštejn nad Střelou, Nečtiny, Tachov a Komberk byl i krajským hejtmanem na Žatecku a Plzeňsku a spravoval chotěšovský klášter. Přestože byl katolík, po roce 1448 se přidal na stranu Jiřího z Poděbrad. V roce 1450 se mu podařilo u Stříbra zajmout posla s dopisem usvědčujícím Oldřicha II. z Rožmberka z organizování intervence cizích vojsk do Čech, a umožnil tak králi politickou izolaci jeho protivníka. Jeho syn Burian zvaný „Bohatý“ získal další statky v Čechách a Bavorsku, roku 1465 se přidal k jednotě zelenohorské a vedl jednání s císařem Fridrichem III., který katolickým pánům udělil mincovní právo v Plzni. Pak krátce podporoval uherského krále Matyáše, ale po nástupu Vladislava II. Jagelonského na český trůn se přidal na jeho stranu. Již roku 1472 se stal vrchním komorníkem království a roku 1477 vedl Vladislavovo vojsko, kterému se nepodařilo dobýt Plzeň obsazenou Matyášovým vojskem. Roku 1485 se stal nejvyšším kancléřem a nadále se bezohledně obohacoval. Zanechal po sobě pět synů Buriana, Jana, Jetřicha, Volfa, Kryštofa a Jindřicha. Není známo, kdo z bratrů vlastnil Gutštejn. Postupně však zemřeli a zůstal jen Volf, ten ale sídlil v Chyši. Když roku 1545 Volf zemřel, zdědil hrad jeho syn Viktorin; ten ho roku 1549 prodal majiteli Bezdružic Hanušovi Elpognarovi z Dolního Šenfeldu. Pro potřeby mocného rodu Gutštejn už nevyhovoval a tak bylo v 16. století středisko panství přeneseno do Bezdružic a hrad byl opuštěn. Rod Gutštejnů vymřel roku 1747.
Zakladatelem hradu Gutštejna i rodu, který nosil jeho jméno a vlastnil četné statky v okolí i v odlehlejších krajích, se stal pravděpodobně Jetřich, známý z l. 1263–1313. Jak svědčí trojí paroží v jeho znaku, pocházel z rodu Hroznatoviců, mezi jehož rozvětvené příslušníky se postupně drobil původní velký majetek. Část získal Jetřich z Krašovic, objevující se v pramenech v l. 1232–1252, jehož považujeme za otce alespoň dvou synů: budovatele hradu Gutštejna Jetřicha a dále Sezemy, předka pánů z Vrtby, Krašova, Fusperka (Pušperka) a Bělé. Od některého z Jetřichových potomků pocházeli asi i držitelé Frumštejna. Jméno Gutštejn se však v historických zprávách objevuje až r. 1319, kdy tepelský opat Vyšemír pronajal Jetřichovi (I.) z Gutštejna a jeho synu Sezemovi tři vesnice na deset let. R. 1369 se dovídáme o třech bratrech, Janovi, Jetřichovi a Půtovi z Gutštejna. Hrad spolu s vesnicemi Okrouhlé Hradiště, Břetislav a Líšťany držel r.1379 Půta. Ten však později získal od Jetřicha Trpísty a někdy po r.1409 mu postoupil Gutštejn. Jetřich držel také Všeruby a zemřel po r.1417 jako zakladatel hlavní linie rodu. Z jeho synů sídlil Burian na Rabštejně a Nečtinách, Jan měl Bělou a oba dohromady rodový hrad Gutštejn. Na jaře 1422 přitrhl ke Gutštejnu Jan Žižka s Pražany a hrad dobyl. Není vyloučeno, že Žižkův mlýn, ležící o něco výše proti proudu Úterského potoka, je připomínkou těchto událostí. Zprávy z chebské kroniky hovoří o dobývání Gutštejna r.1423, ale tyto informace nejsou dostatečně doloženy; může jít o kronikářův omyl v datování. Oba bratři Burian a Jan se později o majetek rozdělili, přičemž Gutštejn zůstal Janovi, jenž byl ženat s dcerou Přibíka z Klenové. Jako věrný přívrženec císaře Zikmunda získal od něho za pomoc dvaceti jízdními ozbrojenci řadu vesnic klášterů v Chotěšově, Pivoni, v Plasích i jinde. Jeho bratr Burian si vedl stejně a ve svém kořistnictví se nezastavil ani před katolickými městy. Po Janově smrti připadl hrad Gutštejn r.1453 znovu Burianovi. Ten získal značné jmění i vliv, patřila mu