Podnikový večírek

Text jsem napsal jednoho kalného rána v roce 2005 ve "společenské místnosti" Holešovického hotelu, večírek ČSOB ještě běžel kdesi v patrech nade mnou... původně slova byla na melodii písně Tanečnice od Roberta Křesťana, takhle v rockové aranži od skupiny Mangabej jim to ale myslím sluší daleko víc :)

Kdepak noc a vzdát se dobrovolně tahu
ráno se zas někde zdrželo
jít teď spát to nestojí už za námahu
i když stůl mi ťuká na čelo

Za oknem sněhu jako za dvě zimy
i když uvnitř vlastně jakbysmet
hojí se pomalu mé zlomeniny
a ještě pomaleji srůstá ret

Venku se nenápadně rozednělo
z ulice zní první kročeje
ráno se tématicky připomnělo
a s ním zaklepala naděje

Že se mi všechno prostě jenom zdálo
není žádné předtím, žádné teď
co mi to všechno ale přeci dalo
je mnohoznačná odpověď

Olymp

V rámci velmi předběžného plánování - dvě místa v autě na zdolání hory Olymp (Řecko, 2918 m. n. m.) přibližný termín červenec. Náročnost - středně zdatný turista, nahoře sníh a zima, dole 30 stupňů, speciální vybavení žádné, jen pár úseků je po skalách s řetězy, takže feratové vybavení výhodou, ne nutností.

Čtenářská recenze: Denny Newman - Pískožrouti

Existují vážné knihy, existují komedie či parodie na vážné nebo nevážné věci a pak.. ..pak existuje série příběhů z města Mořičvílu. Ano, přesně jak říkám, samotná kategorie. Až dočtete poslední stránku, tak se mnou budete rozhodně souhlasit.

Pískožrouti

Vaše cena: 118,- Kč Koupit

Představte si seriozní malé město. Máte ? Výborně, a teď si představte, že to není až tak seriózní město, že je ve skutečnosti plné postav, které až nápadně připomínají zparodování Vašich oblíbených hrdinů. Je libo třeba neodolatelného Jamese Blonda, nezničitelného agenta místní tajné služby, kterého nedokáže porazit ani velmi rozzuřený mravenečník, náležící Velké radě Fontů, jež roky střeží tajemství toho, jak vyjmout mravenečníka z klece ? Ne, ani jediné slovo v předchozí větě neobsahuje přepis, všechny písmenka jsou přesně správně. Začínáte tušit ? To jsem rád, protože jsem zatím jen nakousl jeden z několika příběhů v knize.

Mohl bych Vás zaplavit seznamem hrdinů, od již citovaných, přes všechny ty na první pohled bezejmenné, které na své cestě Mořičvílem potkáte. Ale to by bylo zbytečné a jen bych Vám ubíral na smíchu, který bude čtení knihy provázet. Snad jen pro ty, kdož četli první dlouhý příběh Mořičvílu v předchozí samostatné knize, bych dodal, že ani zde se na vědce z místního muzea rozhodně nezapomene. Naopak. Věda dostává tentokrát velké slovo

Snad jen jedno varování, pokud si někdy budete upravovat sáňky. Použít podprsenku paní Trdíkové není moc vhodné, protože se již ověřilo, že jakožto pohon je příliš předimenzovaná.

Jistě, nesmál jsem se přímo u každého řádku, ale je hodně míst, kde absurdita situace a chování postav nemůže udělat nic jiného, než vyvolat u Vás záchvat smíchu. Těm seriózním a vážným opravdu nedoporučuji, ale pokud v sobě stále máte něco vzpomínek z dětství a lehký humor ( bez nutnosti sprostého slova v každé větě, jak je dnes moderní ) Vám není cizí, pak na nějaký ten odpočinkový víkend mohu jen doporučit. Najít totiž v současnosti něco na zasmání není tak lehké a to i přesto, že jsem televizi prohodil oknem již před pěti lety. Doslova a do písmene.

Co říci závěrem ? Pokud přežijete v muzeu tak dlouho, aby jste dostali mosaznou cedulku se jménem vedle dveří, jste určitě připraveni přežít kdekoliv. Jediné co Vám ani tam nikdo neřekne, je odpověď na následující otázku týkající se smyslu života, vesmíru apod.

Proč má Jeroným plnou kancelář žlutých gumových kachniček ?


Autorem recenze je David Dvořák

Literární Domaslav

Točná Live