Text jsem napsal jednoho kalného rána v roce 2005 ve "společenské místnosti" Holešovického hotelu, večírek ČSOB ještě běžel kdesi v patrech nade mnou... původně slova byla na melodii písně Tanečnice od Roberta Křesťana, takhle v rockové aranži od skupiny Mangabej jim to ale myslím sluší daleko víc :)
Kdepak noc a vzdát se dobrovolně tahu
ráno se zas někde zdrželo
jít teď spát to nestojí už za námahu
i když stůl mi ťuká na čelo
Za oknem sněhu jako za dvě zimy
i když uvnitř vlastně jakbysmet
hojí se pomalu mé zlomeniny
a ještě pomaleji srůstá ret
Venku se nenápadně rozednělo
z ulice zní první kročeje
ráno se tématicky připomnělo
a s ním zaklepala naděje
Že se mi všechno prostě jenom zdálo
není žádné předtím, žádné teď
co mi to všechno ale přeci dalo
je mnohoznačná odpověď
Žádné komentáře:
Okomentovat