Bělá, Rabštejn, Nečtiny; Tachov, Komberk, nakrátko snad i Stříbro, byl krajským hejtmanem na Žatecku a Plzeňsku a spravoval chotěšovský klášter. Ačkoli byl původně jedním z předáků katolické strany v zemi, postavil se Burian po r. 1448 na stranu Jiřího z Poděbrad. Když se mu r. 1450 podařilo u Stříbra zachytit posla s listem usvědčujícím Oldřicha z Rožmberka z pokusu zorganizovat intervenci do Čech ze zahraničí, poskytl králi Jiřímu kompromitující dokument a umožnil mu tak politickou izolaci hlavního protivníka. Burian (+1462) však již nesídlil trvale na Gutštejně. Také jeho syn Burian, zvaný Bohatý, dával přednost především Nečtinám. Získal mnoho dalších statků v Čechách (Chyše, Kynšperk, Příbram, Žebrák, Točník aj.) i v Bavorsku a byl znám jako tvrdý a bezohledný vykořisťovatel svých poddaných i jako ziskuchtivý soused, stále připravený soudit se s kýmkoli o statky. I on stál v popředí politických zápasů své doby, avšak na opačné straně než jeho otec. R. 1465 se připojil k jednotě zelenohorské a zúčastnil se jednání s císařem Fridrichem III., který katolickým pánům udělil mincovní právo v Plzni. Burian pak krátce podporoval uherského krále Matyáše, ale po nástupu katolíka Vladislava II. Jagellonského na český trůn se přiklonil k němu. Již r. 1472 se stal vrchním komorníkem království a r. 1477 vedl Vladislavovo vojsko, které se marně pokoušelo dobýt Plzeň, hájenou Matyášovou posádkou. R. 1485 byl nejvyšším kancléřem a nadále se bezohledně obohacoval. Zemřel kolem roku 1489 a zanechal po sobě pět synů, kteří sehráli zejména na počátku 16. století, v období prudkých vnitřních bojů v západních Čechách, neblahou úlohu jako jejich stálí kořistničtí účastníci. Nevíme, kdo z nich držel Gutštejn, ale když čtyři z bratrů postupně do r. 1530 zemřeli, byl to nakonec Volf, který však sídlil na Chyši. Když r. 1545 zemřel, zdědil Gutštejn jeho syn Viktorín, ale už r.1549 prodal hrad s příslušenstvím, k němuž patřil mj. dvůr Gutštejn a 5 vesnic, za 3250 kop grošů českých majiteli Bezdružic Hanušovi Elpognarovi z Dolního Šenfeldu. Ve spojení s Bezdružicemi zůstal gutštejnský velkostatek s výjimkou dvou krátkých epizod v r. 1638 a na konci 17. a počátku 18. století již natrvalo. Pro potřeby mocného rodu poměrně těsný Gutštejn nevyhovoval a zůstával stranou pozornosti již v 15. století; v 16. století pak se i jeho funkce střediska panství přenesla do Bezdružic a hrad byl opuštěn. Připomíná se pak už jen r. 1566. Rozvětvený rod Gutštejnů, jehož mnozí příslušníci zastávali významné úřady či vlastnili bohaté statky v nejrůznějších končinách Čech, vymřel r.1747. Vzrostlým lesem pokryté zříceniny hradu Gutštejna jsou ukryty v lesnaté a členité krajině nad přítokem Úterského potoka z pravé strany. Poměrně rovná pláň na jihovýchod od Okrouhlého Hradiště, na níž stojí dvůr, pozvolna klesá a zužuje se v ostroh nad levým břehem Hadovky neboli Bílého potoka. Přirozená nepřístupnost místa byla ještě zesílena příkopem vyhloubeným v nejužší části ostrohu a hrad tak získal výhodnou obrannou polohu, omezenou však do budoucna tím, že dostatečně nepřevyšoval své okolí a neměl zdroje pitné vody. Přístup k předhradí byl vybudován jednak po jižním úbočí kopce od potoka, druhý přímo po ostrohu od dvora. Dnes téměř zasypaný příkop ztěžoval vstup do předhradí, jehož budovy byly pravděpodobně jen dřevěné, takže na rovném prostranství zde nacházíme pouze zbytky sklepa (1,5 x 3 m), vytesaného do skály na jižní straně nad příkopem. Jižní strana je chráněna prudce spadajícími přitesanými skalami vysokými 2–3 m. Na severu bylo předhradí kryto asi palisádou. Přes další příkop, dnes rovněž již značně mělký, vede cesta k první bráně do nádvoří, jehož půdorys tvoří nepravidelný obrazec. Brána, z níž se nedochovaly žádné zbytky, sousedila k jihu s větší čtverhrannou budovou, z níž zůstala vlastně jen jižní stěna, opřená o skálu, zatímco ostatní jsou mnohem více poničeny. Zde sídlila čeleď a vrátný, podle D. Menclové tu byly umístěny i konírny. V jižní stěně je znatelné okno, proražené v 16. století, ale pak opět zazděné. V severní straně nádvoří byla střílna a v severozápadním rohu branka. Hradební zdi vytvářely z prvního nádvoří prostor oddělený od vnitřního hradu valem, příkopem a příčnou zdí, proraženou druhou, rovněž již zmizelou bránou. O uspořádání hradu v těchto místech není v literatuře zcela jasno. Za nejpravděpodobnější se pokládá, že příčná zeď měla bránu vedoucí přímo k jižnímu paláci. Klenutý sklep nedaleko (vpravo) za touto bránou mohl být i konírnou. Sklep má vytesanou štolu pod jižním palácem do skal pod hradem, snad mimo jiné jako přístup k vodě, která na Gutštejně chyběla. Brankou ve zdi se procházelo na jižním okraji do později zastavěného příhrádku a z něj do parkánu, chráněného příkopem a valem. Parkán obtáčel zadní část hradu z jihu a zčásti i ze západu a vybíhal na jihozápadě do špice. Nad parkánem se tyčil podlouhlý jižní palác opatřený mnoha střílnami dole a okny nahoře – zejména na jižní stranu do údolí. U dvou oken jsou umístěna v přední části sedátka, na jiných hradech západních Čech takto nedochovaná. Palác byl v prvním poschodí rozdělen ve dvě nestejně velké prostory. Severní zeď této budovy je již téměř zničena. Jižní palác byl oddělen úzkým (asi 5 m) dvorkem od paláce severního, k němuž na východní straně přiléhá na skalisku postavená nejvýznačnější část hradu, čtverhranná věž. Její pozoruhodností jsou zaoblené rohy a výhodná poloha, neboť věž chrání jak palác, tak druhou bránu a prostranství před ní. Měla jen střílny a žádná okna, dole byla víc než 6 m široká a dodnes si uchovala výšku téměř 25 m. Vstupy do věže byly dva, oba ve výši druhého až třetího patra, jeden od jihu, druhý, vzniklý později, až po výstavbě severního paláce, ze západu. Oba byly opatřeny dobovým ostěním (jižní gotickým) a uzpůsobeny pro použití padacího můstku ze severní i jižní části paláce. Věž má několik střílen a je na dvou místech východní strany poškozena pokusy proniknout dovnitř, což se podařilo jen v jednom případě. Z jejího jihovýchodního okraje vyčnívají kusy zdiva, snad zbytky spojení s jinou budovou. Severní palác leží o něco výše než jižní a má dvě hlavní části, rovněž jen zčásti zachované. Větší z nich je směrem k západu opatřena úzkými střílnami v přízemí i prvním patře a klenutým oknem ve druhém poschodí. Vznikla asi ještě ve 14. století. Částečně jsou zde, obdobně jako i na jiných místech hradu, dosud znatelné zbytky omítky. Západní strana dvora byla uzavřena jednoduchou zdí s třemi střílnami. Hrad je vybudován ve stylu vrcholného středověku, nemá však dosud znaky typické pro období Karla IV. Patří mezi hrady, jejichž rozrůstající se areál již nestačila uhájit jen věž; důležitosti tu nabývala hradební zeď, tzv. obalová hradba, zatímco fortifikační význam věže poklesl a zaoblení nároží tu má už funkci především estetickou. Celková dispozice Gutštejna je podobná Házmburku a tento typ hradu přežívá až do 15. století. Jistou příbuznost shledáváme také s mladším Libštejnem, zvláště pokud jde o věž.
***
 |
| Foogalerie Picasa |
